část 9. - Náhlá změna

20. prosince 2014 v 12:10 | Katerííína |  Stories
Bilbo seděl na ztrouchnivělém peřazu, všude kolem bylo ticho, obloha temná jako havraní křídla... ,,Kde jsem se to jenom ocitl?'' bědoval náš drahý hobit a rozpačitě se rozhlížel kolem, zda nezahlédne vlající blond vlasy...

,,Bilbo!'' zaslechl náhle Bilbo. prudce stoupl. Legolas jel k němu v dálce mezi stromy zahlédl jeho koně a nakonec i jeho maličkost.
,,Díky bohu, Legolasi!'' vykřikl, ale princ nevypadal nijak nadšeně.
,,Musíme rychle jet za otcem, na nic nečekejte, na poníka a jedeme!'' Legolas se zdál velice rozrušen a bylo na něm cítit vyčerpání.
,,Blíza má hlad...'' pískl hobit a pohlédl na poníka, který rozhodně v tu chvíli nebyl šťastný - dva dny nic nejedl.
,,Ten váš blbej poník!'' zaburácel nasupeně Legolas. ,,Otec je v nebezpečí, nasedněte na mého koně a jedeme!''
Bilbo otevřel ústa. ,,Přece tu nemůžeme Blízu nechat! Někdo jí určitě zabije!'' Našemu drahému hobitovi se začaly z jeho malých oček řinout slzy.
,,Blíza! Ach bože! Jen pitomec může pojmenovat poníka Blíza! prostě se na to zdržovadlo vykašlejte, přinesl nám víc obtíže jak užitku!'' Legolas očividně nebyl v pořádku. Bilba to rozplakalo. Otočil se k elfovi zády, došel k Blíze a chlácholivě ji pohladil po hlavě.
Poté vytáhl z kapsy Nechat Blízu tady by mu srce nedovolilo - na to si ji až moc zamiloval.
Legolas si odfrkl a rozjel se na sever. Bilbo s rudýma očima a vyklepanýma nohama ho na Blíze následoval...
Nebyly to šťastné chvíle - ani pro hobita ale stejně tak ani pro elfa...
Pro Legolase byl jeho otec nejdůležitější osobou v životě - v tu chvíli ho opustil rozum, nechal by Bilba zemřít, jen aby Thranduil žil...

Jeli dnem, nocí, dnem a nocí... Jeli dlouho, oba už byli totálně vyčerpaní, ale Legolas jel pořád dál. Bilbo se nemohl zastavit, absolutně netušil, kde se nacházejí. Kdyby tu zůstal sám, nikdá by nenašel cestu zpět do Kraje...
Litoval, že se na tuhle cestu vypravil. ,,Nemohl jsem tušit, co se s ním stane... Takového jsem ho neznal, netušil jsem, jak se může elf jako on změnit...'' říkal si v duchu Bilbo a pozoroval Legolasova bělouše, který vypadal, že každou chvílí padne vyčerpáním. Princ na to nebral ohled...

teplé světlem oplývající léto pomalu přešlo v o něco chladnější a větrnější pozdim...
Noci už byly podstaatně chladnější a Bilbo se každým dalším Blíziným krokem čím dál více obával budoucnosti... Začal pochybovat, že Legolas vím, kam jedou... Začal pochybovat, že ještě někdy v životě uvidí někoho jiného než prince elfů, jeho bělouše a milovanou Blízinku.
Tady... v nekonečné pustině, tady už nebyli ani skřeti, kdy viděli naposled živého tvora? To už si Bilbo vůbec nemohl vzpomenout.

Až jednoho studeného rána. Studený vítr je oba šlehoal do očí. Kolem nich se všude rozprostáraly jen vysoké hory, na jejichž vrcholcích byl vidět sníh,
A ten den se to stalo...
Naši hrdinové projížděli kolem hustého křoví, kde by se ztratil i Legolas...
,,Stát!'' ozvalo se náhle z křoví. Bylo to už pekelně dlouho, co elf a hobit slyšeli hlas... Sami na sebe nepromluvili od té doby, co se pohádali.
,,Kdo je tam?!'' vykřikl Legolas a nachystal si luk s jedním z jeho posledních tří šípů. A Bilbo vytasil princův meč.
,,Jen co tohle vyřešíme, ten meč už nikdy nebude tvůj!'' zahrozil princ a hodil svůj pohled na křovisko.

Z křoví se pomalu vynořily dvě malinké postavy. Asi jen o půl hlavy větší než Bilbo. Jedna z nich měla totálně kudrnaté hnědé vlasy a zavalitou postavu, obličej hrůzný a na bradě jí rašely vousy... Ta druhá nebyla o nic moc jiná... Akorát měla krátké mikádo, hnusná a tlustá stejně... Obě měly na sobě potrhané hnědé šaty a černevenou špinavou vestu. Na nohách obří dřeváky - s děrami.
,,My!'' zařvala ta s mikádem hnusným pištivoskřehotavým hlasem. Druhá se na ni podívala a řekla: ,,My jdeme z Železných hor...''
,,Trpaslice...'' zašeptal Legolas. ,,Co po nás chcete? A co tu vůbec děláte?''
,,Víme, kam máte namířeno,'' zaskřehotala ta kudrnatá. ,,Za Temnýma elfama... A my půjdeme s váma.'' Náledovně se blaženě usmály.
,,Já jsem Punchina tohle je má sestra Nunsina.'' řekla potom kudrnatá.
,,Proč proboha? Bilbo, jedme!'' zavelel Legolas a oba vyrazily.
Trpaslice skočily do křoví. ,,Dobré,'' řekl princ. ,,A teď sem s tím mečem.''
Jenže v tu chvíli z křoviska vyskočili dva obří kamzíci, hnusné trpaslice seděly na nich a smály se hodně nahlas. ,,Mysleli jste si, že se nás tak lehce zbavíte?'' křičely.
,,Mimochodem!'' křikla Nunsina. ,,Jsme sestřenice Kiliho a Filiho! Víme, že je znáte. Bojovali jste sn imi v Bitbě pěti armád!''
Bilbo se prudce zastavil, málem sletěl z Blízy!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 CherryPie CherryPie | 20. prosince 2014 v 22:36 | Reagovat

Ty nové postavy mi nepřipadají moc přátelské, ale nebudou dělat problémy, že ne? :D nemají důvod. To by ještě těm dvěma chybělo...

2 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 9:29 | Reagovat

[1]: Řeknu ti jen jedno - ještě to bude hodně zajímavé... Kdo ví, kdy tahle povídka skončí! :D

3 CherryPie CherryPie | 21. prosince 2014 v 14:18 | Reagovat

[2]: To zní tak, že povídka bude asi hodně dlouhá :D to by nebylo špatné ;-)

4 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 16:37 | Reagovat

[3]: Bude maličko delší, ale zas ne moc. ;)

5 Pet Pet | 24. prosince 2014 v 2:10 | Reagovat

Že je to parodie.... že jo?

6 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 24. prosince 2014 v 9:09 | Reagovat

[5]: Jas :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama