Kopie

21. srpna 2014 v 13:48 | Catew |  Mišmaš
,,Arwen, já nevím, jak vám to mám jenom říct,'' zamumlal Bilbo a zrudl v obličeji. ,,Je mi zle, asi budu padat, prosím, chytejte mne. Nejsem si jist, kdy to přijde.'' Bilbo rudl jako rajče, dýchal čím dál tím rychleji, Arwen začala panikařit.
,,Bilbo!'' vykřikla. ,,Počkejte, kdo to byl?'' Ale to už náš drahý milý a chytrý hobit padal k zemi.
Arwen Bilba pohotově chytla přímo do náručí. ,,Proboha, Bilbo, proč omdlíváte?''
,,Je tu...'' zašeptal polohlasem omdlitý hobit.
,,Kdo?!''' Arwen chtěla za každou cenu vědět, kdo je tu. ,,Vy snad myslíte...?'' Královně Gondoru se zatajil dech. Napadlo ji, že by Bilbo mohl mluvit o jejím drahém králi Thranduilovi.
,,Proboha, co si to namlouvám? Je přeci mrtvý.'' Arwen mluvila sama se sebou. Zatajoval se jí dech.
,,Ano, ano, královno...'' zašeptal hobit. V tu chvíli ho Arwen pustila a on padl na zem!
,,Au! Ale to nevadí, Thranduil už vás dávno hledá, mluvil jsem s ním.'' zakřičel na panikaříjící Arwen Bilbo ležící na kamenité podlaze uprostřed chodby a zamačkával si bouli.
Arwen se rozhlížela kolem sebe, nevěděla, kam jít dřív.

,,Arwen!'' ozvalo se náhle z druhé strany chodby.
Královna okamžitě poznala, kdo ji volá, oči se jí zalily slzami. Začaly jí stékat po obličeji a kapat na krásné světle modré šaty s krajkovými rukávy.
,,Thranduil...'' zašeptala a zakryla si rukou ústa. ,,Můj bože.'' Královna se pomalu otáčela směrem, ze kterého šel králův hlas. Otáčela se tak pomalu, nejistě. Jako ve zpomaleném záběru filmu.

,,A tak ho poprvé uviděla, nejprve tomu nechtěla věřit, s otevřenými ústy sledovala, jak král elfů běží směrem k ní. Jenomže, v cestě mu ležel malý pitomý hobit. Spadl zrovna na takhle špatné místo. Jak král běžel ke královně, už už chtěl být u ní, bohužel si nevšiml malého hobita na zemi a zakopl o něj...'' zašeptal Bilbo, když už král elfů ležel na zemi.
Arwen nestála ani vteřinku a rozběhla se k němu. První, co udělala, bylo to, že mu dala obrovskou pusu na ústa.
Takový polibek král elfů ještě určitě nikdy nedostal.
Teprve, když Arwen trošku odsunula svou hlavu od jeho, král se pořádně nadechl a vykřikl: ,,Arwen moje!''
Rozpřáhl ruce a královnu objal, tak silné objetí královna určitě ještě nikdy nezažila. Thranduil z ní málem vymáčkl její krásnou půlelfskou dušičku.
,,Thranduile,'' zašeptala Arwen. ,,Já si myslela, že-'' Ale král už jí nenechal poříct větu, chytl jí za ruku a táhl ji pryč.
,,O všem si popovídáme, ale u mně.'' řekl, načež zmizeli z Bilbova dohledu.
Teprve teď se náš drahý hobit vzchopil, vstal a utíkal chodbou do dáli. Hodlal okamžitě najít Legolase, nutně ho potřeboval.
Neušel ani dvacet metrů, když se mu do cesty připletl hobit John!
Asi si umíte představit, co se asi dělo, když hobit Bilbo uprostřed loučemi osvícenné chodby potkal Johna, který vlastně nebyl hobitem. Výškově na tom byl o moc líp než Bilbo, ale jinak byli naprosté kopie...
,,Šmarjá, Bene, tady je zmenšující zrcadlo nebo co?" vylezlo po chvíli z Johna. Otočil se a v tu ránu se za ním vynořil onen Ben.
,,Tyo, kopie je slabý slovo." řekl Ben.
,,Ahoj Bilbo," prohlásil pak John.
,,A a a Arwen a Thranduil... Tedy, nevíte, kde je princ Legolas?" slova z hobitalezla jako z chlupaté deky.
,,Leggyho? No ano, dává si horkou koupel." odvětil Ben.
,,Děkuji," pípl Bilbo. ,,Sbohem."
Načež odcházel, John s Benem (Známý jako Šmak) za ním koukali a nevěřícně vrtěli hlavami.
Náš drahý hobit měl stále stejný cíl - Najít Legolase.
Zamířil přímo do královské umývárny.
Došel, zastavil se přede dveřmi a nalepil ucho na dřevěnné dveře. Slyšel nějaké hlasy...
,,Princi, vaše víno..."
Pak dlouho nic neslyšel. Až náhle zaslechl princův hlas: ,,Připravte mi příso."
Bilbo neměl čas přemýšlet o tom, co je příso. Prostě jednoduše zaklepal na dveře.
Následovně se ozvalo jakési zavrčení a hned potom otevřela dveře vysoká elfka s dlouhými světle hnědými vlasy... Tauriel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama