Červen 2014

Takový ten pocit...

5. června 2014 v 18:49 | Caterine |  Přemýšlím...
Hoj! ;)
A mám tu článek k tématu týdne. Je srandovně pojatý, takže se na to psychycky připravte...

Takový ten pocit, když Tě učitelka vyvolá a ty nemáš tucha, co po tobě chce! :D
Stalo se mi to v úterý! V mé ,,oblíbené'' hodině-v Chémii!
Zrovna jsem přemýšlela, o čem bude další díl mé povídky a v tom tohle! :D Tohle vážně nesnáším... Fuj. :D

Pak znám takový ten pocit, když se učíš a víš, že se to nenaučíš a nemáš na to čas. Ano, přesně tenhle pocit mám právě teď!
V pondělí mám ,,maturitu''. Ale není to opravdická maturita, říkejme tomu malá maturita.
Asi 16 ,,debilních'' otázek z Českého jazyka a myslím 26 otázek z Matiky...
A čas? Pěkný týden, otázky máme od pondělka. :D
Takže, sedím nad tím skoro celý den s takovým tím pocitem, že to nedám! :D Kdybych neměla fotografickou pamět, tak bych se asi zbláznila! Díky Bože, za tvůj dar!

Nebo takový ten pocit, když na Vás rodiče řvou, ať jdete něco udělat a Vy zrovna děláte něco moooc duležitého. Ale oni to nechápou a stále na Vás ječí. Pak ječíte i vy na ně.
A to je přesně ten pocit. :D

Znáte takový ten pocit, když Vám někdo sebere klíče? Mluvím o mém pondělku.
Takhle si sedím v lavici a přemýšlím o nesmrtelnosti chrousta a v tom nemám klíče... Ovšem...
Samozřejmě se mi vrátí, ale...
Mám na klíčích plyšáka a ten je najednou špinavý! A v tom už je tu takový ten pocit, když chceš zabít toho, kdo ti způsobil škody na klíčích...:D
Hodlám toho plyšáka ,,vyprat'', bohužel jsem se k tomu stále nedostala. Tak snad zítra.

,,Takových těch pocitů'' je mnoho a mnoho. Kdybych je sem měla všechny napsat, byl by to článek, přesahující maximální limit. Tudíž na to kašlu. :D
Nezlobte se. :(

Nuže, vážení, ráda bych Vám tímto popřála pěkný čtvrtek (nebo pátek či sobotu nebo neděli...Prostě ten den, kdy si tento článek čtete. :D) a sdělila Vám, že další díl povídek bude nejdřív v sobotu, ale spíše v neděli. Mám fofry a absolutně žádný čas.
Čas na napsání tohoto článku jsem si doslova vybojovala. :D
Takže, mějte dobrou náladu a posílám Vám Aquilu (zrovna ji piji. xD)
Pááá! ;)

Všeho moc škodí

3. června 2014 v 15:57 | Caterine |  Mišmaš
Thranduil usnul u stolu v jídelně. spal velmi tvrdě, neprobudil by ho ani řev tygra.
Ale přeci tu jen něco, co krále dokázalo probudit, bylo!
Hlasy z chodby...
Thranduil sebou trhl, jakmile uslyšel: ,,Sherlocku! Kde to zase jsme?''
Elfí král se zvedl, promnul si ospalé oči, narovnal si korinu a vykročil ke dveřím...

Za dveřmi stáli dva muži... Jeden z nich byl vysoký, měl černý kabát a podivnou čapku.
Ten druhý byl oproti tomu druhému malý a neměl kabát ani čapku.
,,Johne, říkám ti, že jsme určitě v Buckingmamském paláci. Možná se tu točí film...'' prohlásil muž v kabátě a rozhlédl se kolem sebe.
Pohled mu padl na krále Elfů!
,,Johne, asi se tu vážně točí film... Podívej, Thranduil z Hobita!''
Z této věty Thranduil málem omdlel. ,,Oni mne znají?'' přemýšlel a na čele se mu tvořily krůpěje potu. ,,To už je na mne moc!''
Král vykročil proti dvěma neznámým mužům, kteří ale jeho očividně znali.
,,Čau, Lee!'' vykřikl malý muž a poplácal krále po ramenou!
teď Thranduila vážně málem trefil šlak!
,,J-j-j ak se o-o-o-opovažujete mi t-t-t-tykat?'' zakoktal a přitom sledoval mužův oděv.
,,Ale notak, Lee, neblbni, to jsem přeci já-drak Šmak.'' po těchto slovech krále Elfů už doopravdy trefil šlak a skácel se k zemi!

Probral se až po poledni, když otevřel oči, uviděl vlasy svého syna, které ho lechtaly na obličeji.
..Už se probral!'' vykřikl Legolas a očočil se kamsi jinam.
,,No vida, Lee, co se Ti prosímtě stalo?'' uslyšel král a byl vzteky bez sebe, že první co uslyšel bylo tohle nezdvořilé tykání a oslovování ho jménem, jenž mu nenáleželo, dvěma neznámými muži, kteří jeho ale znali...
Thranduil se posadil na postel, na níž ležel, a pravil:,,Vážení pánové, Vy mne možná znáte, ale já Vás ne! A asi mne znáte špatně, neboť se jmenuji Thranduil, ano. Prve jste to řekli dobře, ale teď už se jaksi mýlíte. Já nejsem Lee!''
Thranduil to řekl takovým tonem, že oba muži chvíli jen rozpačitě hleděli před sebe. Ale brzy je to přešlo a ten v kabátě začal: ,,Počkat, takže Ty, tedy Vy, nejste Lee Pace? Ale vždyť-'' nedořekl, přerušil ho malý muž. (Thranduil si usmyslel, že toho malého si bude nazývat ,,hobit'' a velkého pojmenoval, jak on sám již řekl, ,,Šmak''.)
,,Počkej Sherlocku, nejspíš má ztrátu paměti. Jsme určitě na natáčení jakéhosi tajného dílu Hobbita, jinak si to neumím vysvětlit. Je tu i Orlando a ostatní. Lee bude v pořádku, jen se musí vzpamatovat.'' vysvětlil svému společníkovi hobit.
Thranduil ,,vejral jako vejr''.
Hobit se usmál a řekl: ,,Ok, jdeme na to... Já jsem John, neboli hobit Bilbo Pytlík.''
,,O můj bože! Vážně je to hobit!'' přesně tohle se linulo králi Elfů hlavou.
,,A já jsem-'' začal muž v kabátě, ale pokračování se nedočkal.
Thranduil vykřikl: ,,Vysvětlíte mi to potom, slyším velký hluk!'' a rozběhl se k oknu.
S tím hlukem měl pravdu, vážně se něco dělo. A nebylo to jen tak něco...
Na bojišti se zjevila ,,černá skvrna'¨-armáda bojechtivých skřetů z Mordoru!
,,To ne!'' zakřičel král a rozběhl se pryč.
Hobit se nechápavě zeptal: ,,Co se děje?''
Králova odpověď zněla: ,,Bitva začíná...''

Kam pojedu

1. června 2014 v 10:27 | Caterine |  Něco jiného
Tak už vím, kam pojedu na dovolenou! ;33
Hobbiton ♥

Další část problému

1. června 2014 v 9:57 | Caterine |  Mišmaš
Thranduil stál v komnatě, v níž přebýval. díval se z okna ven směrem k Mordoru. Ten pohled ho znepokojoval.
Nejhorší na tom bylo, že nevěděl, kdy se co má stát.
,,Ťuk, ťuk.'' někdo zaklepal.
Byl to Aragorn. ,,Thranduile, bude velká bitva. Sauron je sice naždy pryč, ale skřetí armáda se chystá napadnout Gondor.''
Thranduil přykývl. ,,Co pro Vás v tomto směru mohu udělal?''
,,Napiště dopisy všem známým, všem, kteří by mohli přijít a pomoci!'' pravil Aragorn.
Thranduil pomyslel na Legolase. ,,Ale můj syn má hlídání!'' vykřikl.
Aragorn se na něj nechápavě podíval. ,,Váš syn je chůvička?''
,,To ne, ale můj přítel u nás zanechal dcerku.'' vysvětlil král králi.
,,Ať přijede také, my se tu o ni už nějak postaráme.'' odvětil Aragorn a měl se k odchodu.

Thranduil uposlechl a princ se dostavil o pět dní později.
,,Legolasi! To jsem rád, že jsi přijel!'' vykřikl král, jakmile syna uviděl.
,,Ahoj strejdo!'' ozvalo se náhle za princem.
Z poza něj se vynořila Eruvia! A skočila na krále Elfů, až ho povalila!
,,Eruvijko! Vítám tě tu.'' procedil Thranduil, očividně nebyl nadšený, že děvenku vidí.

Thranduil odvedl čelátku k Aragornovi. ten je vřele přivítal a odvedl do jejich komnat.
Eruvia se začala najednou chovat lépe. Dala Legolasovi kytičku, kterou našla při cestě a stále se k princi tulila. Asi dostala strach.
Thranduil se díval z okna své komnaty ven. Venku před královstvím stavěli barikády.
,,Bitva se blíží... Mordor je stále tmavší.'' měl strach, jeho oči vypadaly ustrašeně.

Odpoledne se šel Thranduil s Legolasem a Eruvií podívat na bojiště.
Stáli tam a koukali do dáli. Slunce pařilo, bylo vedro a vítr skoro nefoukal.
Thranduil si kousal vlasy a sledoval volnou planinu-bojiště.
,,Copak se tu těch bitev neodehrálo už dost?'' linulo se mu hlavou, pravda, bitev tu bylo už nespočetně mnoho.
Náhle se v dáli začalo něco objevovat! Černá šmouha se blížila a vířila písek všude kolem.
,,Rychle! Eruvia do paláce!'' vykřikl Thranduil a zaháněl ji do bezpečí.
Všichni začali panikařit.
,,Skřeti si jdou pro nás!'' kvílel Legolas a běhal kolem se zdviženýma rukama.
Thranduil popadl dalekohled, aby zaostřil. Srdce mu bušilo tak hlasitě, jako když jednou uviděl moc krásnou Elku...Matku prince Legolase.
Rýsoval se tam podivný ornament...
,,Sud...'' pravil náhle udýchaně král Elfů.
,,Prosím?'' vrchní strážce nepochopil.
,,Je to muž na sudu! jsem si jist. A je pouze jeden.''
Thranduil viděl muže na sudu. A vážně to byl muž na sudu. A jel směrem k nim. Hnal se na sudu rychlostí asi 60 km/h.

,,Pozooor!'' zakřičel muž na sudu, když už byl skoro u nich.
Všichni rychle uhnuli a nebohý muž si to napral přímo do zdi!
Legolas k němu přiskočil se slovy: ,,Není vám nic?''
Muž se otočil. měl na sobě podivnou čelenku, vypadal jako pirát...
,,Kapitán Jack Sparrow! nic mi není!'' křikl muž s neznámým přízvukem a padl k zemi.
,,Jack Sparrow?'' zeptal se Thranduil udiveně.
,,Ano, jdu Vám pomoct s tou bitkou, Barbosa říkal, že tu máte nějaký konflikty se skřítkama...'' Jack byl očividně totálně mimo.
,,Skřety,'' zamumlal Legolas. ,,Jsou to skřeti, tamhle žijí..'' a ukázal na Mordor.
,,Koupaliště?'' zeptal se Jack.
,,Cože? Tam žijí skřeti!'' Thranduil byl rozhořčen z ,,kapitánova'' chování. Málem se neudržel a vystartoval!
Stráže Jacka odvedli k lékařské pomoci do paláce k Arwen. její lékařské schopnosti byly opravdu úžasné, ale to ostaně u všech Elfů...

,,Proboha, kdo je zase tohle?'' Thranduil už byl v koncích.
,,Potřebuje pán pomoci?'' Dobby už se zase zjevil. Jeho vyděšený výraz napovídal, že už také ví o hrozícím nebezpečí.
Jakmile ho Thranduil spatřil, vyjekl.
,,Ty mne prosím nech!''
Chytl Dobbyho za ruku a odvedl ho také k Arwen, za kapitánem Jackem.

,,Máme tu problém, z jiných světů k nám pronikají tvorové. Kdo tu kdy viděl Elfa, co nevypadá jako Elf, potrhlého kapitána či upíra!'' Aragorn zjistil příčinu tchto neobvyklých událostí, jenž ztrpčovaly králi Elfů život.
Příčina byla jasná.
,,Otče, třeba nám všichni přišli pomoci.'' odvětil princ, jenž našel svého otce seděl na stoličce v jídelně.
Král měl hlavu v dlaních a byl z toho už vyčerpaný, jeho hlas zněl unaveně...
v jídelně bylo horko, tohle horko nebylo moc dobré. Bitva za horka bývá strašlivá... Všichni se hrozně rychle unaví.
,,Kéž bys měl pravdu, synu...'' odvětil král a vzdychl.