Předtucha

31. května 2014 v 7:12 | Caterine |  Mišmaš
Dobby jančil jak potrhlo. Thranduilovi nikdy nic neuniklo, ale tentokrát ano...
Až po další skoro půl hodině si teprve všiml, že přestalo pršet...
,,Cože!?'' vykřikl král Elfů a rychle zbystřil.
,,Dobby neví, co se děje,'' řekl udiveně Dobby, který si králova překvapeného výrazu všiml, ,,Dobby je zmatený.''
Ale Thranduil místo odpovědi odešel do paláce a nechal tam Dobbyho samotného. Ten si vylezl na strom a usnul.

Thranduil se na prahu paláce srazil s Arwen!
,,Arwen!'' vykřikl. Ale Arwen vypadala hrozně divně, byla bílá jako stěna a třásla se.
,,Proboha, co se stalo?'' Thranduil se polekal.
Arwen si zakryla obličej rukama a zašeptala: ,,Je to tady...''
,,Co je tady?'' král Elfů nechápal královnina slova a byl rozpačitý.
Thranduil vzal Arwen za ruku a odvedl ji k nedaleké lavičce, kde se posadili.
,,Hlavně se uklidněte a povězte mi, co se přihodilo.''
Arwen se klepala jako osika, stále nebyla schopna vyslovit jediné slovo.
,,Mám dojít pro Aragorna?'' zeptal se Thranduil.
,,Ne to ne! Já Vám to tedy řenu...'' Arwen očividně nestála o manželovu přítomnost.

Začala... ,,Mám vidiny... Vidím do budoucnosti. Vím, co se stane a dnes jsem spatřila něco strašného...'' její hlas byl rozklepaný.
Thranduil ji pohladil po ruce a klidnil ji, ,,Ano, a co přesně jste viděla?''
,,Bitvu,'' hlesla Arwen, ,,Obrovskou bitvu, něco jako Bitva Pěti Armád...'' Arwen skoro šeptala při vyslovování těchto slov.
,,Vážně?'' Thranduil se docela polekal, ,,A nemůže to být jen myšlenka ve vaší hlavě spletena z několika událostí... Třeba to ani není pravda.'' ptal se tišše královny.
Arwen zavrtěla hlavou, ,,Mám takovou schopnost. Je to potvrzené samotným Bohem...''
Thranduil pochopil, že takovíto tvorové ve Středozemi vážně žijí. Většinou jsou to půlelfové, což Arwen je...

Král Elfů obalil Arwen do svého pláště a odvedl ji do její komnaty.

Jakmile vyšel z její komnaty, zmocnil se ho podivný pocit, jenž neznal...
Stál na chodbě, z oken foukal studený vítr a začínala být opravdu zima. Nastal podzim, doba kdy jsou bitvy nejhorší...
Thranduil šel opět do zahrady a zahleděl se směrem k Mordoru.
Obloha byla černější než kdy jindy, hromy a blesky se nad královstvím zla jen prolínaly.
,,Tohle bude zlé...'' prohnalo se králi hlavou.

A co se děje u Legolase?

Když se princ ráno vzbudil, první co udělal, bylo jeho podívání z okna.
A hle!
,,Cože!? Přestalo pršet!'' prince to tak překvapilo, že padl k zemi!
Začal se smát. Smál se, chcetal se a skoro ječel!
,,Už neprší!'' křičel a rozběhl se ven.
Běhal po paláci a křičel: ,,UŽ NEPRŠÍ!'' princ byl tak rozjívený a plný radosti, že šel do sklepení a pustil Eruvii na svobodu!
Eruvia se tvářila kysele, ale Legolasovi to radost v žádném případě nepřekazilo.
Nepršelo, po dlouhé době to konečně ustálo! Princ byl štastný.
V Temném Hvozdě se vše začínalo jevit v pořádku. Záplavy pomalu upadaly a už k večeru vysvitlo sluníčko.
Tohle se ale bohužel nedělo v Gondoru...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sisinka sisinka | E-mail | Web | 31. května 2014 v 18:25 | Reagovat

napiš už pokračování předtuchy prosíííím už se nemůžu dočkat :D  :-D  8-)  :-P  :-)

2 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 1. června 2014 v 9:09 | Reagovat

To jsem ráda, že se ti to líbí. pokusím se to sem dnes dát. nejpozději zítra to tu máš. ;) [1]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama