Čarodejnice...poslední díl

1. května 2014 v 15:14 | Caterine |  Stories
Jenže jsem ještě chtěla navštívit svou kamarádku. A tak jsem odešla se záminkou, že jdu za svou babičkou...
,,Jděte, ale vraťte se brzy, budeme slavit mé narozeniny!'' upozornil mne Thranduil.
Ano, ten den měl narozeniny... Už 1650té. To je vážně skvělý věk. ,,Má čtvrt kulatiny.'' zauvažovala jsem.
A tak jsem běžela za kamarádkou, která se jmenuje Aranis, a přemýšlela jsem o narozeninách krále Elfů...
,,Jak asi bude vypadat oslava?'' přemýšlela jsem.

Tunel jsem překonala v rekordním čase- čtyři minuty a pět sekund!
,,Huaa! Rekord!'' zaradovala jsem se.

K Aranis to bylo už jen kousek...
Přivítal mne její pes Azog. Ano, pojmenovala ho po Azogu Znesvětitelovi...
Ten velký chlupatý pes mne poslintal a pak se vynořila Aranis!
Zrovna přiletěl prudký závan studeného vzduchu z venku a mne začala studit poslintaná noha!
,,Azíčku, ty dostaneš..'' pomyslela jsem si a usmála jsem se na Azoga. Ten jen kníkl a odešel do pelechu.

,,Co se děje?'' zeptala se Aranis.
,,Mám novinku. Přestěhovala jsem se!'' vykřikla jsem, tak nahlas, že Azog kníkl.
,,Cože?'' vykřikla Aranis tak, že naopak sousedovic pes zaštěkal.
Vtáhla jsem Aranis do jejího pokoje a vše jsem jí začala vysvětlovat. Velmi do podrobna, ale pak mi došlo, že Thranduil říkal ať spěchám, a tak jsem to urychlila.

Aranis na mne celou dobu zírala s otevřenou pusou.
Když jsem skončila vychrlila na mne asi tunu otázek. A na některé z nich jsem vůbec neznala odpověď!
,,Počkej, Aranis, ne tak rychle..'' zpomalovala jsem ji.
Aranis se rozesmála a pak se uplně zasekla!
,,Něco mne napadlo!'' vyřkla velmi rychle, znělo to jako fouk větru..
,,Co? Co? Co?'' zakvílela jsem já rychlostí větru, až jsem spadla z židle.
,,Dnes jsou čarodějnice... Co ty tvé dva Elfíky vzít tam?'' pravila Aranis.
Já se zarazila- ,,No, to bych se musela zeptat. Ale nevím, nevím, naposledy, když byli delší dobu v lidském světě, dopadlo to katastrofálně.'' vysvětlila jsem.

Ale řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám...
,,Ale půjdeš se mnou!'' řekla jsem Aranis. A moje kamarádka přikývla...

Cestou k Elfům jsem Aranis řekla ať se nechová podivně či nějak podobně.
,,Thranduil je takový bojácný, možná má Xenofobii!'' uvažovala jsem nahlas.
,,Nesděs mne.'' kopla mne Aranis.

Tunel byl tmavší než jindy a kámen už odmodral.
Rychle jsme došli do paláce. Aranis cestou zakopla a spadla do jezírka s velkými lekníny.

Vletěla jsem do paláce, málem jsem srazila jednoho strážce. Ten vyděšeně zamrkal a řekl: ,,Ohlásím Vás králi.''
,,Ohlásíme se sami. Dnes jsou čarodějnice, nesmíme se zdržovat!'' vykřikla jsem na to já, odkopla jsem malý šutřík, ležící přede mnou, a vyšla jsem za králem.
Aranis pohotově valila za mnou. ,,Ty jo, to je obrovský palác.'' rozplývala se cestou má kamarádka.
,,Ano, je obří.'' odpověděla jsem.

Došli jsme po mostě k trůnu, král seděl na trůnu a pil víno.
,,Slečno!'' vykřikl, když mne spatřil. ,,Vy jste přivedla návštěvu?'' zeptal se opatrně, když spatřil Aranis.
,,Nebojte, musíme Vám něco říct.'' uklidnila jsem krále Thranduila a obě jsme došly za ním.

,,Takže, chceme se Vás zeptat, zda byste nešel s námi na čarodejnice. To je taková skvělá akce, konající se u nás v našem světě. Bude to poslední má výprava do liského světa, pak už zůstanu tu..'' vysvětlila jsem mu to.
Thranduil si prohrábl vlasy, podíval se na Aranis a pak prohlásil: ,,Rád, velmi rád s Vámi půjdu.''
Já vyskočila, popadla jsem ho za ruku, druhou jsem chytla Aranis a rozběhla jsem se s nimi do jedné komnaty v paláci.
,,Musím Vás na to připravit, Thranduile!'' vyhrkla jsem přícinu mého utkvělého jednání.

,,Nejprve Vás učešu.'' řekla jsem a udělala jsem Thranduilovi culík-koňský ohon. Dále jsem mu vrazila na hlavu kšiltovku a řekla jsem: ,,O.K.!''
Jeho hábit jsem mu nechala, hodil se k tomu. Thranduil opravdu vypadal jako čarodejnice.
Když už jsme odcházeli, ozval se za námi hlas: ,,Jdu s vámi!''
Byl to Legolas... Na sobě měl hnědý hábit a přihlouple se culil.
,,O můj bože... No dobře, tak jdeme!'' zavelela jsem a vážně mne všichni uposlechli...

Pádili jsme na čarodejnice. Kolem nás chodili lidé, ale nikomu nepřipadali mí Elfové divní. Ale jen proto, že byli čarodky...
Došli jsme na místo, hrála tam hlasitě hudba a kolem bylo šíleně moc lidí!
Legolas zaječel! ,,Pardon.'' omluvil se.
,,Pojďte, jdeme se podívat k vatře.'' pravila jsem a můj doprovod mne poslušně následoval.

Sedli jsme si kolem ohně, protože Thranduilovi začínala být zima.
Nakonec jsme si i opekli špěkáček. Thranduil oplýval radostí, když ho jedl.
,,Otče, prosím nemlaskej!'' zabědoval Legolas a vyčítavě se na otce podíval.
Thranduil se na něj podíval ještě vyčítavěji a neřekl nic.
Po dojezení špekáčku král Thranduil prohlásil: ,,To pálení čarodejnic je vážně zajímavé. Nikdy jsem nic takového neviděl, možná to zavedu...''
,,Na to zapoměň.'' utrousil Legolas a já se začala šíleně chechtat.

,,Jdu si koupit Kofolu, buďte tady a prosím nikam nechoďte.'' řekla jsem a vážně jsem se na ně podívala.
,,Já Vám ji dojdu koupit.'' nabídl se Legolas.
Tak jsem mu vysvětlila jak to funguje a poučila jsem ho o všem... A pak šel...

Já se posadila vedle Thranduila. Bylo už celkem chladno, ale vedle vatry bylo krásně teplíčko.
Thranduil se na mne jen tak koukal a po chvíli řekl: ,,Je tu pěkně. Líbí se mi tu.''
Já se usmála a přikývla.
Od vatry létaly jiskry až k nebi. Vypadalo to úchvytně. Pro ty mé Elfy to musel být zážitek!
Po chvíli jsem se náhodou podívala, zda už se nenese Kofča... Spatřila jsem běžícího Legolase! ječel a v ruce měl kelímek, ze kterého lítala Kofola, jako gejzír!
,,Bože můj!'' vykřikla jsem.
Všichni Legoláska porozovali a vrtěli hlavou. Já se pohotově sebrala a bězěla jsem k němu, chytla jsem ho a svalila ho k zemi!
,,Synu, synu...'' zabědoval král Elfů.
Legolas nám vysvětlil, že koupil Kofolu, ale přiletěl tam obří hmyz (vosa), on se lekl a začal utíkat...

Pak začal ohňostroj! Thranduil na něj zíral s otevřenou pusou. ,,Něco takového jsem jakživ neviděl. je to úžasné!''
Byla to pohádka, dokud Thranduilovi nespadla do úst jiskra!
Zapanikařil a začal běhat kolem!
Já zareagovala pohotově! Chytla jsem oba dva a dala jsem se do běhu domů...Do paláce Elfů!

Teprve při otevření Elfí brány jsem se zastavila. ,,Uff.'' oddechla jsem si.
Pak mi došlo, že Aranis je pryč... Zmizela!
Thranduil byl rozjančený a Legolas taktéž.
Když Thranduil prohlásil: ,,Zavedu zde pálení skřetů!'' usoudila jsem, že už je nikdy k nám nesmím vzít!
Zavedla jsem Elfy domů a ještě jsem běžela se naposled rozloučit s Aranis.
Dorazila jsem do lesa a chtěla jsem vstoupit do tunelu. Jenže...
Žádný vchod tam nebyl! Prostě zmizel!
,,O můj bože! Vchod do našeho světa se uzavřel!'' vydechla jsem vyděšeně.
tak to byl konec mého putování ze světa do světa. Byla jsem navždy ve Středozemi.
,,Ještě, že jsem s Elfy a s rodinou..''
Řekla jsem to Elfům a ti měli smíšené pocity.
Následovala Thranduilova oslava narozenin! bylo to úžasné.
Jedlo se, pilo se. Legolas rozdával jablka jako na běžícím pásu, a také jsme skákali do vodopádu a pak jsme plavali dole v bazénku.
Úžasná oslava!
Po oslavě si mne Thranduil zavolal k sobě. Přišla jsem za ním...
Seděl ve svém křeslea popíjel víno. Když mne spařil, postavil se a pravil:
,,Jste tu navždy...'' ...

Ano, zůstala jsem ve Středozemi FOREVER! Vchod se uzavřel, liský svět je už minulost. Teď žiji v zemi trpaslíků, Elfů, skřetů, obrů, draků, ale i lidí...Jiných než v mém světě. Ale jsem tu s rodinou, to je fajn.

Ve Středozemi NAVŽDY...





Tohle je konec mé povídky, doufám, že alespoň trošku líbila. ;) 
Vaše Katerina
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sarah. sarah. | E-mail | Web | 3. května 2014 v 9:27 | Reagovat

Ďakujem, aj ty máš super blog <3

2 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 3. května 2014 v 11:07 | Reagovat

Děkuju ti! ;) :* [1]:

3 Morell Morell | Web | 3. května 2014 v 12:29 | Reagovat

Moc hezký příběh. Doufám,ž e další povídka bude brzy následovat.

4 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 4. května 2014 v 9:17 | Reagovat

Moc děkuju. ;) Už chystám další. [3]:

5 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 5. května 2014 v 16:31 | Reagovat

Bylo to moc hezké... Těším se na další povídku!! :)

6 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 5. května 2014 v 17:38 | Reagovat

Moc díky ;) To jsem ráda. [5]:

7 sisinka sisinka | E-mail | Web | 30. května 2014 v 17:14 | Reagovat

bylo to skvělííííííííííí :-D taky se těším na další povídku super :-)

8 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 30. května 2014 v 18:19 | Reagovat

Moc díky. :D ;) [7]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama