Leden 2015

část 24. - Domov volá...

31. ledna 2015 v 12:26 | Vendëa Lissësúl |  Stories
Galadriel seděla u stolu...
Bilbo seděl naproti ní...
Oba na sebe hleděli...
Galadriel s normálním úsměvem...
Bilbo se zasněným úsměvem...
,,Nuže," rozbila to trapné ticho nakonec paní elfů. ,,Vy jste z Kraje, nemýlím-li se,"
,,Ano..." odvětil hobit.
,,Kdy se tam vrátíte, pane Bilbo?"
,,Až budu moci... Ale doufám, že to bude co nejdříve. Nechal jsem tam totiž mého malého synovce Froda a bojím se, co může provést..."
,,Ach," zasmála se Galadriel.

,,Pane Bilbo!" Někdo zakřičel z chodby, kterou Bilbo přišel.
,,BILBO!" Znovu, tentokrát to už nabralo na intezitě. Bilbo se rozrušeně podíval na Galadriel.
,,Pane Bilbo, musíme hned jet do Hvozdu!"
Byl to princ Legolas. Vletěl do sálu, v nemž se elfka s hobitem nacházeli.
,,Paní Galadriel, moc se omlouvám, že jsem sem takhle vletěl a také že jsem vám zničil tuto romantickou chvilku, ale myslím, že teď ve dne je na to stejně tak špatný čas...
Prostě, Bilbo, musíme jet do Hvozdu...
Tauriel je zle..."
,,Cože?" vykřikl hobit. ,,Ale já-" Ale to už nedořekl, protože paní elfů mu přiložila prst na ústa a náš drahý hobit omdlel.

Probral se zanedlouho v klíně Galadriel.
,,Co se to děje?" zeptal se a promnul si oči. Když ale zjistil, že je v klíně Galadriel, málem zase omdlel. Ale udržel se...
,,Jedeme do Temného Hvozdu," pravila Galadriel bez výrazu na tváři. ,,Vyléčím Tauriel,"
,,A a a a..." zakoktal se Bilbo. ,,A co bude pak? Co budeme pak dělat?"
Galadriel na maličkého hobita pohlédla. Její pronikavě modré oči se mu zahleděly do hobitích oček...
Bilbo cítil, jak se mu Galadriel prohrabuje v myšlenkách, jak mu pátrá v hlavě. A nebylo mu to zrovna příjemné, ale na druhou stranu se mu to zase hrozně líbilo...
Jeli úzkou polní pěšinkou, nedaleko se tyčily vrcholky Mlžných hor...
První jela Galadriel, pak Thranduil na běloušovi a držel na klíně podbledlou Tauriel, tvářil se zničeně...
A jako poslední jel Legolas na Blíze.
,,Blízo!" vykřikl Bilbo, jakmile si toho všiml. Usmál se blaženě.

Zbytek cesty probíhal stejně...
Galadriel se už ale přestala malému hobitokovi prohrabávat v myšlenkách, ale už bez výrazu hleděla před sebe.
Bilbo také... Mlčky sledoval cestu, jak se klikatí...
Thranduil pevně svíral Tauriel a každou chvíli se díval na oblohu.
A princ Legolas? Ten pořád dokola hladil Blízu po hlavě a přitom se koukal na Bilba.
Nikdo z nich neměl na tváři šťastný výraz... Nikdo... Všichni působili přinejmenším smutně.

Temný Hvozd se břiblížil...
K večeru už do něj vjížděli.
A ráno dorazili k paláci...

První seskočila Galadriel a sundala Bilba z koně. Bilbo se postavil kousek vedle a čekal, co bude dál.
Thranduilovi Galadriel pomohla sundat bezvládné tělo Tauriel a Legolas seskočil sám.
Celá tato výprava se za pomoci strážných králových dopravila do Thranduilových velkolepých síní.
Elfové zamířili do sklepení a Galadriel řekla Bilbovi: ,,Posaďte se na králův trůn a vyčkejte tam na nás..." Vzápětí zmizela...
Bilbo pokrčil rameny a vydal se po schodech na plošinku s trůnem.
V životě neměl od nikud tak skvělý výhled...
Z králova trůnu, i vzhledem ke své hobití výšce, viděl snad do všech zákoutí elfího palácu.
Jen se rozplýval nad krásnou elfího paláce... Byl udiven arozčarován krásou všeho kolem sebe.
Podíval se na plošinu před sebou a najednou ho hrozně píchlo u srdce...
Na zemi tam ležel chomáč chlupů...
Přesně takových chlupů, jaké měl Thorin Pavéza na svém trpaličům oděvu...
Bilbo se tam rozbrečel...

,,Truchlení pro Thorina asi nikdy nebude dosti..." uslyšel najednou náš drahý hobit před sebou. ,,Zvláště když najdete něco jeho... Také je mi to velice líto. I když se v posledních jeho chvílích choval opravdu hrozně, pak si to uvědomil... Zemřel jako hrdina,"
,,Galndalfe!" vykřikl hobit. Teď se mu mezi slzy smutku za Thorina vmísily i slzy štěstí, že může zase vidět čaroděje Galdalfa... Jeho velikého přítele.
,,Myslel jsem, že vás na této výpravě už neuvidím..."
,,Ale pane Pytlíku," usmál se Galdalf, ,,U mne si nikdy nemůžete být ničím jist. Čarodějové jsou nevyzpytatelní.
Ale doufám, že víte jak moc vás váš svěřený synovec postrádá..."
,,Ach!" vykřikl Bilbo, ,,Frodo!"

Při psaní této části jsem poslouchala toto

Vtom se na plošině objevila Tauriel s šátkem uvázaným kolem krku, Legolas a Thranduil.
,,Přišli jsme se s vámi rozloučit, pane Pytlíku," řekli jednohlasně a s úsměvem.
,,Odjíždím nakonec doopravdy za synem Arathornovým..." dodal Legolas a prudce Bilba objal. ,,Děkuji vám za všechno, děkuji vám za pomoc, děkuji vám za vaši vytrvalost a za to, že jste to se mnou vydržel až do poslední chvíle. Ne každý by se takto zachoval... Beru vás za pravého přítele a doufám v naše brzké shledání, pane Bilbo Pytlíku... Sbohem," řekl Legolas, pustil se Bilba a odešel pryč...
Pak přistoupil Thranduil a usmíval se svým nádherným královským úsměvem.
,,Odjíždím s Tauriel a Galadriel do Valinoru... Vyléčíme se tam z naší lásky. Já z lásky k Tauriel, a Tauriel z lásky k tomu trpaslíkovi..."
Bilbo z toho byl docela vyjukaný a tak jen pomalu kývl hlavou.
Samozřejmě nečekal Thranduilův náhlý výpad a následné objetí, které Bilbo skoro nepřežil ve zdraví.
Thranduil ho skoro rozmáčkl. ,,Vrátím se do Hvozdu... Já určitě. Takže, kdybyste někdy měl cestu kolem Hvozdu, určitě se zastavte. Budu potěšen a mile vás uvítám. Sbohem, Bilbo Pytlíku..."
A teď už pološinu s královským trůnem a výborným výhledem opustil i král elfů...
Bylo také poněkud zvláští, že Bilbo vlastně ještě pořád seděl na trůně a elfové k němu mluvili zezdola.

A jako poslední přistoupila Tauriel.
,,Ráda jsem vás viděla, milý hobite. Možná se ještě někdy uvidíme a možná také ne... O tom rozhodně budoucnost, jež je ještě daleko... Odjíždím do Valinoru, vy se vraťte do Kraje a užívejte si to tam. Přeji vám pěkný zbytek života... Sbohem," pravila tiše Tauriel a odešla za králem.

Bilbo tam zůstal jen s Gandalfem. Na tváři kopeček...
,,A já vám přeji, ať potkáte nějakou krásnou hobitici, kterou budete milovat tak vroucně jako mne. Ale s ní budete šťastnější, já s vámi totiž již nemohu býti ani minutu, jedu do Valinoru...
Sobehm pane Bilbo z Kraje. Pozdravujte vašeho synovce Froda... Doufám, že i já budu mít někdy takové štěstí a spatřím ho na své vlastní vznešené elfské oči...
Sbohem..."
To byla Galadriel. Její hlas se prolnul stěnami paláce a nakonec úplně ztichl...

,,Je čas se vydat na cestu..." pravil tichounce Gandalf. Bilbo na něj smutně pohlédl a kývl hlavou.

A tak jeden z čarodějů Istari a malý hobit Bilbo, který byl u toho, když udatný Bard lučištník zabil mohutného a nebezpečného draka Šmaka, vydali na dlouhou cestu do Kraje... Do Bilbovy domoviny.


Jakmile ale opustili hranice Temného Hvozdu, Biblo uslyšel za sebou hlas...
,,V těmňotě ťo půvoďně leželo... A ťeď ťo leží v kapšičce... V oďporné kapšičce... My ťo chčeme, milášku! My po ťom ťoužíme, my ťo poťřebujeme..."



A tohle byl předposlední díl povídky Tesinys... Příště bude díl poslední, ale bude asi hoooodně dlouhý. ;)
Tak se těšte. :)
Hežký ďeň! :)

My big day

30. ledna 2015 v 11:31 | Vendëa Lissësúl |  Fun
Búbhoš changrek!

Přeji hezký den, hezký pátek! :)
Hezký sněžný den, pokud máte sníh,
a pokud ho nemáte,
snad ho poznáte.

A teď bych vám velice,
ráda představila sousedovic slepice.
Vlastně chci vám říct,
co co jsem mohla sníst...

A teď končím s básněním, páč mi to vůbec nejde. :D

Včera jsem ve škole málem spala, v zeměpisu jsem únavou padala na lavici přímo do školního atlasu...
V dějepise totéž, pak už jsem pobrala vysvědčení a rychlostí blesku jsem se přesunula domů, kde jsem si četla Silmarilion: :)
Do dlouhém čteníčku, dostala jsem se k jablíšku. Spápla jsem ho a následovně nasadila druhé uši. (Sluchátka)
A to už jsem s epřebrala k našemu super Oplíku a sedla si do něj.
Vyrazili jsme směr PRAHA a bylo to super. Super pocit po tom strašném školním období.
Naše cesta se ubírala k dálnici a v mém telefonu hrál ED SHEERAN. :)
Na dálnici začala být jízda o něco horší - panely, ach, jak já nenávidím panely... xD
Duc duc duc duc duc duc duc... A tak dále, tak probíhala naše cesta.
Venku se začínalo pomaličku smrákat, blížila se hodina pátá večerní. A my se dostali do Prahy.
Samozřejmě jsme se totálně ztratili, a to jsme měli NAVIGACI! :D
Projeli jsme celé centrum skoukli Václava a valili k Národní Technické knihovně.
A pak se před námi vynořila...
Vjeli jsme do podzemního parkoviště, zaparkovali na čísle 173 a pak po žluté cestě opustili podzemí.

Naše cesta nás vedla podchodem do jakési ulice, kde se divadlo SEMAFOR už nacházelo... :)
Akorát, že bylo ještě hodinu před sedmou, kdy představení začínalo, a já a moje drahá sis jsme dostaly hlad a chtělo se nám na WC.
Otec nervil, že jsme to neřely dřív. A my, že jsme nemohly tušit, že tu nebude WC...
Nakonec jsme vešli do jedné bagetárny, kde měli super bagety! :D A taky WC.
Mamka nám koupila bagety a sobě kafééé. Já a sis jsme vybrázdili WC. :)
Pak jsme se pohodlně usadili na super sedačku a na stolek, v nemž byly v pryskyřici zataveny bílé šutříky, si položily bagetky a ty jsme vzápětí začali papinkat! :)
Bylo to super!

A tady máte mou super bagetku:

A tác.



Posléze jsme opustili bagetárnu a už to vypadalo, že vše je OK! :)
To bychom se ale hluboce mýlili...
Já i sis jsme dostali žízeň! :O xD To bychom nebyly my. :)
Našli malinkou titěrnou sámošičku s Vietnamcem, v níž se Rajec Neperlivý naskytl. Jeho nákup nebyl těžký... Řekla bych, že byl hodně lehký.
Ta sámoška byla tak titěrná, že maminka tam s námi radši nešla, abyvhom se tam vešli. :D
Okamžitě jeho pití počalo a už se nehodlalo zastavit...
A naše kroky se nyní již ubíraly k diavdlu Semafor, do něhož jsme už konečně zavítali. Ještě jsme skoukli opchod a už šupajdili s obřími lístky dovnitř.
Po točitých schodech sestoupili čytyři obyvatelé jendoho domu dolů, celí vyděšení, kde jsou a proč jsou v pozdemí.
Nakonec se ukázalo, že se nachází u šatny, kde si odložili kabátky, světříky, mikinky a další hovadinky. ;)

Divadlo už bylo tu! Shlédli jsme ho s údivem, jak je maličké, a naše cesty se ubraly do bufetku, kde se dalo sehnat víno a pražené kešu, jež jsme tam také sehnali...
Bylo dobré. :D


Deset minut před začátkem předtavení se všichni lidé a my také nahrnuli do mini sálku.
Seděli a čekali... Stále nic...
A najednou GONG! On to nebyl opravdu gong, ale zní to líp. :D
A divadlo mohlo začít. Představení Osvobozené divadlo Semafor počalo. :)
A bylo to skvělé.
,,To bylo hrozné..." ,,Orel Skalní."
Nejlepší hlášky celého představení. ;)


Po skončení divadelního představení se naše cesty opět ubraly z divadla ven. Bylo devět hodina třicet malých minutek.
Prošli jsme ulicí a zamířili do podchodu.
Koukla jsem sem, koula jsem tam... Sken lidí by se tomu dalo říci...
A pak tam mezi těmi lidmi náhle vidím jednoho člověka mne velice známého...
,,Hej! To byl ten herec z Déčka!" vykřikla jsem na sestru.
,,Jakej?"
,,Ten, co byl v tom pořadu s IQ parkem v Liberci!"
,,Jakej?"
,,Ten, co tam dělal i Ježíška!"
,,Jakej?"
,,OMG, doma ti ho ukážu!" prskla jsem. :D
Ale opravdu to byl ten herec z Lovců Záhad! :D



Naše cesta se vrátila k Nár. tech. Knihovně. Také jsme trochu nakoukli dovnitř, ale už bylo pozdě a my se chtěli dostat o půlnoci domů...
Ještě jsem to tam vyblýskla...




A pak už k našemu malinkému milému Oplíku naše cesty se ubraly...
Oplík tam stále byl... I to velké safari zebra auto a ty dva super staré auťáky. :)



Otec vyjel s autem ven, jelikož sloup a my a sloup je nehezkéá kombinace... :D
A v tu chvíli jsme vyjeli ven z podzemní garáže a hurá do večerní Prahy! :)
Projeli jsme to tam celé, všude něco svítilo a blikalo.
A dvakrát jsem viděla Bena Cumberbatche na platáku s filmem KOD ENIGMY. :)


A nakonec to dostalo grády...
Ty správné grády...
Jeli jsme po dálnci Prahou a najednou v levo vidím obří transparent a tam... HOBBBBBBBIT! :O
,,Hele!" vykřiknu, ,,HOBIT V LEVO!"
Nadšeně ukážu prsten na onen transparent a prst nedám dolů, dokud mi Azík tam zobrazený nezmizí z očí! :D
Vida, i Hobita jsem viděla. :3
Přesně tohle:

A pak už naše cesta byla docela poklidná.
Sis cestou usnula, já pozorovala hvězdy a poslouchala EDA. :3
A pořád jsem přemýšlela nad tím, jak moc to bylo super! ;)
Když jsme vjeli tam k nám, okamžitě všude mlaha... Hvězdy ani omylem a sníh vál všude kole. :D

Nu, a tohle je konec naší skvělé cesty do Prahy do divadla! ;)

část 23. - Víno

28. ledna 2015 v 15:09 | Vendëa Lissësúl |  Stories
,,Slyšeli jste to?" vydechl po dlouhé chvíli ticha Bilbo Pytlík. ,,Pozvala mne na sklenici vína!"
Vypadalo to jako, kdyby se měl celý náš drahý hobit ve vtěřince roztrhnout na tisíce malinkých kousíčků. Jeho ústa dokořán, jeho očka... Větší než kdy jindy, jeho vlasy... Rozčepýřené jako vrabčí hnízdo.
A jeho obličej? Zbarven do růžovočevenené barvy.

,,Bilbo," usmála se na Bilba, jehož pocity teď neumím popsat, Tauriel, ,,Jsem za vás moc ráda, určitě na paní Galadriel uděláte veliký dojem,"
,,Také si to myslím," odvětil Thranduil z povzdálí. Stál u jednoho keře s čevenými velikými jako hrášek bobulemi a usmíval se.
Vlastně, v tu chvíli se všichni usmívali. I Legolas.
,,A kdy mám přijít?" vydechl Bilbo celý říční.
,,Možná hned..." na to Legolas. ,,Jestli neřkla, čas, měl byste za ní ihned zajít..."
,,Myslíte?"
,,Ano," řekli všichni.

Náš drahý hobit je usposlechl, co mu také jiného zbývalo? Malý zamilovaný hobit byl kvůli své lásce schopen každé věci... Totálně každé...
Vyběhl tedy za Galadriel. Nevěděl, kde má být, kdo tam s ní má být...
Jediné, co věděl naprosto bezpečně, bylo, že ji okamžitě musí znovu vidět, nebo to neskončí dobře.
Už se viděl, jak jí češe velikým elfím hřebenem ty její překrásné lokny.
Při této představě začal nevědomky spokojeně mručet. Tedy spíše vrnnět... Jako kotě. Jako malé hobití kotě, které si jednou Frodo přinesl domů z venku.
,,Ach," Bilba z jeho snění vyrušila vzpomínka na svého synovce...
,,Frodo, můj milý, Frodo, snad už se zase brzy šťastně shledáme..."

Bilbo míjel dva nevelké zelenožluté keříky. Tady rostly keříky úplně všude...
Vedle keříku na zemi byla docela velká louže...
A v ní plavala zelenina...
,,Očividně tu nějaká služebná vylila polévku," pomyslel si Bilbo.
,,Ale, když o tom tak přemýšlím," uvažoval nahlas, ,,Rozlitá polévka se dá krásně využít jako zrcadlo pro zkrášlení před návštěvou krásné paní elfů..."
A úvaha to byla dobrá. Bilbo se opravdu v louži krásně shlédl a mohl si upravit neurvalý rozcuch.

Nakonec Bilbo Pylík, už zcela upraven a ustrojen, dorazil k dřevěným dveřím, u nichž stálo pár bílých koní s nádherně bílou hřívou.
,,Kéž by Blíza také vypadala takhle pěkně..." pomyslel Bilbo na svou klisnu poníkovou, jež právě odpočívala v Elrondově konírně a doslova se cpala výborným senem.
Najednou se otevřely dveře a vyšla mladá elfka a kapucí na hlavě.

Z pod kapuce byly vidět dlouhé černé vlasy a v její pravé ruce svírala na první pohled pekelně ostrý nůž...
Bilbo se polekal.
,,Kdo jste a co tu chcete? Paní Galadriel nemá o trpaslíky zájem..." pravila sveřepým a hodně nabručeným hlasem elfka.
,,Já nejsem trpaslík..." vydechl hobit. ,,Jsem totiž hobit Bilbo Pylík. A pocházím z Kraje ze Dna Pytle, kam se hodlám navrátit, jen co tohle všechno skončí... A mimochodem, paní Galadriel mne pozvala na skleničku červeného vína a, jak jistě víte, takové pozvání se neodmítá. Nebo jsem si to alespoň vždy myslel..."
Elfka si Bilba změřila od hlavy až k patě. ,,Ach... Hobiti... Jasně, o nich jsem už slyšela,"
Pak Bilba odešla dokola, aby zkontolovala, zda nemá zbraně.
,,Jestli vás paní Galadriel opravdu pozvala, pojďte za mnou,"
Bilbo elfku následoval dveřmi a po kamenných hnědých schodech nahoru.
Jeden z běloušků u dveří procházejícímu Bilbovi vytáhl ze zadní kapsičky kapesník... Toho si ale ovšem náš drahý hobit bohužel nevšiml...

Elfka dovedla Bilba do poměrně velké místnosti s kachlovými kamny uprostřed.
Místnost byla celá pokryta červeným kobercem a vlastnila tři veliká ona a svíčkový lustr.
U prostředního okna seděla paní Galadriel a četla jakousi obrovskou knihu se zelenými deskami. Jakmile si Bilba a elfky všimla, usmála se a zaklapla knihu.
Knihu položila na okenní římsu, na níž spala černá kočka, zvedla se a ladným krokem zamířila směrem k jako sloup stojícímu Bilbovi.
Na sobě měla momentálně dlouhou bílou roby, která vypadala, jako by byla ušita ze závěsů... Na krku se jí třpitil jakýsi majestátný šperk a na její ctěné královské hlavě se krásně vyjímala stříbrná čelenka s drahokamem zelenkavé barvy uprostřed...
A usmívala se.
Ladnými kroky přistoupila na dva metry od Bilba, který se skoro zapomněl poklonit její výsosti.
Elfka ho nenápadně kopla do pravé nohy a náš drahý a v tu chvíli i nebohý hobit se sesunul k zemi.
,,Následuj mne, hobite..." řekla vznešeně Galadriel a ukázala na malý stolek v pravém rohu místnosti, na nemž se už nacházely dvě sklenky s červeným vínem.

Bilbo rychle vyskočil na nohy, trochu se otřepal z prvotního šoku a upaloval za Galadriel. Celou cestu ke stolku ,,čuchal", nebo spíš vnímal její vůni a málem tam z toho omdlel...
,,Připadáte mi nějaký přešlý," pravila s úsměvem Galadriel.
,,Ano, špatně jsem spal, všimla jste si správně," pípl na to Bilbo první lež, která ho napadla.
,,Krásná lež..." podotkla Galadriel a opět se usmála.
Bilbo si to uvědomil! ,Zapomněl jsem, že umí číst myšlenky!' Hrozně se vyděsil a okamžitě vyslal svému hobitímu mozečku pooplašnou zprávu, aby okamžitě přstal myslel na Galadriel.
Ale ta se jenom smála.



TAG zpověď blogera

27. ledna 2015 v 15:04 | Vendëa Lissësúl |  TAGY
1)Kolik času denně trávíš psaním a úpravou článků?
Přibližně hodinu, ale TAGY krátšejijajc. ;)

2) Utrácíš nebo šetříš?
Teď jsem si prostě vybavila větu: ,,Are you spender or saver?" z Angličtiny. XD
Jsem něco mezi, ale snažím se spíše šetřit na budoucí cesty! ;)

3) Kdy je pro tebe nejjednoduší blogovat?
Když mám klídek a pohodu, nemám nic na plánu a nikam nespěchám. Ještě si k tomuc vezmu kávičku, Bebíčka a pohoda! <3

4) Co ti dělá psaní za počítačem pohodlným?
Když jsem na pohodlném místě a to kafe. :3

6) Jakým citátem by se měl podle tebe svět řídit?
Žij dnes, protože zítra už může být pozdě. :)

7) Jak dlouho ti trvá než se vypravíš ven?
Jak kdy, ale tak hoďku asi. :D

8) Kdo je tvůj oblíbený/á bloger/blogerka?
Aryen, CherryPie a Cherry Pie, Morell, Karolína Kahounová, Irith... No, je jich spoustu a určitě bych na některé zapomněla, atakže jsem napsala jen ty hlavní.

9) Který bloger by si zasloužil víc čtenářů než má?
Všichni dobří blogeři. :) Ale tady je mínus taky to, že kdyby čeští blogeři psali články v angličtině, chodilo by jim na blog o tunu víc lidí...
To je takové mínus.

10) Na co se těšíš v příštím roce?
Budu to brát jako v tomto Novém roce, páč 2016 je ještě ooopravdu daleko" :D
Takže, těším se na Eda, do divadla, na oslavu strejdových narozenin, na mé narozky, na dovču, na léto... Uhhhh, toho je. :D

11) Jak dlouho ti trvá připravit příspěvek?
Kolem té hodinky asi. :)

12) Co máš právě na sobě?
Oblečení? :D

13) Na co jsi nejvíc hrdá ve svém životě?
Na to, že jsem dokázala dovést blog k jeho prvním narozeninám, na to, že jsem se naučila spoustu věcí. A taky na to, že jsem se dokázala zbavit té největší přítěže ve svém řivotě... :)



Taaka, to byl TAG zpověď blogerky. :)
Snad se vám líbil. Pardon za to hrozný množství TAGů, vím, že bych měla radši psát Tesinys. Ale dneska večír se do toho holdám opřít. Takže snad zítra by tu už mohl být předpředposlední díl! :)
Těště se a mějte se! :)


Wenda :)

P.S. Že jste si nevšimli chybějící otázky 5)? :D

část 22. - Je tu!

25. ledna 2015 v 17:32 | Vendëa Lissësúl |  Stories
Další díl, možná už předposlední...
Užijte si to!!!! :)
Děkuji za jakýkoli názor na tuto povídku! ;)
Pěknou neděli!


Bilbo se zatřásl a změřil si Tauriel pohledem.
,,Jdeme," pobídla všechny a ukázala na bublající bazének.
,,A neuvaříme se?" strachoval se zase náš drahý hobit. Očividně se mu představa, že do té bublající vodičky má vléz, vůbec ale vůbec nelíbila.
,,Ach, Bilbo, je to až roztomilé, jak se strachujete. Ale nemusíte se vůbec bát, je to naprosto bezpečné. Ještě uvidíte, jak se vám to bude líbit,"
Bilbo kývl, sice na něm bylo vidět, že tohle si rozhodně nemyslí, ale nic neřekl...

Tauriel tedy vykročila, pomalýsch kamenných teplých schůdcích sešla přímo do vody.
,,Dneska je báječná!" vykřikla.
Za ní vykročil Thranduil, nějak ho to k ní táhlo.
,,Ach, opravdu, je skvělá," pravil a usmál se na mladou elfku.
Pak šel, kdo jiný než, Legolas. Ten vykročil pohotově a zanedlouho už se také rochnil v bublinkách.
Bilbo polkl, když uviděl, jak se všichni ponořili do vody a sedli si na podvodní sedátka.
,,Bilbo!" zavolal na hobita Legolas. ,,Jste snad srab? Jste sice malý hobit, ale to ještě neznaméná, že musíte být srab... Vzchopte se a pojďte za námi, je to báječné!"
Bilbo tedy kývl a směle vykročil.
Vyhoupl se na schůdky a vrazil si celé chodidlo do bublin.
V zápětí zavyl.
Ale bylo to jen ze srandy, aby se ostaní lekli. Bilbo zjistil, že to vlastně vůbec není špatné a okamžitě tam vjel celý.
,,Uhhh!" zavýskal radostně. ,,To je skvělé!"
Tauriel se zasmála. ,,No, neříkala jsem vám to?"
,,Promiňte, že jsem vám nevěřil," odvětil s úsměvem Bilbo a cákal kolem sebe vodu.
Pár kapek přistálo i na ctěné hlavě elfího krále, který se na okamžik přeměnil z přísného elfího krále na rozverné dítko.
Vrhnul se za Bilbem a společně začali cákat vodu všude kolem sebe.
A netrvalo dlouho, než byli oba celí mokří. A Legolas s Tauriel také.
,,Ach, to je sladké," podotkla Tauriel a usmála se na krále.
Legolas si toho všiml a přestal se usmívat.

Když už byli král i hobit z Kraje dostatečně vyřízeni, sesunuli se na sedátka a odpočívali ve víru bublající vodičky...
Bylo to úžasné, hlavně Bilbovi se to extrémě líbilo.
,,Zítra přijede Galadriel," opakoval pořád dokola, bylo vidět to hrozné natěšení na ní. Na paní elfů...
Tauriel se na Bilba usmívala, ta se vlastně usmívala na všechny... Thranduil se také usmíval, ale především na ni. A princ? Ten se ale mračil. Otec ho pěkně štval, kdyby jste se na něj zřetelně podívali, všimli byste si, jak mu v hlavě šrotují všechna ozubená elfí kolečka...
Střádal plán... To bylo jasné...

,,Víte, na co se nejvíc těším?" zeptal se Bilbo už asi po sté.
A Tauriel mu stejně jako pokaždé s úsměvem odpověděla: ,,Na Galadriel!"
,,Ano!" vykřikl vždy nadšeně Bilbo.
Vypadalo to jako nějaká dětská stupidní hra... Ale vlastně, když je někdo zamilovaný, je to jedno, jestli je to hobit, elf, člověk nebo možná i skřet či obr, chová se občas vcelku dětinsky... To je známý fakt, takže se nebylo čemu divit.
Thranduil se zase pořád potápěl a vždy při vynoření se zářivě usmál na Tauriel.
Ta oboum věnovala milion svých zářivých úsměvů. A jak hobitek tak i elfí král byli velice šťastni.
Kdo ale vůbec nebyl radostný a usměvavý byl syn Thranduila...
Legolas se mračil a stále seděl na jednom místě.
A když pak po nějaké době Thranduil pod vadou zakopl o jeho nataženou nohu, vykřikl (Thranduil): ,,Jé, synu, ty jsi tady? Vůbec o tobě nevím!"
Legolas už byl extrémě dopálený až nakonec odešel. Prostě se sebral, otřepal si hlavu, a opustil lázně...
,,Něco ho žere," podotkl Bilbo s totálně mokrou hlavou. Kdybyste ho viděli, připadalo by vám to přinejmenším směšné. Ale taky docela roztomilé.
,,Legolas je hodně náladový..." odvětila trpce Tauriel.
,,Já si myslím, že je naštvaný na mne..." odvětil Thranduil. ,,Vždyť tady spolu hrozně laškujeme! A on tě, Tauriel, přeci také miloval... A zdá se, že ho to ještě nepřešlo..."
,,Láska nepřejde jen tak..." vložil se do toho Bilbo. ,,Já o tom musím něco vědět..."

Dohromady čítal jejich čas stráven v lázních pro elfy celý večer... Zůstali tam až do noci.
Bylo jim tam dobře, bylo tam teplo, světlo a měli si o čem povídat...
Strávili tam opravdu dlouhou dobu.

Když po půlnoci lázně opouštěli, všichni se cítili docela jako znovuzrození! Energie v nic se extrémě navýšila. Thranduil pořád opakoval, že by mohl jít teď hned okamžitě přemístit Osamělou Horu z jejího aktuálního místa až na hranice Mordoru!
Bilbo mu v tom hodně fandil a přidal se s tím, že ji pak odnese zpátky.
A Tauriel se jen smála. ,,Tak vidíte, jak vám ta lázeň prospěla!"
,,Velmi, řekl bych," prohlásil Bilbo. ,,Ale Legolasovi asi ne..."
,,Zajdu za ním," na to Tauriel a zmizela po kamenné cestičce.

Kolem elfa Thranduila a hobita Bilba Pytlíka se rozprostírala černočená tma. Ale v dálce svítilo hejno světlušek, létali kolem a bylo fascinující to pozorovat...
Mihotavá světélka létala nocí...
A ještě ke všemu byla té noci krásně vymetená tmavě modrá obloha a hvězd bylo vidět tisícero.
,,Je tak romantická noc..." podotkl krále elfů.
Bilbo se usmál. ,,Ano, kéž by tu teď byla se mnou Galadriel..."
,,A Tauriel..." odvětil s úsměvem Thranduil.
,,Obě dvě by to mohly být... Myslím, že pak bychom byli nejšťastnější tvorové v širokém okolí," odpověděl Bilbo a bylo vidět, jak mu v té tmě svítí jeho malá hobití očička.
,,Ach ano... Jak by to bylo překrásné," Thranduil zasněně hleděl na oblohu, pak zavřel oči. Zřejmě si představoval, že má vedle sebe Tauriel, protože šmátral ve tmě a narazil na list jakéhosi keře. Chytil ho jako ruku...
Bilbo to vzal jako výborný nápad a začal se hnedle opičit.
V tu chvíli byl na ně pohled přímo nádherný, sladký a roztomilý.
Netušili, že je zdálky z balkonku pozoruje Tauriel a lituje toho, že tento okamžik nemůže nějak zaznamenat. (Výhoda fotoaparátů.)
Noc to byla pro Bilba nejkrásnější, jakou kdy zažil.
A před sebou měl velký den... Den, kdy potká Galadriel... Paní elfů...
Tak radši hned upaloval spát, aby se na tenhle velký den mohl pořádně vyspat.
Za to Thranduil tam ještě dlouho stál...

Ráno bylo tu!
Bilbo si až teprve v tuhle chvíli uvědomil, že strávil noc těsně vedle postele.
Ale více na to nehleděl, sebral se a přiskočil k zdradlu, aby se trochu upravil. Chtěl na paní elfů udělat pořádný dojem. Aby si ho už navždy zapamatovala...
,,Táááá dááá daaa dáááá!" uslyšel najednou z veknu. Byly to trubači Roklinky, kteří ohlašovali příjezd návštěvy.
Náš drahý hobit se tak lekl, až upustil velký elfí hřeben, kterým se právě česal, a ten se málem roztříštil o podlahu... Ale naštěstí se žádná smolná věc Bilbovi nestala.

Hobit krásně učesán vyšel z pokoje a běžel na příjezdovou cestu, kde už stál nespočet dalších elfů. Mezi nimi samozřejmě i Legolas, Tauriel a Thranduil.
Legolas už se smál. ,,Zdravím, Bilbo! Je to tu!" zavolal na hobita a mrkl na něj.
Bilbo se na něj usmál a začal se protlačovat davem elfů, aby Galadriel viděl. Byl totiž nejméně poloviční, než většina elfů...
Hobitovi se podařilo se davem prodrat na drouhou stranu zrovna ve chvíli, kdy kolem projížděl veliký bělouš se závojem...
Na něm seděla paní elfů... Galadriel...
Bilbo skoro zavýskl a zavolal z plných plic: ,,Vítám vás v Roklince, paní Galadriel!" Zorničky se mu velmi rozšířily, vypadalo to, jako by se mu zvětšila dokonce celá očka!
,,Ach," podotkla Galadriel a mile se na hobita usmála.
Tomu se mohlo rozskočit srdce, jak byl šťasten, málem vyskočil radostí až na Galadrielina bělouše!
,,Děkuji vám, hobite... Tímto vás zvu na sklenku výborného elfího červeného vína," dodala a pak odcválala kamsi pryč.

Bilbo tam zůstal stál, jako solný sloup stál. Skoto ani nedýchal...
Dav elfů už se rozešel, všichni kromě něj, Legolase, Thranduila a Tauriel odešli...
Taruel pohotově přiskočila k Bilbovi a sáhla mu na čelo. ,,Je horký jako vařící brambory..." podotkla s úsměvem.
,,To je dobře," na to Legolas.




Tažík RETRO

24. ledna 2015 v 11:43 | Vendëa Lissësúl |  TAGY
Sveiki,
Sveiki atvykę į mano naują žymą.
Tentokrát je to TAG RETRO. :)
PATINKA! :3

Tai linksmins mane labai :-D


1/ oblíbený večerníček/pohádka
Já měla ráda Ať žijí rytíři a večerníček Broučci - to bylo prostě moje. :D

2) oblíbený interpret/skupina/hudba názvem:
Já měla ráda Ewu Farnou . :D

3) oblíbená sladkost
Vždycky na chalupě jsme si se segrou kupovaly takovýty nanuky na tyčkách, já nevím, jak se to jmenovalo, už se to neprodává. :D
A nebo jsme si kupovaly nanunky za tři koruny - ty jsme brali po pěti kusem každá. :D

4) oblíbená dětská hra
Já jsem měla ráda takovou hru s lístečkama, jak běháš a sháníš svoje písmeno. :D
A pak takovou tu hru Nálety - to je boží. :D

5) oblíbené jídlo v dětství
Od babičky Grenadýrský pochod - což jsou brambory s těstovinama a špekem - do těď to miluju. :D 6) oblíbená knížka
Děti z Bulerbynu, taky Paní Láryfáry a takový kravinky. :D Fantasy a tohle mě v té době ještě vůbec nelákaly. :P

7) oblíbené oblečení/ obchod s oblečením
Popravdě, kdo by v dětství moc řešil, jak vypadá? :D Mě to bylo dycky jedno až do nějakých 11 let. Prostě jsem na sebe hodila modrou teplákovku a šla jsem na celý den vytápět mravence nebo dokonce celou naši ulici. :D

8) oblíbený seriál
Ať žijí rytíři - já to milovala, mohla jsem na to koukat furt dokola. :D

9) idol
Pavel Kříž. xD Já ho zbožňovala asi tak jako teď Leea. :3 Hrál Albrechta z Krvenost v těch rytířích a já ho chtěla napodobovat: :D A pak jsem taky byla posedlá Rumburakem - taky něco :D Už jsem se za něj chtěla převlíkat, ale pak ho v posledním díle té nové Arabely zabili a mě to přešlo. :D

10) oblíbená hláška
,,Miluji tě, debile" by my sis. xD


Omlouvám se za ten litevský úvod, ráda matu čtenáře... xD

část 21. - Lázně

23. ledna 2015 v 17:54 | Vendëa Lissësúl |  Stories
Ette ahldien alil, mellon nin,
Mám tu pro vás nový díl povídky Tesinys! :)
I hope you like it! ;)
Příště už to začně trošku nabírat spádu a chýlit se ke konci...


,,Tauriel chce, abyste šli do nějaké lázně..." bafl udýchaně Thranduil a prohrábl si rukou rozcuchané vlasy. Tedy, v tu chvíli by se to spíše dalo nazvat: ,,Plácl rukou na hlavu a zašmátral tam". To ale ovšem není pěkný výraz, tudíž zůstaneme u toho našeho prvého.
,,Tady jsou nějaké lázně?" zeptal se překvapeně Bilbo.
,,Milý, hobite, jež jsi mým strážným ukradl klíče od žalářů a vypustil trpaslíky na svobodu, jestli Tauriel řekla, že půjdeme do lázní, tak tu asi nějaké lázně budou," prskl Thranduil a pohodil hlavou.
,,Och," kývl Bilbo. ,,Asi máte pravdu, Thranduile. Ještě jednou se vám velice omlouvám... A také se omlouvám za všechny ty ukradené sudy. Ale to vám řeknu - stkutku perfektně se na nich jezdilo. Měl byste to také vyskoušet!"
,,Já už to zkoušel," sykl král mezi zuby. ,,Bylo to opravdu velmi záživné, ale nevím, zda pro krále elfů vhodné..."
,,No tak!" vykřikl najednou Legolas stojící pár metrů dál s Tauriel, o níž ani Bilbo ani Thranduil nevěděli, že přišla. ,,Jdeme do lázní, tak se tady nedohadujte o malichernostech, které se staly před více jak padesáti lety..."
,,Ale synu," král se nenechal jen tak odbýt vlastním synem. ,,Ty asi nevíš, kolik znamená padesát let v životě elfa... To je jen zlomek vešekerého našeho času stráveného bytím ve Středozemi! Je to jen pouhý okamžik! Je to ještě méně než sto let, kterých u nás v podzemním vězení měl strávit trpaslík Thorin Pavéza se svou družinou!"
,,Prosím, nemluvte o Thorinovi..." špitl náš drahý hobit a bylo vidět, jak zatíná zuby.
,,Ach, omlouvám se, Bilbo, já se prostě někdy nad přemýšlením svého syna neudržím a vybuchnu..." odvětil Thranduil. Pak se zarazil, dal si prst na ústa a vznešeně pravil: ,,Někdy je ale bouřka jenom bouřka..."
,,Tohle už jste říkal!" ozvalo se odněkud z leva z kamenité cesty. ,,Neopakujte se, Thranduile, i na život elfa je opakování příliš velký rozmar!" Za rohem se vynořil Gandalf Šedý i se svou dlouhou holí a špičatým kloboukem.
,,Gandalfe!" vykřikl nadšeně Bilbo a rozesmál se. Načež se rozběhl k Gandalfovi.
,,Drahý Bilbo, také vás rád vidím!" odpověděl s úsměvem čaroděj a lehce Bilba objal.
,,Kde se tu berete, Mithrandire?" začal Thranduil.
,,Slušnost je pozdravit, i když jsem už strarý, ale většina obyvatel Středozemě si mne váží. A u krále elfů bych očekával obzvláště větší slušnosti. Sice je mi jasné, že vás zajímá, proč jsem se tu tak najendou zjevili, to ano. Ale to vás neomlouvá...
Říci aspoň moje jméno je otázka pár sekund - to byste určitě zvlásdl, Thranduile, jste chytrý elf," řekl s úsměvem Gandalf a pak se podrbal holí na zádech.
,,Ahhh, tak skvělé drbátko může mít opravdu jenom čaroděj jako já," zasmál se. ,,A omlouvám se, Thranduile, za tuhle malinkou přednášku, já se prostě občas potřebuji vymáčknout z toho, co mne svrbí v nose,"
,,V pořádku, Mithrandire. To já se omlouvám, měl jsem vás pozdravit a tohle by vůbec nebylo nutno..."
,,Správně. Říkal jsem, že jste chytrý elf,"

,,Pane Gandalfe," ozvala se najednou Tauriel stojící přímo za čarodějem.
Gandalf se prudce otočil. ,,To jste vy!" vykřikl. ,,Pamatuji si vás, přijela jste tady s Legolasem Zeleným lístkem, Zdravím, Legolasi, na koni!"
,,To jsem ráda, že si mne pamatujete," odvětila elfka.
,,Tak půjdete s námi?"
,,Lituji, ale jsem značně unaven... Nejspíše bych tam usnul. A to si myslí není zrovna vhodné..." zasmál se Gandalf. ,,Zítra se uvidíme," A odešel po kamenné cestě pryč.

Už byla tma, všude kolem se rozprostíralo černočerno a Tauriel usoudila, že je nejvyšší čas na lázeň.
Tak se tedy všichni vydali směrem k jedné takové kamenné budovičce až na konci Roklinky.

Za momentík se před nimi na hliněné plošince obrostlé křovinami rozprostřela nevysoká hnědá kamenná budovička a šikmou rudou stříškou.
Neměla žádná okna, jenom jedny velkiké kovové dveře, ke kterým se přibližovali.
Jakmile se vrata otevřela, elfové společně s jedním malým hobitem vešli do úzké chodbičky se schody, jež vedly dolů... Do podzemí...
Vycházelo odtamtud velké teplo, čím byli níž, tím teplota narůstala, a za nedlouho všem začalo být velké teplo.
Až konečně došli do větší místnosti s kamennými sedátky.
,,Odložtě si tu," vybídla elfy a Bilba Tauriel a sama odešla - do šatny pro ženy.

Thranduil i Legolas už se svékali, shazovali ze sebe oblečení přímo na zem. Ale Bilbo jen tak stál, nehnutě stál a nic nedělal.
,,Bilbo! Tak?" pobídl Legolas hobita.
Ale ten se opatrně rozhlédl kolem sebe a pak špitl. ,,Co, když náš Tauriel šmíruje?"
Thranduil se rozesmál. ,,I kdyby, tak co?" A shodil ze sebe bílou košili. Bilbo spatřil královo svalnaté tělo - dokonalé tělo.
A princ nebyl jiný...
,,To se vám to mluví," ušklíbl se Bilbo.
Nakonec mu ale už bylo takové vedro, že bylo svléknutí jediná možná alternativa, jak se ochladit.
Na sobě si všichni tři nechali jen ručníky a následovně si sedli na sedátka a čekali...
,,Už jste?" zaslechli za chvíli za dveřmi, kterými Tauriel odešla.
,,Ano!" řekli jednohlasně.
,,Jděte tedy těmi zelenými dveřmi," vybídla je elfka a pak se odmlčela.
,,Asi myslí tyhle," ukázal princ elfů na jedny zelené dveře. Na jediné, které tam byly, tudíž bylo naprosto jasné, že má pravdu...

Naši tři hrdinové vstoupili do veliké místnosti, jež neměla vůbec žádná okna... Bylo tam šílené vedro a hliněné zdi.
A uprostřed velký bazén... S bublající vodou.
,,Co to je?" zeptal se překvapeně Bilbo Pytlík.
,,Elfí lázně," odvětila s úsměvem Tauriel, která stála pár metrů od nich, na sobě měla světle zelenou košilku.
,,Och," vydechl Thranduil. Nemohl se na Tauriel jen tak dívat, aniž by ho to hrozně vzrušovalo...
Raději odsunul hlavu a zadíval se do divoce bublající vodičky...
Tauriel si toho všimla a tak radši rychle řekla: ,,Tak jdeme na to!"
Bilbo se zarazil. ,,To jako vlezeme do té vody?" zajíkal se. ,,Vždyť je to horké!" zaúpěl.
,,Ale Bilbo," zarazila ho Tauriel. ,,Až si tam vleze, budete říkat něco úplně jiného. To mi musíte věřit. Unese vás to, budete se cítit skvěle. A až vylezete..." Elfka se na chvíli zarazila a letmo pohlédla na krále elfů a pak sklopila pohled k zemi. ,,Butete úplně jiný..."



část 20. - Zítra!

20. ledna 2015 v 18:28 | Vendëa Lissësúl |  Stories
Uplakaný Bilbo, celičký vyčerpaný a hrozně smutný.
V tu chvíli, kdybyste ho viděli, nemohli byste jinak a objali ho...
Pohled na něj byl tak smutný, že ho musel elfí princ k sobě tisknout ještě víc. Zabořil mu hlavu do kudrnek a pořád opakoval útěšnou větu: ,,Všechno bude dobré, maličký,"
Bilbovi ta věta očividně pomáhala, protože pořád Legolase pobízel k opakování.
Takhle tam stáli kousek od místa, kde před už hroznou řadou let stála paní elfů Galadriel s čarodějem Gandalfem, jehož už také nějaký ten pátek neviděli...

,,Ťuk ťuk!" Někdo zaklepal na dveře.
Tauriel se pomalu nejistě odtáhla a prohrábla si rozcuchané vlasy. Následovně pohlédla na Thranduila, který stál před ní celý rozjařen, vlasy mu stály cikcak a plášť měl ješvě více pomačkyný, než dříve.
Ten pohled byl doslova pro bohy... Tauriel by na něj nejradši zírala do smrti, ale zaklepání bylo zopakováno a elfa musela otráveně jít otevřít...
Za dveřmi byla Arwen... Měla na sobě dlouhé růžové šaty a něco držela v rukou.
Když ale uviděla ,,neupravenou" Tauriel, které ještě navíc chyběla jedna bota, velice nadzvedla obočí.
A jakmile spatřila i elfího krále, otočila se na podpatku a odcházela. Ještě z dálky vykřikla: ,,Nenechte se rušit!"
Zněla jaksi rozrušeně a Tauriel zajímalo, co tam vůbec chtěla...
Ale ani jeden této podivné návštěvě nevěnovali absolutně žádnou pozornost.
Thranduil jenom chytil elfku za pas a prudce s ní hodil na postel, jež stála v rohu místnosti... Hodil ji přímo do světle růžových peřin a následovně skočil za ní.
,,A jestli si tady hodláte takto počínat ještě chvíli, tak vás otec přijde osobně vyhostit, Thranduile! Myslela jsem, že králové tohle nedělají!" vykřikla na ně Arwen, která bez zaklepání vtrhla do místnosti. Následovně po nich hodila zlatý řetízek.
,,Chtěla jsem ti dát alespoň nějaký dárek, abys neodcházela úplně bez mého povšimnutí, Tauriel!" prohlásila k tomu. ,,Tak sbohem!"
A teď už doopravdy zmizela.
,,Trochu hysterka ne?" zeptal se Thranduil.
,,To si nemyslím, o ní se vždycky mluvilo hezky... Asi jí přišlo, že takhle naše činnost není zrovna adekvátní," odvětila Tauriel a pohotově Thranduila od sebe odstrčila a vylezla z postele.
Následovně si oblékla svou ztracenou botu a učesala se.
,,Pojedu s vámi do Hvozdu..." vydechla nakonec. ,,Ale nejdříve si oba dáme takovou parní lázeň. Slyšela jsem o jejích magických účincích,"
,,O jakých?" zeptal se Thranduil.
Tauriel pohlédla z okna, viděla přímo na místo, kde stál Legolas stále v pevném objetí s Bilbem.
,,Dojděte pro Bilba Pytlíka, jak vidím, účinky té lázně mu také prospějí..."
Thranduil vylezl z postele, urovnal si oblečení a dal se trochu do gala.
A pak se podíval na elfku Tauriel, stále stojící u okna. ,,Jsi sladká, Tauriel..."
,,Vy také..." pípla tiše. ,,A ti dva spolu také,"
Král už jí na to nic neřekl, odešel...

Bilbo se konečně přestal s Legolasem objímat.
,,Přijede babička, teď mi došel dopis... Prý dnes večer," uslyšel z dálky.
Legolas nadzvihl krk a koukal, co se tam za keřem děje...
Stála tam elfka Arwen s Elrondem. Ona měla stále na sobě růžovoučké šaty a on měl modrý oblek - a vypadal podivně. O něčem debatovali.
Když to skončili, odešli...
,,Co se to tam dělo?" zeptal se stále ještě smutný Bilbo Legolase.
,,Arwen s Elrondem řešili příjezd Arweniny babičky..." odvětil trpce Legolas a hluboce se zadíval hobitovi do očí.
Bilbo jen kývl. ,,To se nás netýká,"
Legolas mu stále upřeně hleděl do jeho malých a zároveň velikých hobitích očiček. Slzy se v nich ještě třpitily jako kapičky rosy na lístku kopretiny...
Náš drahý a v tuhle chvíli velmi smutný hobit zvedl hlavu a pohlédl na Legolase. Ten nahnul hlavu lehce doleva a pořád na něj hleděl.
,,Co?" křikl na něj Bilbo. ,,Co na mne zíráte?"
,,Vy jste to nepochopil..." ucedil Legolas a provedl mírný stoj zozkročný.
Bilbo stále nechápal.
,,Asi Galadriel moc dobře neznáte, jak vidím... Jak byste taky mohl, že?"
,,Na co tím narážíte, Legolaso?"
,,Děkuji, Legolaso se mi začíná líbit," zasmál se Legolas. ,,Galadriel je přeci babička Arwen..."
V tu chvíli Bilbo trochu zabalancoval. A otevřel ústa tak, že by mu tam klidně mohl vlétnou takový ten čmelák, co ho probudil v Meddědově domě...
Bylo vidět jak v obličeji postupně rudne a zase bledne.
,,Takže..." řekl nakonec a očička se mu rozzářila jako světélka světlušek poletující temnou letní nocí. ,,Ona přijede! Zítra!" To ,,zítra" Bilbo vykřikl tak hlasitě, že ho slyšela i Tauriel v pokoji, z kterého před nějakou chvílí odešel krále Thranduil...
,,Ano, drahý Bilbo!" hlesl radostně Legolas. ,,Zítra... Musíte se dát pořádně do gala, ať na ni uděláte dojem,"
Bilbo se začervenal a rozpačitě se usmál. Jeho tváře rudly jako cherry rajčátka a to se princi od elfů velice líbilo.
,,Jsem rád, že se konečně usmíváte, můj drahý společníku,"
,,Ale Legolasi!" vykřikl najednou Bilbo a úsměv se mu z tváře vytratil. ,,Já vůbec nevím, jak se na ten zítřek připravit..."
Na to se elf jenom zasmál. ,,Tuším, co bude teď následovat, ale nechám vás to říct,"
,,Nemohl byste mi, prosím, pomoct?" pípl usměvavě Bilbo.
,,Ale to víte, že pomůžu! Od toho přeci přátelé jsou! Aby si pomáhali v hezkých i těch špatných chvilkách. Nemusíte mít starost, se mnou a mými radami se všechno zítra povede!"
Náš drahý hobit byl šťastný. Byl prostě šťastný a to bylo dobře.
,,Mimochodem..." pravil Legolas.
,,Ano?"
,,Zdá se mi, že se támhle v dálce blíží můj otec... Thranduil..."
,,Vážně? Kde?"
,,Támhle!" Ukázal Legolas na nedaleký mostek.
,,To není váš otec," podotkl Bilbo. ,,Takhle on přeci nevypadá! Támhle ten je rozcuchaný a má totálně strašné oblečení!"
Legolas se zasmál. ,,Ale je to on, jsem si tím naprosto jist!"
,,No, možná máte pravdu. Jestliže šel za tou elfkou..."
,,Přesně tak jsem to myslel, asi neskončili u mluvení,"
,,Doufám, že nám řekne podrobnosti," zašklebil se Bilbo.
,,Otec? Takový tajnůstkář?" zakřenil se Legolas. ,,No, možná ano,"

Byl to opravdu Thranduil a poměrně rychle se k nim blížil.
Cestou něco vykřikl na někoho kolemjdoucího. Nejspíše to byla Arwen s nějakou kousavou poznámkou.
Bilbo tam takhle stál vedle elfího prince a smál se, pořád se smál.
A Legolas? Ten se nesmál, ten se zase pořád usmíval. Poněvadž bylo krásné vidět Bilba jak se po dlouhé době konečně zase směje!

Tak tam stáli na kamenné plošince, sledovali přibližujícího se Thranduila a za nimi na obzoru bylo vidět pomalu zapadající slunce...
Byl krásný teplý večer...

Vyhodnocení - HOBBIT TEST

18. ledna 2015 v 19:52 | Vendëa Lissësúl |  Fun
Taak, tu je vyhodnocení! :)

1)
a 4
b 3
c 2
d 1

2)
a 1
b 2
c 3
d 4

3)
a 4
b 3
c 2
d 1

4)
a 3
b 4
c 3
d 1

5)
a 1
b 2
c 4
d 3

6)
a 4
b 3
c 2
d 1

7)
a 1
b 2
c 3
d 4

8)
a 1
b 2
c 4
d 3

9)
a 1
b 2
c 3
d 4

10)
a 4
b 3
c 2
d 1

11)
a 2
b 1
c 3
d 4

12)
a 3
b 2
c 4
d 1

13)
a 1
b 2
c 4
d 3

14)
a 1
b 3
c 2
d 4

15)
a 3
b 4
c 2
d 1

16)
a 1
b 4
c 3
d 2

17)
a 3
b 2
c 1
d 4

18)
a 1
b 3
c 2
d 4

19)
a 4
b 3
c 2
d 1

20)
a 1
b 2
c 4
d 3

21)
a 2
b 4
c 3
d 1

22)
a 3
b 2
c 1
d 4

23)
a 4
b 3
c 2
d 1

24)
a 2
b 3
c 4
d 1

25)
a 1
b 2
c 3
d 4

26)
a 1
b 3
c 4
d 2

27)
a 4
b 1
c 2
d 3

28)
a 3
b 1
c 4
d 2

29)
a 2
b 3
c 1
d 4


30)
a 1
b 3
c 2
d 4


31)
a 4
b 3
c 2
d 1

32)
a 3
b 2
c 4
d 1

Sečtěte si body a tady je vyhodnocení:


128-100 - Extrémní závislost, bravo! :D

99-61 - Optimální přehled, ale ne závislost. :) (y)

60-32 - Ty a závislost na Hobitovi? To nehrozí, ale máš jiné závislosti... :D




Doufám, že jste spokojeni. Dělala jsem to sama a docela narychlo, takže tam možná jsou nějaké chyby a drobné nedostatky. Tak na ty, prosím, upozornit! :D
Děkuji. ;)



Hobbit The Battle Of The Five Armies-test

18. ledna 2015 v 19:07 | Vendëa Lissësúl |  Fun
Právě jsem se dokoukala na BOFA a přepadla mě hrozná chuť vytvořit takový test závislosti na Hobitovi.
Určuje to míru vaší závislosti.
So... GO! :D

1) Dokážete vyjmenovat všech 13 trpaslíků?
a) Ano, z fleku.
b) Chvíli to trvá, ale zvládám.
c) Všechny ne.
d) Asi jen tři.

2) Kolikrát jste viděli BOFA (Battle Of The Five Armies)?
a) Jednou.
b) Dvakrát.
c) Víc jak 3x
d) Koukám na to každý týden.


3) Víte, kdo hraje Elronda?
a) Ano, já znám všechny herce z fleku!
b) Vzpomenu si.
c) Dělá mi to problémy.
d) Vůbec netuším.

4) Kdo je Bilbo?
a) trpaslík
b) lupič
c) sluha
d) pilot

5) Co dal Kili Tauriel, když odjížděli k Osamělé Hoře ve třetím filmu?
a) Nic
b) Řetízek
c) Kámen s runami
d) Nějaký talisman

6) Co je Orkrist?
a) Skřetodrv
b) Vrahomlat
c) Meč
d) Orkodrv

7) Kde našel Bilbo prsten?
a) Na louce
b) V podzemní řece
c) V jeskyni
d) Ve skřetích tunelech

8) Koho má Gloin na přívesku, který mu sebere Legolas a ptá se, kdo je to?
a) Svou prababičku Gimlionu
b) Strýce Gimliho
c) Syna Gimliho
d) Manželku

9) Traslík Fili měl při útěku od lesnícj elfů ve svém sudu...
a) Švestky
b) Víno
c) Hrušky
d) Jablka

10) Věděli jste, že má Bilbo Arcikam? :D
a) Ano, samozřejmě!
b) Tušil/a jsem...
c) Netušil/a jsem.
d) Vůbec jsem o tom nepřemýšlel/a.

11) Jaký je účel cesty trpaslíků?
a) Hodit prsten do Hory osudu.
b) Zajezdit si na drakovi.
c) Ukrást drakovi zlatý pohár.
d) Zabít draka a získat zpět království pod Horou.

12) Arwen je Galadrielinina?
a) Dcera.
b) Neteř
c) Vnučka
d) Sestra

13) Jak se jmenuje elfí chléb?
a) Legolas
b) Mithril
c) Lembas
d) Líbas

14) Sountrack píseň LAST GOODBYE nazpíval/a?
a) Lady GaGa
b) Ed Sheeran
c) Boleslav Beyd
d) Billy Boyd

15) Jak se dostal Bard ven z vězení?
a) Vyrval dveře
b) Někdo vyrval dveře
c) Jeho syn Bain mu odemkl
d) Alfrid zapálil jeho vězení

16) Proč nešel Bofur na draka?
a) Nechtělo se mu.
b) Zaspal.
c) Upadl a zlomil si nohu.
d) Nechtěli ho s sebou.

17) Kdo mluví Nekromanta?
a) Martin Freeman
b) Lee Pace
c) Justin Bieber
d) Benedict Cumberbatch

18) Tauriel je...
a) Dcera Thranduila
b) Neteř Thranduila
d) Matka Legolase
c) Nepříbuzná Thranduila a Legolase

19) Máte rádi Hobita?
a) Žeru ho.
b) Je pěkný.
c) Ujde.
d) Blbost!

20) Jak se jmenuje děd Thorina Pavezy?
a) Dain
b) Thrain
c) Thror
d) Balin

21) Kdo je nejmocnější čaroděj?
a) Radagast
b) Saruman
c) Gandalf
d) Urdell

22) Jak se nazývá meč Bilba?
a) Vrahomlat
b) Osten
c) Pytlík
d) Žihadlo

23) Kdo je starší?
a) Thranduil - Lee Pace
b) Legolas - Orlando Bloom
c) Oba jsou stejně staří.
d) Už umřeli, tak je to fuk...

24) Frodo je...
a) Syn Bilba
b) Synovec Bilba
c) Adoptovaný synovec Bilba
d) Kamarád Bilba

25) Jak dlouho byl Bilbo na výpravě?
a) Rok.
b) Dva roky
c) 15 měsíců
d) 13 měsíců

26) Proč v Desolation of Smaug Thranduil vyhodí Tauriel, když vyslýchali skřeta?
a) Pořád mluvila.
b) Chtěla skřeta zabít.
c) Zabila skřeta.
d) Nechtěla spolupracovat.

27) Jaké je rozpětí křídel draka Šmaka?
a) 120 metrů.
b) 300 metrů.
c) 50 metrů.
d) 250 metrů.

28) Za kolik si mslíte, že vyšla cena kávy, kterou všichni vypili, při točení jednoho filmu?
a) 3 miliony Kč.
b) 10 000 Kč.
c) 7 mil. Kč.
d) 18 mil. Kč

29) Jaký je jiný název pro Jezerní město?
a) Roklinka
b) Dol
c) Thranduil
d) Esgaroth

30) Který trpaslík se neúčastnil výpravy za zabitím draka?
a) Gloin
b) Ori
c) Pori
d) Bofur

31) Co ,,vylezlo" jednomu ze zlobrů z nosu při smrkání?
a) Bilbo
b) Poník
c) Krev
d) Sauron

32) Čím zaženou trpaslíci vrrky, když jsou na stromech?
a) Větvemi
b) Kameny
c) Hořícími šiškami
d) Ohňostrojem


Zapište si odpovědi a večer tu bude vyhodnocení! :)