část 22. - Je tu!

25. ledna 2015 v 17:32 | Vendëa Lissësúl |  Stories
Další díl, možná už předposlední...
Užijte si to!!!! :)
Děkuji za jakýkoli názor na tuto povídku! ;)
Pěknou neděli!


Bilbo se zatřásl a změřil si Tauriel pohledem.
,,Jdeme," pobídla všechny a ukázala na bublající bazének.
,,A neuvaříme se?" strachoval se zase náš drahý hobit. Očividně se mu představa, že do té bublající vodičky má vléz, vůbec ale vůbec nelíbila.
,,Ach, Bilbo, je to až roztomilé, jak se strachujete. Ale nemusíte se vůbec bát, je to naprosto bezpečné. Ještě uvidíte, jak se vám to bude líbit,"
Bilbo kývl, sice na něm bylo vidět, že tohle si rozhodně nemyslí, ale nic neřekl...

Tauriel tedy vykročila, pomalýsch kamenných teplých schůdcích sešla přímo do vody.
,,Dneska je báječná!" vykřikla.
Za ní vykročil Thranduil, nějak ho to k ní táhlo.
,,Ach, opravdu, je skvělá," pravil a usmál se na mladou elfku.
Pak šel, kdo jiný než, Legolas. Ten vykročil pohotově a zanedlouho už se také rochnil v bublinkách.
Bilbo polkl, když uviděl, jak se všichni ponořili do vody a sedli si na podvodní sedátka.
,,Bilbo!" zavolal na hobita Legolas. ,,Jste snad srab? Jste sice malý hobit, ale to ještě neznaméná, že musíte být srab... Vzchopte se a pojďte za námi, je to báječné!"
Bilbo tedy kývl a směle vykročil.
Vyhoupl se na schůdky a vrazil si celé chodidlo do bublin.
V zápětí zavyl.
Ale bylo to jen ze srandy, aby se ostaní lekli. Bilbo zjistil, že to vlastně vůbec není špatné a okamžitě tam vjel celý.
,,Uhhh!" zavýskal radostně. ,,To je skvělé!"
Tauriel se zasmála. ,,No, neříkala jsem vám to?"
,,Promiňte, že jsem vám nevěřil," odvětil s úsměvem Bilbo a cákal kolem sebe vodu.
Pár kapek přistálo i na ctěné hlavě elfího krále, který se na okamžik přeměnil z přísného elfího krále na rozverné dítko.
Vrhnul se za Bilbem a společně začali cákat vodu všude kolem sebe.
A netrvalo dlouho, než byli oba celí mokří. A Legolas s Tauriel také.
,,Ach, to je sladké," podotkla Tauriel a usmála se na krále.
Legolas si toho všiml a přestal se usmívat.

Když už byli král i hobit z Kraje dostatečně vyřízeni, sesunuli se na sedátka a odpočívali ve víru bublající vodičky...
Bylo to úžasné, hlavně Bilbovi se to extrémě líbilo.
,,Zítra přijede Galadriel," opakoval pořád dokola, bylo vidět to hrozné natěšení na ní. Na paní elfů...
Tauriel se na Bilba usmívala, ta se vlastně usmívala na všechny... Thranduil se také usmíval, ale především na ni. A princ? Ten se ale mračil. Otec ho pěkně štval, kdyby jste se na něj zřetelně podívali, všimli byste si, jak mu v hlavě šrotují všechna ozubená elfí kolečka...
Střádal plán... To bylo jasné...

,,Víte, na co se nejvíc těším?" zeptal se Bilbo už asi po sté.
A Tauriel mu stejně jako pokaždé s úsměvem odpověděla: ,,Na Galadriel!"
,,Ano!" vykřikl vždy nadšeně Bilbo.
Vypadalo to jako nějaká dětská stupidní hra... Ale vlastně, když je někdo zamilovaný, je to jedno, jestli je to hobit, elf, člověk nebo možná i skřet či obr, chová se občas vcelku dětinsky... To je známý fakt, takže se nebylo čemu divit.
Thranduil se zase pořád potápěl a vždy při vynoření se zářivě usmál na Tauriel.
Ta oboum věnovala milion svých zářivých úsměvů. A jak hobitek tak i elfí král byli velice šťastni.
Kdo ale vůbec nebyl radostný a usměvavý byl syn Thranduila...
Legolas se mračil a stále seděl na jednom místě.
A když pak po nějaké době Thranduil pod vadou zakopl o jeho nataženou nohu, vykřikl (Thranduil): ,,Jé, synu, ty jsi tady? Vůbec o tobě nevím!"
Legolas už byl extrémě dopálený až nakonec odešel. Prostě se sebral, otřepal si hlavu, a opustil lázně...
,,Něco ho žere," podotkl Bilbo s totálně mokrou hlavou. Kdybyste ho viděli, připadalo by vám to přinejmenším směšné. Ale taky docela roztomilé.
,,Legolas je hodně náladový..." odvětila trpce Tauriel.
,,Já si myslím, že je naštvaný na mne..." odvětil Thranduil. ,,Vždyť tady spolu hrozně laškujeme! A on tě, Tauriel, přeci také miloval... A zdá se, že ho to ještě nepřešlo..."
,,Láska nepřejde jen tak..." vložil se do toho Bilbo. ,,Já o tom musím něco vědět..."

Dohromady čítal jejich čas stráven v lázních pro elfy celý večer... Zůstali tam až do noci.
Bylo jim tam dobře, bylo tam teplo, světlo a měli si o čem povídat...
Strávili tam opravdu dlouhou dobu.

Když po půlnoci lázně opouštěli, všichni se cítili docela jako znovuzrození! Energie v nic se extrémě navýšila. Thranduil pořád opakoval, že by mohl jít teď hned okamžitě přemístit Osamělou Horu z jejího aktuálního místa až na hranice Mordoru!
Bilbo mu v tom hodně fandil a přidal se s tím, že ji pak odnese zpátky.
A Tauriel se jen smála. ,,Tak vidíte, jak vám ta lázeň prospěla!"
,,Velmi, řekl bych," prohlásil Bilbo. ,,Ale Legolasovi asi ne..."
,,Zajdu za ním," na to Tauriel a zmizela po kamenné cestičce.

Kolem elfa Thranduila a hobita Bilba Pytlíka se rozprostírala černočená tma. Ale v dálce svítilo hejno světlušek, létali kolem a bylo fascinující to pozorovat...
Mihotavá světélka létala nocí...
A ještě ke všemu byla té noci krásně vymetená tmavě modrá obloha a hvězd bylo vidět tisícero.
,,Je tak romantická noc..." podotkl krále elfů.
Bilbo se usmál. ,,Ano, kéž by tu teď byla se mnou Galadriel..."
,,A Tauriel..." odvětil s úsměvem Thranduil.
,,Obě dvě by to mohly být... Myslím, že pak bychom byli nejšťastnější tvorové v širokém okolí," odpověděl Bilbo a bylo vidět, jak mu v té tmě svítí jeho malá hobití očička.
,,Ach ano... Jak by to bylo překrásné," Thranduil zasněně hleděl na oblohu, pak zavřel oči. Zřejmě si představoval, že má vedle sebe Tauriel, protože šmátral ve tmě a narazil na list jakéhosi keře. Chytil ho jako ruku...
Bilbo to vzal jako výborný nápad a začal se hnedle opičit.
V tu chvíli byl na ně pohled přímo nádherný, sladký a roztomilý.
Netušili, že je zdálky z balkonku pozoruje Tauriel a lituje toho, že tento okamžik nemůže nějak zaznamenat. (Výhoda fotoaparátů.)
Noc to byla pro Bilba nejkrásnější, jakou kdy zažil.
A před sebou měl velký den... Den, kdy potká Galadriel... Paní elfů...
Tak radši hned upaloval spát, aby se na tenhle velký den mohl pořádně vyspat.
Za to Thranduil tam ještě dlouho stál...

Ráno bylo tu!
Bilbo si až teprve v tuhle chvíli uvědomil, že strávil noc těsně vedle postele.
Ale více na to nehleděl, sebral se a přiskočil k zdradlu, aby se trochu upravil. Chtěl na paní elfů udělat pořádný dojem. Aby si ho už navždy zapamatovala...
,,Táááá dááá daaa dáááá!" uslyšel najednou z veknu. Byly to trubači Roklinky, kteří ohlašovali příjezd návštěvy.
Náš drahý hobit se tak lekl, až upustil velký elfí hřeben, kterým se právě česal, a ten se málem roztříštil o podlahu... Ale naštěstí se žádná smolná věc Bilbovi nestala.

Hobit krásně učesán vyšel z pokoje a běžel na příjezdovou cestu, kde už stál nespočet dalších elfů. Mezi nimi samozřejmě i Legolas, Tauriel a Thranduil.
Legolas už se smál. ,,Zdravím, Bilbo! Je to tu!" zavolal na hobita a mrkl na něj.
Bilbo se na něj usmál a začal se protlačovat davem elfů, aby Galadriel viděl. Byl totiž nejméně poloviční, než většina elfů...
Hobitovi se podařilo se davem prodrat na drouhou stranu zrovna ve chvíli, kdy kolem projížděl veliký bělouš se závojem...
Na něm seděla paní elfů... Galadriel...
Bilbo skoro zavýskl a zavolal z plných plic: ,,Vítám vás v Roklince, paní Galadriel!" Zorničky se mu velmi rozšířily, vypadalo to, jako by se mu zvětšila dokonce celá očka!
,,Ach," podotkla Galadriel a mile se na hobita usmála.
Tomu se mohlo rozskočit srdce, jak byl šťasten, málem vyskočil radostí až na Galadrielina bělouše!
,,Děkuji vám, hobite... Tímto vás zvu na sklenku výborného elfího červeného vína," dodala a pak odcválala kamsi pryč.

Bilbo tam zůstal stál, jako solný sloup stál. Skoto ani nedýchal...
Dav elfů už se rozešel, všichni kromě něj, Legolase, Thranduila a Tauriel odešli...
Taruel pohotově přiskočila k Bilbovi a sáhla mu na čelo. ,,Je horký jako vařící brambory..." podotkla s úsměvem.
,,To je dobře," na to Legolas.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 CherryPie CherryPie | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 18:12 | Reagovat

První myšlenka když jsem přečetla název: ,,Kdo?" :D
Uuuuu!Legolas žárlí! Já věděla,že tento moment nastane! Jsem za Bilba ráda :D

2 Morell Morell | Web | 25. ledna 2015 v 18:16 | Reagovat

Páni, to je sebevědomá fotka galadriel! :-D
Ale hezký díl.

3 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 25. ledna 2015 v 18:33 | Reagovat

[1]: :) Jsi jasnovidec. :D

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 25. ledna 2015 v 18:34 | Reagovat

[2]: Děkuji. :)

5 CherryPie CherryPie | Web | 25. ledna 2015 v 19:18 | Reagovat

Legolas nějaký závistivý že? :D Nakonec ještě začne litovat toho, že Thranduila vůbec hledal :p

6 Jolčis Jolčis | E-mail | 25. ledna 2015 v 19:18 | Reagovat

:-) :-D  :-P Miluji tvé povídky a celkově tenhle blog :D

7 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 25. ledna 2015 v 19:47 | Reagovat

[5]: To je můj Legolas, já ho udělala takhle závistivým mno :D

8 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 25. ledna 2015 v 19:47 | Reagovat

[6]: Jééé, potěší, děkuji moc. :3 :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama