část 10. - Objasnění

27. prosince 2014 v 10:57 | Vendëa Lissësúl |  Stories
,,Cože?" vydechl hobit. ,,A co po nás chcete?"
Nunsina si zlostně odfrkla. ,,Chceme jít s vámi..." A následovně se zašklebila na sestru.
,,Proč?" divil se Legolas. ,,Nemyslím si, že vzhledem k našemu aktuálnímu problému a vlastně všem našim problémům... Nemůžete jet s námi za Temnými elfy..." řekl rozpačitě.
,,Tohle je záchraná výprava, ne nějaký výlet!" vykřikl hobit. Načež pohlédl na Legolase a ten mu dal signál k odjezdu.
Na rozlehlé zpustošené pláni, kde neroste nic než lišejník zůstaly obě trpaslice samy. Ale to oni věděly, s tím počítaly... Proto si najmuly nejrychlejší kamzíky celího království.

Než se Bilbo nadál, už slyšel za zády dusot kamzíků a křik obou hnusných trpaslic. ,,Nás se nezbavíte!" řvala Punchina. A Nunsina dodala: ,,Pojedeme s vámi za králem Thranduilem, ať chcete nebo ne!"
,,Ehm, Legolasi," ozval se Bilbo směrem k princi ujíždějícímu na běloušovi. ,,Mám dojem, že nás jen tak neopustí,"
Legolas se prudce zastavil. ,,Pane Pytlíku, to jsem již dávno pochopil..." odvětil trpce princ a zakřičel na baby: ,,Proč chcete za mým otcem? Já to nechápu, proč by chtěly trpaslice za Thranduilem?"
,,Nejspíš proto, že se ho chceme na něco zeptat... Potkaly jsme Gandalfa, všechno nám řekl!" ujasnila situaci Punchina a obě dojely k našim hrdinům.

A tak se stalo, že zanedlouho po této události jel princ elfů Legolas napříč pustinou, kolem ztrouchnivělých stromů a vyschlývh jezírek směrem k Temným elfům... Za ním si to na Blíze mašíroval malý statečný hobit Bilbo Pytlík z Kraje a na konci jely vedle sebe dvě hnusné trpaslice ze železných hor...
Postupovali poměrně rychle, počasí bylo čím dál tím horší... Foukal studený vítr, bylo patrné přibližování k zemi Temna...
Bilbo ani trpaslice v těchto končinách nikdy nebyli... A ještě před dvěma týdny by našeho drahého hobita ani v tom nejděsivějším snu nenapadlo, že by tam přeci jenom mohl jet.
A teď byli skoro tam.

,,Jste si jist, že naše cesta je správná, pane elf?" popichovala celou dobu Legolase Nunsina. Legolase to původně hodně štvalo, ale když na ni po páté zakřičel: ,,Ještě slovo a můj kůň vás obě udupe!" Punchina poklepala sestře na rameno se slovy: ,,Je nějakej nervní, radši ho nech být... " A konečně zmlkly.

Po dvou dnech skončila pustina a kolem našich cestovatelů se rozprostřel obří hvozd...
,,Jsme tady..." zašeptal Legolas.
Hobitovi se tady vůbec nelíbilo, vzduch mu nevádbně smrděl, všude kolem jakoby slyšel nějaké hlasy a šeptání temnoty... A všude kolem také bylo jakoby tma, temno, zazaženo.
Nikde ani stéblo zelené trávy... Jen spálené šutříky a sem tam koukal ze země černý kořen. Před elfem, hobitem a trpaslicemi se vinula uzoučká cestička vedoucí do hvozdu... Do té tmy tam uvnitř.
,,Legolasi," pravil Bilbo a pohodil hlavou směrem ke vstupu do hvozdu.
Princ pouze přikývl a vybídl všechny k pokračování. ,,Můj otec bude někde tam uvnitř,"
,,Počkat," vložila se do toho Punchina, její výraz na tváří už nebyl tak rozradostněný jako předtím. ,,Jestli sem šel... Thranduil... Jestli šel dovnitř... Tak to už asi určitě ho tam... Něco... zabilo!" vyjekla nahlas načež dostala obří záhlavec. Hádejte od koho.
,,Záhlavec od elfa jsem ještě nikdy nedostala," pípla. ,,Zvlášť tehdy, když říkám pravdu! To je sprosté, princi Legolasi. Kdyby vás tak vás otec viděl, určitě by vás velice káral a možná byste dostal i domácí vězení." zaskřehotala naštvaně.
Legolas se od nich odvrátil, chytl Bilba za ruku a řekl: ,,Shnijte si tu jako švestky, vy dvě. My jdeme zachránit otce..."
Jakmile byli kousek dál od těch hnusných trpaslic, princ se dal do usedavého pláče. ,,Copak vy tomu něvěříte, pane Bilbo? Věříte, že můj otec má ještě nějakou šanci? Je pryč tři roky! Za tud obu už ho mohli dávno-" Princ už nebyl schopen dále fungovat, okamžitě padl na štěrkovou pěšinu a brečel.
,,Nikdy by mě nenapadlo, že uvidím Legolase Zeleného lístka brečet... Je pro mě ohromná čest být s vámi na této záchrané výpravě,"
Legolas pozvedl hlavu. ,,Bilbo..."
,,Jsem vám neskonale vděčný... Vybral jste si mne! Malého hobita z Kraje na pomoc. Děkuji vám, princi, a doufám, že společně tohle překonáme. Já snažně doufám a prosím, aby byl váš otce živ. Stále v to doufám... A tyhle dvě odporné trpaslice, jež nám osud zavál do cesty... Neposlouchejte je, nevšímejte si jich. Jako by tu vůbec nebyly. Stejně si myslím, že polovina jejich slov je lež! Jenom sprostá lež.
Sice nechápu, co chtějí vašemu otci, jak nás našli, jestli vážně potakali Gandalfa... Ale nechme to plavat,"
Legolas se usmál a pozvedl ruku, načež mu Bilbo pomohl vstát.
,,Pojďte, Legolasi, jdeme hledat krále Thranduila... I kdyby sem teď přišli temní elfové a řekli nám, že krále zabili, i kdyby se tu objevila celá armáda skřetů s tím, že pobila ve hvozdě vše živé, my musíme jít. My budeme hledat Thranduila za každých podmínek, nic nás přeci nemůže v našem záměru zastavit, princi..."
Legolas se usmál ještě víc. ,,Bilbo, já-" Padl hobitovi do obrovského objetí, usmíval se objímal ho všemi svými posledními silami ho objímal, držel si ho u sebe.
,,Děkuji vám za všechna tato slova, drahý Bilbo. Moc se vám omlouvám za mé chování v předchozích dnech... Hrozně se omlouvám. Mám vás moc rád a děkuji vám..."
,,Od toho jsou přátelé, všechno už jsem vám odpustil," odvětil s úsměvem hobit.

,,Co to tam máte za něžnosti, vy dva?" zakřičela na hobita a elfa skřehotavě Punchina. Nunsina se hnusně smála.
Ale Legolas ani Bilbo neřekli ani slovo, jenom se na sebe usmáli.
,,Jdeme," řekl Legolas a s Bilbem vstoupili do hvozdu. Trpaslice za nimi jen z dáli civěly s otevřenými ústy.

Legolas a Bilbo vstoupili do hvozdu, do temna, do ještě většího temna jak bylo venku... Obklopily je vysokánské ztrouchnivělé stromy, všude kolem hromady kamenů... stromy obrostlé lišejníky a podobnými mechy. ,,Vypadá to tu trochu jako to vypadávalo u nás... V Temném Hvozdu," podotknul zachmuřeně princ při pohledu kolem sebe.



P.S. Mám novou přezdívku, konečně... :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 CherryPie CherryPie | 27. prosince 2014 v 14:23 | Reagovat

Tak jsem teda zvědavá co najdou, nebo spíš koho najdou :D Budu netrpělivě očekávat další kapitolu :)

2 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 15:08 | Reagovat

[1]: No... dneska mám psací náladu, což je pozitivní věc. :D Očekávej další díl možná už dnes večer! Záměrně říkám ,,možná", protože... :D Vždyť víš proč :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama