část 2. - Sen

16. listopadu 2014 v 10:43 | Katerííína |  Stories
Venku už byla tma... tma černá jako havraní křídla. Bilbo už byl poměrně unaven, zaprvé bylo pozdě a zadruhé - všechny ty nové zprávy ho zmohly. Oči už skoro zavíral.
Legolas si toho všiml. ,,Bilbo?'' zašeptal. Bilbo zavrtěl hlavou a přivřel oči. ,,Legolasi, já si musím jít lehnout, jinak zítra nebudu schopen pracovat na zahrádce...''
,,Dobře, ale já toho mám jetě spoustu, co vám chci říct. Stalo se toho opravdu požehnaně, ještěnejsme zdaleka ani v polovině...''
,,Dobře, Legolasi, přespíte u mě a zítra mi to dopovíte,'' řekl šeptrem hobit, zívl a dodal: ,,Dnes už nezvládnu nic...''
Bilbo se zvedl a ukázal na svou malou postýlku. ,,Já vím, že se tam nemáte žádnou šanci vejít, ale bude to pro vás lepší než spát na zemi, tam budu spá já. Přeci jenom, jste elfí princ a já nechci, aby kolovalo, že jsem nechal prince spát na zemi a sám si lehl do postele...'' Bilbo už mluvil skoro jako tělo bez duše.
Legolas zavrtěl hlavou, popadl hobitka a ,,hodil'' ho do postele, následovně lehl na zem a přikryl se koberečkem. Bilbo zavrčel. ,,Pšššt, spěte už.'' zašeptal princ elfů a sám zavřel svá ctěná královská očka.
Legolasi se zdálo o otci... o králi elfů. Neřekl Bilbovi jednu zásadní věc. A to, že jeho otec, krále lfí říše, král Temného Hvozdu se nevrátil z výpravy na jih. Jel na návštevu za svým dlouholetým přítelem, odjel před třemi roky a dosud se nevrátil...
Legolas z toho byl zdrcen a velmi smutný. V Temném Hvozdě od té doby panovalo divné ticho, Legolas panoval místo něj. Ale on si své panování představoval malinko jinak, vždycky se moc těšil, až bude sedět na trůně, až bude mít na hlavě otcovu korunu, až bude vládnout svému lidu.
Těšil se, jak bude Thranduil sedět vedle něj a obdivně ho sledovat, Legolas se těšil až si jednoho dne konečně bude smět nasadit otcovu korunu... Korunu, na kterou mu vždycky zakazovcal sahat.
Když o tom takhle přemýšlel vleže na zemi u Bilba v jeho útulné hobití noře přikryt měkkouškým koberečkem, draly se mu slzy do očí...
,,Gandalf se už hrozně dlouho neukázal, chodíval na návštěvu mimnimálně dvakrát do roka a teď? A do toho jsem nejspíš přišel o svého milovaného otce. Tohle bych si ještě před pár lety nedokázal ani představit...''
Legolas ležel, přemýšlel, přemýšlel příšerně dlouho. Až kolem půlnoci ho přemohl spánek, očka se mu pomalu zavřely a princ usnul.
Zdál se mu sen...
Následkem toho dlouhatananánského přemýšlení se mu zdálo o otci.
Legolas stál u brány paláce v Temném Hvozdu, byl hnusný deštivý den, všude byla zima a chlad. A v tom se v dáli objevilo světlo, zářivé zlaté světlo. Mezi stromy se cosi zjevilo, něco se stále přibližovalo k princi, blíže a blíže...
Najednou se prudce oteplilo, sluneční paprsky se dostaly až na princův nos. Legolas hleděl na záři, stále se to přibližovalo a pak...
Princ elfů rozpoznal svého otce... Thranduila.
Thranduil se blížil, Thranduil na obřím losovi, na kterém před třemi roky opustil Temný Hvozd...
Princi se rozzářila očka, ústa do širokého úsměvu. Napřáhl ruce a rozběhl se směrem k otci. Thranduil už byl se svým losem skoro u brány. Seskočil tedy z koně a padli si s Legolasem do náruče...

,,Legolasi! Pusťe mně!'' ozvalo se najednou. Legolas otevřel oči, rozhlédl se kolem sebe a zalapal po dechu.
Nebyl před palácem, byl stále u Bilba doma...


Takže, ahoj, všichni. Právě jste četli druhý díl mé nové povídky, která ještě nemá název. :) Jak se máte? Už vás, stejně jako mě, postihla předvánoční horečka? :D A to mám teprve 4 dárky. :D
mějte se hezky a užívejte víkendu a zítřejšího volna. ;)
Paaaa, Katerína. :))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 16. listopadu 2014 v 15:12 | Reagovat

Nejsem velká milovnice elfů a hobitů, ale do příběhu jsem se začetla a v táhlo mě to do děje, máš určitě talent, píšeš moc hezky, máš dobře nastavenou dějovou linku a zbytečně ji nerozdrobíš nepodstatnými slovy a dějem, máš v sobě pro to cit a to je důležité ...

2 Morell Morell | Web | 16. listopadu 2014 v 15:51 | Reagovat

Tak tohle vtahuje do děje. Krásný.

3 Katerííína Katerííína | Web | 17. listopadu 2014 v 10:38 | Reagovat

[1]:

[2]:

Děkuju vám moc. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama