Odhodlání

10. července 2014 v 12:23 | Caterine |  Mišmaš
,,Arwen, uteč, nech mě tu,'' zašeptal Thranduil. ,,Zachraň se...''
Arwen chytla krále elfů za ruku, z očí jí vytryskly slzy. ,,Ne! To nejde, jestli neutečeme spolu, tak nikam nepůjdu,'' otřela si slyzy do rukávu. ,,Bez tebe nikdy.''
Thranduil se usmál, pohladil Arwen po obličeji. ,,Děkuji ti za všechno, ale já -'' odmlčel se. ,,Něco si moc přeji, byl bych nesmírně rád, kdybys mi tohle přání mohla splnit...''
,,Co si přeješ?'' pravila tiše Arwen a tiskla královu ruku tak pevně, že král lapal po dechu.
,,Přeji si, abys odešla, aby ses zachránila,'' když Thranduil viděl, jak královna sklopila oči, obličej jí zrudl, řekl: ,,Arwen, vždy zůstaneš v mém srdci, jsi nesmazatelná součást mého života. Zapomenout na tebe? To není možné,'' otřel si zpocený obličej. ,,Pamatuj si to. A teď jdi, utíkej! Zachraň se, lásko moje největší, Vzpomínej na mne...''
Arwen plakala, obličej měla celý mokrý od slz, rudá jako večerní obloha v poušti, její šaty už byla celé promoklé od slz, promoklé jako hadr na utírání podlahy. Vlasy jí splývaly k zemi, nakláněla se nad zem tak, že jí ty vlasy padaly až na studenou podlahu.
Občas chodbou proletěl závan studeného větru, byl plný zabíjení, nenávisti, plný strachu a napětí.
Thranduil se zatřásl pokaždé, když ho tento hrozný vítr ovanul, cítil podivný pocit. Pocit, jaký nikdy nezažil, snažil se přijít na to, co to je, ale nepřicházel na žádné rozumné vysvětlení.
Přemýšlel, díval se na plačící Arwen, zadržoval v sobě pláč a nutkání všechno kolem sebe roztřískat. Přisunul se blíž k Arwen a objal ji kolem ramen. ,,Arwen, jdi.'' zašeptal, odsunul se od ní, opřel se o zeď a bezvládně seděl.
Arwen se pomaličku zvedla, nechtěla odejít, ale nechtěla, aby králi elfů nesplnila jeho poslední přání. Se slzami v očích odcházela, dokud krále viděla, pořád se za ním otáčela, stále se chtěla za ním vrátit, ale pak si vzpomněla na jeho slova, nechtěla ho zradit. Na to ho příliš milovala...
Když jí Thranduil zmizel na zdí, propadla v usedavý pláč, šla dál, přes slzy neviděla na cestu. Absolutně nevnímala nic kolem sebe, někdo do ní vrazil, ani se na něj nepodívala, pokračovala dál. Zůstávala za ní stota, stopa ze slz...
Královna se dostala na terasu, tam spatřila sedět obrovského draka. Na jeho hřbetě sedělo hodně lidí, jeden z nich byl Aragorn, který, jakmile ji uviděl, zakřičel: ,,Arwen, tady, rychle!''
Arwen se slzami v očích běžela k drakovi.
Potom omdlela, těsně před tím, než ji Aragorn objal, omdlela...
Aragorn na nic nečekal, protože uviděl, jak se za nimi ze zadu řítí tlupa skřetů, popadl Arwen, posadil na vedle sebe a pobídl draka, aby letěl.
Bylo to jen tak tak, jeden ze skřetích otrávených šípů málem zasáhl malou Eruvii!
,,Proboha, leťte!'' vykřikl panicky Legolas. Pak sebou ale najednout trhl, obličej mu zbělal, vztyčil se mu jeden vlasy, celé tělo mu zkamenělo... ,,Otec...'' zašptal, pak začal křičet: ,,Kde je můj otec?'' uplně zešílel. ,,On tu není! On tam zůstal.'' zašeptal zdrceně princ a schoulil se do klubíčka vedle Eruvie.
,,Princi, omlouváme se za vašeho otce, je nám to nesmírně líto.'' řekl princi Aragorn.
Legolas odmítal s kýmkoli mluvit, odešel na konec drakova hřbetu a tam usnul.
Drak se přesunul od Gondoru k Temnému Hvozdu, tam Aragorn Legolase i Eruvii vysadil se slovy: ,,Upřímnou soustrast, doufám, že už žádné další podobné věci se dít nebudou. Doba je zlá, nebezpečná.''
Načež vylezl zpátky na draka a chystali se k odletu do Valinoru. ,,Ve Valinoru nám bude dobře, tam na všechno zapomeneme, na světě už není bezpečno.'' řekl Aragorn Arwen a uklidňoval ji.
Arwen přestala vzlykat, ale začala se dožadovat návratu do Gondoru.
,,Arwen,'' řekl tiše král, pohladil svou ženu po vlasech. ,,To nejde.''
,,Chci tedy do Temného Hvozdu!'' vykřikla Arwen a seskočila z draka. Aragorn za ní zakřičel: ,,Co to děláš? To nemůžeš, musíme spolu do Valinoru, jsi moje žena! Jsi královna, královna si nemůže dovolit dělat takové hlouposti!'' král se opravdu naštval. ,,Ještě, abys byla do toho šíleného a blbého krále elfů zamilovaná!'' nahnul hlavu a zadíval se na Arwen.
Ta pohodila hlavou a řekla: ,,Ano, víš co? Já už to před tebou tajit nebudu,'' pohlédla na celý ten dav za Aragornem, byli tam všichni obyvatelé Minas Tirithu plus Legolas s Eruvií. ,,Jsem do něj zamilovaná! Jsem zamilovaná do krále elfů Thranduila! Doufám, že jste to všichni slyšeli, nebudu to víckrát opakovat,'' odhrnula si vlasy z obličeje, nafoukal jí je tam v průběhu vysvětlování vítr. ,,A teď odcházím do Hvozdu, jsem přeci elfka.'' dodala a odcupitala za těma dvěma elfy.
,,Sbohem,'' pípla na Aragorna a vešla s princem i jeho malou přítelkyní - slečnou Eruvií - do paláce.

Všichni tři toho cestou do paláce moc nenamluvili, mysleli na svého krále, na váženého otce a hlídače malých elfů. Na krále Thranduila, který byl navždy pryč...

Pokračování za týden (asi)

Pozn.: Teď budu dlouho pryč, tudíž se tu delší dobu neobjeví žádný příspěvěk, ale trpělivost je velmi duležitá. Tož, doufám, že jste pochopili mou logiku u tohoto dílu.

Takže, čauky čau,

Enjoy your Holidays! ;)

Caterine ;8
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabriell Gabriell | Web | 11. července 2014 v 17:03 | Reagovat

Super :-)

2 Katerííína Katerííína | Web | 12. července 2014 v 7:36 | Reagovat

[1]:Diky :)

3 sisinka sisinka | E-mail | Web | 1. srpna 2014 v 18:23 | Reagovat

To je hrozný já jsem se u toho rozbrečela:-( no bylo to pekne:-) ale to je total hrozný a bude tam ješte thranduil doufam ze ano plese :-)

4 Kateríína Kateríína | Web | 2. srpna 2014 v 16:52 | Reagovat

[3]: Už mám další díl, tak se mrkni ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama