Březen 2014

1.den

2. března 2014 v 14:49 | Thrandy |  My diary
Zjistil jsem, že když budu více chodit ven a méně se věnovat svému trůnu, budou mé vlasy hezčí. Vážně to funguje...momentálně voní po borůvkách, ale to bude asi i tím, že používám borůvkový šampón na vlasy. Koupil jsem ho v Voňářství u Jámy v Temném hvozdu. Je excelentní.

:D

2. března 2014 v 13:48 | Caterine |  Fun

Neočekávaná cesta

2. března 2014 v 12:43 | •Caterine•




Včera jsem seděla na gauči v obývacím pokoji a řekla jsem si, že se půjdu na večír projít k lesu. Došla jsem k lesu a pohlédla kolem.. Všude tma, ale HLE! Tam v dálce v lese bylo vidět světélko. Šla jsem tam, ale opatrně, nevěděla jsem co mě tam čeká... Každým krokem jsem byla blíž a každým krokem jsem se více obávala, co tam bude. ,,Co tu děláte?'' ozvalo se za mnou! Příšerně jsem se lekla a prudce jsem se otočila... Za mnou stála velmi vysoká postava. V té tmě nebyla moc vidět, ale rozeznala jsem dlouhé světlé, rovné vlasy, a dlouhé šaty až na zem! Postava se ohlédla a znovu promluvila..,,Pojďte za mnou.'' znělo to strašidelně...ale až po chvíli jsem si uvědomila, že je to mužský hlas! Rozklepanýma rukama jsem rychle vytáhla z kapsy svou miniaturní kapesní baterečku. A pustila mu světlo přímo do obličeje! ,,Aaa nrchte toho!'' vykřikla ta osoba. ,,Kdo jste?'' zeptala jsem se a pořádně si ho prohlížela. V jeho obličeji jsem poznala, že je to muž. ,,Pojďte, něco vám ukážu..'' řekl. Absutně nevím proč, ale v tu chvíli jsem na nic nečekala a šla jsem za ním... Vedl mě do jeskyně. V té chvíli mi to ale vůbec nepřipadlo podivné. Probrala jsem se až ve chvíli, kdy mi začal něco vyprávět. Seděli jsme v obrovské místnosti s velikým zlatým lustrem. Na zemi ležela kůže z medvěda a uprostřed místnosti stál velký kulatý stůl, na němž ležela nádoba s uschlými kopretinami. Skoro vůbec jsem neposlouchala, co říkal. Jen jsem jako omámená seděla a hleděla kolem..Přišlo mi to skoro až nemožné. Jediné co jsem zaslechla bylo: ,,Jsem elfí král Thranduil a teď se nacházíme v mém království..'' Po chvíli jsem se otřepala a řekla jsem: ,,Já to chápu.'' Thranduil se na mě zahleděl podivným pohledem, nadechl se a spustil: ,,Teď vás odvedu zpět..ale brzy bude upertivna znovu počata.'' Těm posledním slovům jsem vůbec nerozuměla, ale nic jsem neřekla. Prakticky jsem byla opět mimo a probrala jsem se až v lese, kde jsem původně byla. Nikdo tam nebyl. ,,Ufff...asi se mi to jen zdálo.'' usmyslela jsem si. Ale...
V ruce jsem měla obálku...

Welcome

1. března 2014 v 18:20 | •Caterine•
Hi people! :) Welcome to my blog! This is all about King Thranduil! (Hobit) :)