část 14. - Pot

3. ledna 2015 v 16:23 | Vendëa Lissësúl |  Stories
Ahoj, je tu ta slibovaná. :)
Před chvílí mi napsala jedna moje cizokrajná* kámoška, tak jsem dost 
happy. :D

I když jsem jí dost věcí nerozumněla, ale komu to va? :3
Tímto se s vámi na týden loučím a už se moc těším na další setkání s vámi -
mými úžasnými čtenáři! :3 :)
Bye bye moja Gamonia 

*Jako, že nebydlí v ČR. :D



Bilbo si to šinul pustinou, nefoukal ani sebemenší vánek. Všude sucho, vzduch podivně páchl a Bilbo si zařínal připadat jako v Temném Hvozdu...
Legolas cválal někde v dálce před ním na běloušovi.
A trpaslice? Ty se šinuly pár metrů za Bilbem. V tom spěchu ztratily své kamzíky a tudíž musely jít pěšo, což se jim očividně nelíbilo a dávaly to okatě najevo. V jednom kusem hekaly, jak je Legolas rychlý. ,,To se mu to uhání, když má koně. Kdybysme my měly kamzíky, byly bysme už dávno před ním!" halekala Nunsina a v jednom kuse si schválně křupala prsty, aby to vypadalo, že se jí lámou kosti.
Bilbovi to připadalo odporné, tak se od nich snažil držet co nejdál.

K večeru se celá parta zastavila u jednoho mírného zeleného lesíku.
,,Tady přespíme," prohlásil Legolas, seskočil z koně a uvázal ho k jednomu vysokému dubu. Nunsina padla na zem a sípala, sestra ji věrně napodobovala.
,,Nehrajte nám tu divadlo," okřikl je vzteklý Bilbo, kterého tahle cesta už přestala bavit. ,,Legolaso," řekl a otočil se k princi elfů.
Ten se na něj ale obořil: ,,No dovol, Bilbo. Já nejsem žádný LEGOLASO! Jsem LEGOLAS!"
Bilbo se zachechtal. ,,Pradon, Legolasi, zmýlil jsem se." Pak si odkašlal a řekl: ,,Chtěl jsem se vám jenom zeptat, kde budeme tedy vašeho otce hledat? Obávám se, že v tom hvozdě nebyl."
Legolas kývl. ,,Jestli je ale ještě nutno ho hledat..." odvětil.
,,Ale notak, tohle neříkejte." prohlásil Bilbo a vzal prince kolem ramen. ,,My ho najdeme. Jako že se Bilbo Pytlík jmenuji."

Už byla všude kolem černočerná tma. Kopce a les pokryla temnota a obě ,,vyřízené" trpaslice upadly v těžký a silný spánek. Bilbo a Legolas ještě nějakou dobu seděli v trávě a pozorovali hvězdy. Na nějakou dobu úplně zapomněli, že se nacházejí v divočině... Tam, kde se to hnusnámi potvorami jen hemží.
A Bilbo pořád musel myslet na Gluma... ,,Doufám, že jsme ho setřásli," povídal.
,,To si nemyslím," odpověděl mu princ. ,,Glum je zákeřný, může nás dlouho sledovat a až na něj úplně zapomeneme, vystartuje."

Nakonec také usnuli. Ale jejich spánek nebyl příliš kvalitní. Obzváště Bilbo se pořád probouzel a měl hrůzné noční můry o Glumovi.
,,Ach, jak já ho nenávidím." pravil Bilbo, když se po páté probudil, do ticha.

Ráno přišlo, ale pořádně se rozednilo teprve při příchodu poledne.
,,Nacházíme se stále v přílišné temnotě, musíme se pohnout trochu víc na Jih." pronesl vznešeně hobit, načež se dočkal uznaného potlesku od elfího prince.
Poklonil se a poslal Punchině vzdušný polibek.
Tu to ale velice zahanbilo. ,,Nějakej skrček z podělanýho Kraje mi tady bude posílat pusinky?" vyštěkla a na čele se jí prohloubily vrásky.
Nunsina přikývla. ,,Nějaký skřetí mutant!"
V tu chvíli si náš drahý hobit vzpomněl na Gloina... Potom pohlédl na Legolase a ten zaryl pohledem do země.
,,Legolasi," vydechl po chvíli Bilbo ledovým hláskem. ,,Vzpomněl jsem na Thorina..."
Legolas ale nic neřekl, poodešel dál.
Bilba píchlo u srdce. ,,Znaly jste i Thorina Pavézu?" optal se jemně trpaslic.
Nunsina si odfrkla, ale Punchina ji zastavila. ,,Stále ho známe, až se vrátíme, chceme ho jet navštívit,"
,,Dát mu kytičku?" na to Bilbo.
Nunsina zvedla obočí. ,,Proč by se trpaslíkovi dávaly kytky?"
Bilbo byl zmaten. ,,Thorin je přeci..." A pak mu to došlo...
,,Ony to neví... Neví, že Thorin je... mrtev." pomyslel si.
,,To je jedno, neřešte to." řekl pak Bilbo a došel k Legolasovi.

,,Legolasi, ony to neví,"
,,Neví co?" zamumlal Legolas s plnou pusou lembasu.
,,O Thorinovi..."
,,Cože?"
,,O jeho smrti,"
,,Cože? Jakto, že to neví?" vyletěl Legolas až mu lembas upadl na zem a rozpadl se na pet menších kousíčků.
,,Asi jim to nikdo neřekl..."

Bilbo se rozhodl, že jim to říkat nebude.
,,Kdo ví, co by pak dělaly?"pomyslel si a vyskočil na Blízu, která už byla dostatečně odpočatá, aby na ní mohl zase jet.

Kolem poledne třetího dne se před našemi čtyřmi cestujícími objevila na cestě vysoká postava zahalena v bílém.
,,Stop!" vykřikla, když se k ní Legolas přiblížil tak, že od ní byl pouhý metr.
Princ na nic nečekal a vytáhl meč. V těchto končinách se pohybovala nebezpečná individua.
,,Kam jedete?" zeptala se osoba.
,,Co je vám do toho!?" vykřikla Punchina a vytáhla si kapesní nožík. ,,Já ho radši zapíchnu!"
,,NE!" vykřikl nasupeně Legolas. Seskočil z koně a šel k postavě.
,,Co je zas?" kčikla za ním Punchina, která stála pár metrů od postavy připravena ji kdykoli zapíchnout...

Legolas došel k postavě a k velikému překvapení všech okolo něj udělal následující: Natáhl krk k postavě a opatrně si k ním přičichnul.
Bilbo stál jako opařený. ,,Co to proboha dělá? Zbláznil se? Vždyť ho ta divná osoba může teď okamžitě zapíchnout!" pomyslel si a ryche si vytáhl z pouzdra žihadlo.
Legolas stále držel nos u té podivné osoby.
Asi za minutku nos odtáhl a chvíli tam jen taks tál, nic neříkal, pomalu se ani nehýbal. Kolem bylo ticho, stále byli v pustině. Nikde kolem žádné stromy, žádná voda... nic.
Jen oni čtyři a ta osoba v bílém.
A pak se princ elfů na tu osobu vrhl!
Obratně na ni vyskočil, vypadalo to, že ji zabije... že ji hodlá uškrtit!
,,Nepřibližujte se ke mně!" vypískl Legolas na trpaslice a hobita, který tam jen stál a ruce se mu klepaly.
,,No vy jste se naprosto zbláznil!" křičela Punchina. ,,Vy jste blázen!"
Ale Legolas si jich nevšímal, neposlouchal je. Jenom cloumal s tou postavou, až se kymácela a nakonec spadla k zemi.
Legolas rozkročil nohy a posadil se jí na krk.
Následovně začal prudce a přerývaně dýchat.
Bilbo, který stál tři metry od něj slyšel jak mu bije srdce a to ho dosti vyděsilo. Pevně svíral ve zpocených rukách své Žihadlo a v duchu si pořád dokola opakoval: ,,On zešílel, on se zbláznil, on tu osobu snad doopravdy uškrtí!"

Princ se začal potit. Seděl na té osobě a pak začal pomalu zvedat pravou ruku ze země.
A pak se to stalo... Trhl rukama a rychlostí blesku stáhl té osobě z hlavy kapuci bílou jako sníh...

Bilbo omdlel, trpaslice začaly brečet a Legolas se počůral přímo na sněhobílý plášť té osoby...
Všichni ji totiž spatřili...
Spatřili obličej oné osoby...
Spatřili její podobu...

,,Men cenuva fánë cirya
métima hrestallo círa,
i fairi nécë
ringa súmaryassë
ve maiwi yaimië?

Men tiruva fána cirya,
wilwarin wilwa,
ëar-celumessen
rámainen elvië
ëar falastala,
winga hlápula
rámar sisílala,
cálë fifírula?"
Zarecitoval Legolas se slzami v očích...


pustina
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 CherryPie CherryPie | 8. ledna 2015 v 21:16 | Reagovat

Že by konečně našli Thranduila? :) Jestli to není on, tak jsem teda pořádně zvědavá, kdo :D

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | 9. ledna 2015 v 11:43 | Reagovat

[1]: Ten skvely napad me napadl na lanovce :D zitra to tu konecne bude :))

3 CherryPie CherryPie | E-mail | Web | 9. ledna 2015 v 20:50 | Reagovat

Sem napište komentář

[2]: na lanovce? :D
Na pokračování se moc těším na pokračování :D

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 10. ledna 2015 v 13:14 | Reagovat

[3]: Ano, na sedačkový lanovce xD
Dneska jdu na to. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama