Další část problému

1. června 2014 v 9:57 | Caterine |  Mišmaš
Thranduil stál v komnatě, v níž přebýval. díval se z okna ven směrem k Mordoru. Ten pohled ho znepokojoval.
Nejhorší na tom bylo, že nevěděl, kdy se co má stát.
,,Ťuk, ťuk.'' někdo zaklepal.
Byl to Aragorn. ,,Thranduile, bude velká bitva. Sauron je sice naždy pryč, ale skřetí armáda se chystá napadnout Gondor.''
Thranduil přykývl. ,,Co pro Vás v tomto směru mohu udělal?''
,,Napiště dopisy všem známým, všem, kteří by mohli přijít a pomoci!'' pravil Aragorn.
Thranduil pomyslel na Legolase. ,,Ale můj syn má hlídání!'' vykřikl.
Aragorn se na něj nechápavě podíval. ,,Váš syn je chůvička?''
,,To ne, ale můj přítel u nás zanechal dcerku.'' vysvětlil král králi.
,,Ať přijede také, my se tu o ni už nějak postaráme.'' odvětil Aragorn a měl se k odchodu.

Thranduil uposlechl a princ se dostavil o pět dní později.
,,Legolasi! To jsem rád, že jsi přijel!'' vykřikl král, jakmile syna uviděl.
,,Ahoj strejdo!'' ozvalo se náhle za princem.
Z poza něj se vynořila Eruvia! A skočila na krále Elfů, až ho povalila!
,,Eruvijko! Vítám tě tu.'' procedil Thranduil, očividně nebyl nadšený, že děvenku vidí.

Thranduil odvedl čelátku k Aragornovi. ten je vřele přivítal a odvedl do jejich komnat.
Eruvia se začala najednou chovat lépe. Dala Legolasovi kytičku, kterou našla při cestě a stále se k princi tulila. Asi dostala strach.
Thranduil se díval z okna své komnaty ven. Venku před královstvím stavěli barikády.
,,Bitva se blíží... Mordor je stále tmavší.'' měl strach, jeho oči vypadaly ustrašeně.

Odpoledne se šel Thranduil s Legolasem a Eruvií podívat na bojiště.
Stáli tam a koukali do dáli. Slunce pařilo, bylo vedro a vítr skoro nefoukal.
Thranduil si kousal vlasy a sledoval volnou planinu-bojiště.
,,Copak se tu těch bitev neodehrálo už dost?'' linulo se mu hlavou, pravda, bitev tu bylo už nespočetně mnoho.
Náhle se v dáli začalo něco objevovat! Černá šmouha se blížila a vířila písek všude kolem.
,,Rychle! Eruvia do paláce!'' vykřikl Thranduil a zaháněl ji do bezpečí.
Všichni začali panikařit.
,,Skřeti si jdou pro nás!'' kvílel Legolas a běhal kolem se zdviženýma rukama.
Thranduil popadl dalekohled, aby zaostřil. Srdce mu bušilo tak hlasitě, jako když jednou uviděl moc krásnou Elku...Matku prince Legolase.
Rýsoval se tam podivný ornament...
,,Sud...'' pravil náhle udýchaně král Elfů.
,,Prosím?'' vrchní strážce nepochopil.
,,Je to muž na sudu! jsem si jist. A je pouze jeden.''
Thranduil viděl muže na sudu. A vážně to byl muž na sudu. A jel směrem k nim. Hnal se na sudu rychlostí asi 60 km/h.

,,Pozooor!'' zakřičel muž na sudu, když už byl skoro u nich.
Všichni rychle uhnuli a nebohý muž si to napral přímo do zdi!
Legolas k němu přiskočil se slovy: ,,Není vám nic?''
Muž se otočil. měl na sobě podivnou čelenku, vypadal jako pirát...
,,Kapitán Jack Sparrow! nic mi není!'' křikl muž s neznámým přízvukem a padl k zemi.
,,Jack Sparrow?'' zeptal se Thranduil udiveně.
,,Ano, jdu Vám pomoct s tou bitkou, Barbosa říkal, že tu máte nějaký konflikty se skřítkama...'' Jack byl očividně totálně mimo.
,,Skřety,'' zamumlal Legolas. ,,Jsou to skřeti, tamhle žijí..'' a ukázal na Mordor.
,,Koupaliště?'' zeptal se Jack.
,,Cože? Tam žijí skřeti!'' Thranduil byl rozhořčen z ,,kapitánova'' chování. Málem se neudržel a vystartoval!
Stráže Jacka odvedli k lékařské pomoci do paláce k Arwen. její lékařské schopnosti byly opravdu úžasné, ale to ostaně u všech Elfů...

,,Proboha, kdo je zase tohle?'' Thranduil už byl v koncích.
,,Potřebuje pán pomoci?'' Dobby už se zase zjevil. Jeho vyděšený výraz napovídal, že už také ví o hrozícím nebezpečí.
Jakmile ho Thranduil spatřil, vyjekl.
,,Ty mne prosím nech!''
Chytl Dobbyho za ruku a odvedl ho také k Arwen, za kapitánem Jackem.

,,Máme tu problém, z jiných světů k nám pronikají tvorové. Kdo tu kdy viděl Elfa, co nevypadá jako Elf, potrhlého kapitána či upíra!'' Aragorn zjistil příčinu tchto neobvyklých událostí, jenž ztrpčovaly králi Elfů život.
Příčina byla jasná.
,,Otče, třeba nám všichni přišli pomoci.'' odvětil princ, jenž našel svého otce seděl na stoličce v jídelně.
Král měl hlavu v dlaních a byl z toho už vyčerpaný, jeho hlas zněl unaveně...
v jídelně bylo horko, tohle horko nebylo moc dobré. Bitva za horka bývá strašlivá... Všichni se hrozně rychle unaví.
,,Kéž bys měl pravdu, synu...'' odvětil král a vzdychl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama