část 4. - Blíza

4. prosince 2014 v 19:05 | Katerííína |  Stories
,,Legolasi, jedeme do Temného Hvozdu!'' vykřikl náhle Bilbo, prudce vstal od stolu, shrábl z něj ubrus i malou vázičku se třemi fialkami, shráhl to tak prudce, že vázička odletěla do dálky ke krbu a o něj se roztříštila na milion kousíčků.
Legolas celou tuto údalost pozoroval s otevřenými ústy.
,,Bilbo?'' řekl potom. ,,Chudák vázička...''
Ale Bilbo nad tím jenom mávl rukou, zrovna ve chvíli, kdy dovnitř vletěl Frodo s mrkví v pravé ruce. V té levé měl víko od schránky. Teď už by nikdo neměl ani pomyšlení nad rozbitou vázičkou, oba dva - elf i hobit - se začali hluboce zabývat víkem od schránky.
,,Proboha... Tak povídej... Jak k tomuhle došlo, Frodo? Zajímalo by mě, co z tebe zase vyleze a ne, že to bude jako posledně!'' řekl Bilbo a vrtěl u toho nechápavě hlavou.
Frodo se uculil, zazubil se, jeho pohled sjel na víko a potom na strýčka. ,,Chtěl jsem vyzvednout poštu, ale nešla mi otevřít schránka... Tak jsem zabral, pak šel kolem Samův táta, říkal jsem mu, ať mi pomůže, ale on, že musí jít k rybníku, že tam nechal fajfku a prut a já mu řekl, že to může vyzvednout pak, ale on, že mu to někdo ukradne a já, že tady se nekrade a on, že-''
,,STOP!'' vykřikl Bilbo celý rudý v obličeji. Vyrval Frodovi z ruky mrkev a vrazil mi ji před nos, místo nože. ..Zkrať to. A tím myslím, abys řekl pouze nejduležitější události.''
,,Dobře,'' kývl zaražený Frodo, koutkem očka mrkl na Legolase, který zrovna zkoumal krb, zda v něm nenajde něco zajímavého. ,,Prostě jsem zabral a víko... vyletělo,'' pípl pak a nakonec se zakřenil.
Bilbo zavrtěl hlavou, uchcechtl se a podíval se na elfa. Ten stále stál u krbu a jen krčil rameny, pak si začal prohlížet Bilbův nádherný vyšívaný koberec. Obecně, nora našeho drahého hobitka elfa z temného Hvozdu velice zaujala.
,,Dobře, Frodo, vyřídím si to s tebou potom, teď jdi ven,'' pravil Bilbo a ukázal na dveře.
Frodo odešel...

,,Tuhle mrkev si vezmeme s sebou. Přijel jste na koni?'' řekl Bilbo.
Legolas jen kývl.
,,Dobrá, já si vezmu svého poníka a můžeme vyrazit,''
Legolas přestal studovat koberec, otočil na Bilba a zarazil se. ,,Počkat, vy to myslíte opravdu vážně, chcete se mnou jet do Temného Hvozdu?''
Legolas očividně nechápal situaci, ale náš drahý hobit byl plně nad věcí a vypadalo to, jako by měl všechno pod kontrolou.
,,Ano, princi. V paláci se zeptáme, zda někdo neví, kam váš otec jel. někomu to snad řekl, nemyslíte?''
,,No... něco na tom bude,'' zamyslel se elf a pohodil svými dlouhými elfími kadařemi.
,,Tak na nic nečekejte, osedlejte koně a jedeme!'' Bilbo vzal celou věc plně do svých rukou a i když byl značně menší než Legolas, v té chvíli to vypadalo, jako by byl větší on.
Legolas, celý zmatený z toho všeho, tedy šel ke koni.

Princův bělouš čekal za Bilbovou norou. Hezky tam stál, nežral trávu, choval se spořádaně, ostaně, jako každý správný elfí kůň.
To se ovšem o Bilbově poníkovi říci nedalo...
Bilbo si narazil na záda ruksak, do postranní kapsičky nacpal Frodovu mrkev a letěl na zahrádku. Tam měl malou kůlničku sloužící jako stáj pro hobitova malinkého hnědobílého poníka. Kůlnička stála hned vedle záhodnu s mrkvemi a z druhé strany dva malé keříky s červenými klučkami. Všude kolem samozřejmě zelená tráva.
hned z venku bylo patrné, že poník se asi nemá tak, jako Legolasův kůň... Kůlnička byla v příšerném stavu, byl zázrak, že vůbec ještě stála.
Bilbo vytáhl z kapsy veliký klíč a pomalu ho zasunul do klíčkové dírky. ,,Rup!'' A dveře se otevřely, samozřejmě nesmělo chybět poměrně hodně hlasité vrznutí a následné radostné zařehtání poníkovo.
Poník vyběhl ven z kůlničky rychleji, než by Legolas čekal. Celý rozjařený, že je venku, se vrhl na Bilba acelého ho olízal!
,,Chudák Bilbo...'' žašeptal Legolas, to ale ovšem neměl dělat...
Poník si ho také všiml. A protože Bilbo už na sobě neměl suchého místa, vrhl se na elfa. Bilbo sice vykřikl: ,,Blízo, stůj!'', ale nebylo to nic platné.
Dopadlo to tak, že Legolas s rukama nad hlavou lítal po Bilbově zahrádce, sem tam mu šlápl do záhonku či něcoho tomu se podobající, křičel svým krásným elfím hláskem a za ním se řítil Bilbův hnědobílý poník, hříva mu vlála, nožky kmitaly a jazyk vál kolem jeho úst...
Epické...

Kolem hobitovi zahrádky zrovna procházela skupinka pytlíků ze sáčkova a nad touto pohromou jen nevěřícně vrtěli hlavou.
,,To nacvičujete divadelní představení?'' vykřikl jeden z nich se smíchem na Bilba.
Bilbo se naštval. ,,Další jste na řadě vy.'' uchechtl se.
Pytlíci raději opustili prostor, odešli kamsi někam a něco si mumlali.
Bilbo pohlédl na ty dva a zahvízdl na dva prsty. V tu ránu se poník zastavil a Bilbo na něj vyskočil a nasadil mu ohlávku, tím ho docela zkrotil.
,,V pořádku?'' zeptal se s úsměvem Legolase.
,,Uhhh...Ale ano, malá rozcvička po ránu nikdy není na škodu,'' odvětil udýchaně Legolas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama