Dopis

17. května 2014 v 10:20 | Caterine |  Mišmaš
Začínám si připadat jako v nějakém blázinci.
Eruvia od úsvitu do západu slunce neustále ,,žvanila'' o svém mazlíčkovi- pavoučku Flezovi.
Přišlo mi skoro absurdní, že Eruvia chová jako mazlíčka tvora, který ustavičně devastuje náš Temný Hvozd...
A náš upír?
Trávil čas chozením po paláci. Když uviděl Eruvii, ihned zbystřil.
Když ji neviděl, buď se procházel či chodil ,,na lov'' do Hvozdu.
Tzn. Když v Hvozdě uviděl cokoli, čemu by se dala vypít krev, tak to zabil...
Tudíž Garrett způsobil prudký úbytek jelenů ve Hvozdě...

Ano, Legolas už byl tak rozpačitý z toho všeho, až si začal psát deník...

V noci ležel princ v posteli.
Byla chladná noc. Nejspíše díky tomu neustálému dešti. Stále pršelo...
Legolas ležel až ke krku zabubaný v přikrývce a hloubal nad Garrettem...
,,Jsem si jistý jen jednou věcí," pomyslel si princ. ,,A to tou, že ten upír mi někoho až děsivě připomíná! ... Bohužel nevím koho.''

Legolas se snažil seč mu síly stačily vzpomenout si na onoho Elfa (Že to je Elf, tím si byl na 100% jistý.), jenž se tolik podobá Garrettovi...

Skoro celou noc nad tím strávil...
Usnul až k ránu a to jen na velmi krátkou chvíli. Ale i ta stačila, aby vše plně pochopil..

Hned jak princ vstal, usedl ke stolu.
Na snídani neměl chuť, měl na plánu napsat dopis otci. Všechno ostatní byl vzduch...

Uchopil do ruky pero a začal...

Milý Otče,
Doufám, že se ti daří ve Tvé cestě. Něco jsem zjistil, ale napřed Ti musím sdělit, že máme upíří návštěvu, která mi nejspíše přišla pomoci s Eruvií. To dítě je šílené.
Je to upír a v noci mi došlo, že mi někoho hrozně připomíná. A teď už vím koho. Sen mi to prozradil...
Otče, asi se teď zděsíš, ale neboj, také jsem z toho minimálně v šoku...
Ten upír je absolutně stejný jako... TY.
Má stejný obličej a je stejně vysoký. V obličeji jste úplně stejní...
Je to znamení? Nebo co to je?
Nevím si s tím rady... Pomoz mi prosím.
Legolas

Jakmile princ dopsal poslední písmeno, někdo zaklepal.
,,Dále." pokynul.
Načež do místnosti vstoupil Garrett...
,,Eruvia by si dala jablko." pravil, načež princ vyletěl z židle jako nespoutaný vetřelec!

A teď se opět mrkneme k Thranduilovi...

,,Takže," začal Aragorn a nespouštěl z Elfího krále oči.
Chvíli mlčel a pak otevřel ústa...
,,O bože!" vykřikl. ,,Králi, vítejte!"
,,Vždyť já strávil takovou dobu s Vaším synem... Legolasem!'' dodal Aragorn a usmál se.

Thranduila to okatě překvapilo, ale neřekl nic, jen se usmál.
,,Pojďte dál." pokynul mu král lidí.

Oba králové se usadili kolem kulatého stolu a Arwen jim donesla víno.
Thranduil Aragornovi dopodrobna povyprávěl, co se stalo.

Až když Thranduil dopověděl, podíval se z okna a ke svému překvapení zjistil, že v Gondoru neprší!
,,Možná to bude nějaké prokletí..." uvažoval nahlas lidský král.

,,Králi Aragorne, postihla nás pohroma!" zakřičel kdosi ode dveří...
Stál tam Aragornův sluha.
,,Co sed děje?" zeptali se oba králové souhlasně, načež následoval nechápavý pohled.
,,Došly jablka, v celé zemi už není ani jedno..."

,,Moment! Teď už je toho na mne nějak moc!''
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Keysi Keysi | Web | 19. května 2014 v 16:56 | Reagovat

Ahojky mrkneš na můj blogísek pls :)

2 Katy Katy | Web | 19. května 2014 v 18:43 | Reagovat

Gratuluju! Právě jsem tě nominovala v tagu. Mrkni se na můj blog a dočti se více.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama