Jsem ale zároveň nesmím 4. KAPITOLA

17. února 2015 v 13:05 | Vendëa Lissësúl |  Jsem ale zároveň nesmím...








Šmak se s řevem vznesl k nebi.
Ve filmu to vypadalo jako několik minut utrpení, ale v reálu to nebyla ani minutka a už padal k zemi...
Nejlepší na tom bylo,že jediný, kdo tuto podívanou pozoroval, byl Bilbo...
Ostatní trpaslíci seděli mlčky vedle a nic neříkali.

Až, když Šmak padl na starostu Jezerního města a pěkně to buchlo, sebou trhli.
,,Oh, co to?... Co se stalo?" vykřikl Ori a všichni se zvedli a nahrnuli se k Bilbovi.
,,Padl, viděl jsem to! Je mrtvý!" řekl Bilbo a otočil se k trpaslíkům. ,,Šmak je mrtvý..."
Gloin vykulil oči a prohlásil: ,,Ah, myslím, že má pravdu!" ukázal prstem kamsi. ,,Hleďte! Havrani ereborští se vracejí k hoře!"
Opravdu, k hoře se slétala hejna havranů. Mířili k hoře a krákali ostošest.
,,Brzy se to roznese! Za nedlouho bude každý obyvatel Středozemě vědět, že Šmak je mrtev!" vykřikl Balin a trpaslíci nadšeně vykřikli.
Moc se neradujte pomyslela jsem si a ušklíbla se.

Ale Thorin se neradoval, sebral svoje trpasličí nohy a odebral se zpět do hory...

Trpaslíci tam ještě chvilku stáli a horlivě s o něčem dohadovali.
Bilbo stál opodál a pak se vypravil za Thorinem...

Já nevěděla, kam mám jít. Nakonec jsem se rozhodla dle mého elfského instinktu, který jsem neměla, a zamířila za Bilbem a Thorinem Pavézou.




Seběhla jsem kamenné schody a před holou pláň přeběhla ke vchodu do hory.
Začínalo se pomaličku rozednívat, první sluneční paprsky se vynořily za horou.
Před vchodem do hory jsem se otočila a rozhlédla se kolem sebe...
Předemnou v dáli se rozprostíral Dol... Bývalé město lidí. Teď opuštěné a liduprázdné, tiché...
Když mi na nos spadla první sněhová vločka, vlezla jsem do hory. ,,Zima přichází," zašeptala jsem.
Procházela jsem všemožnými chodbami a chodbičkami, ale Bilba ani vůdce trpaslíků jsem stále nikde neviděla...
Po půl hodině hledání (Zaokrouhleně) jsem začala panikařit a sesunula se tam ve tmě k zemi. Byla jsem vyčerpaná, síly, jež jsem v sobě předtím měla, už nyní nebyly.
,,Teď bych potřebovala kafe," šeptla jsem do ticha.
,,Co je kafe?" odpověděl mi někdo.
Sebrala jsem se nejrychleji jsem mohla rozhlédla se kolem. Ale v té tmě samozřejmě nic nebylo vidět...

,,Kdo je tady?" zeptala jsem se, cítila jsem svůj chvějící hlas.
Popravdě, ještě nikdy jsem nestála k ránu uprostřed bludiště chodeb v hoře a nepotkala jsem se tam s podivným úplně neznámým hlasem...
Ne, to fakt nikdy...
A, jestli tu je někdo, kdo jo, nechť mi dá vědět.

Nu, ale zpět k příběhu...
,,Tady nikdo není..." zašeptal ten hlas znovu. Pobavení a skutečnost, že onu osobu tato hra velice baví, byla naprosto zřejmá.
,,Hej! Je tu někdo?!" Tenhle hlas už jsem znala. Patřil Thorinovi.
,,Já," pípla jsem. Chtěla jsem dodat ještě něco, ale radši jsem si svá ústa zamkla na dva západy, protože... Prostě.
,,Co tu děláte?" ptal se.
,,Ztratila jsem se,"
Thorin na nic nečekal, chytil mě za ruku a odtáhl mě do nějakého velkého sálu.
Ah, tohle je ta místnost, kde se po čase setkají trpaslíci s Kilim a těmi dalšími, co zůstali v Esgarothu došlo mi.
A byla to pravda.



,,Jsem unavená," pípla jsem. (To neumím nic jiného, než pípat?)
,,Elfka a unavená?" Thorin se celkem podivil.
,,Já nejsem-" elfka. Chtěla jsem říct, ale včas jsem si uvědomila pravý opak.
,,Ach, bože, vůbec vás nechápu," zbožně si odfrkl Thorin a někam odběhl.
Zůstala jsem v té místnosti jenom s Bilbem.
,,Nedivím se ti, elfko," řekl.
Divila jsem se, že mi tyká...
,,Jsem taky velmi ospalý," zívl.
Nic jsem neřekla.
,,Asi nebudeš moc výmluvná, co?" usmál se. ,,Myslel jsem, že elfové jsou docela hovorní,"
Přemýšlela jsem nad inteligentní odpovědí typu: Já jsem výmluvná až dost, jenom teď mluvit nemůžu...
Ale nic jsem neřkla - zase.
Bilbo s epřestal namáhat se mnou uvést nějaký rozhovor a radši se začal věnovat ohništi, v nemž plápolal tmavě oranžový plamínek, kterým tam před chvílí ,,vyprodukoval" Thorin...

Thorin se vrátil s děravou dekou velikosti Bilba.
,,Tu máš!" hodil ji po mně. ,,Nic většího jsem nenašel, zato jsem našel menší exempláře!"
Zalovil v kapse a vytáhl kus hardu veliký jako spodek hrnku čaje.
,,Krása!" prohlásila jsem a nazvedla palec hore.
Samozřejmě jsem ho hned schodila dolů a zazubila se.
,,Je praštěná," utrousil hobit směrem k trpaslíkovi, ,,Asi jí spadl Šmak na hlavu,"
Thorin se nezasmál, zato já ano.

Tomu se Bilbo podivil.
Ale mně už to nebavilo, oči se mi klížily, proto jsem popadla deku od Thorina, hodila ji do pravého rohu místnosti a směle na ni lehla.
A vzápětí jsem usnula.





Vzbudil mě povyk. Povyk trpaslíků.
Nevím, jak dlouho jsem spala, v té místnosti bylo pořád stejné temno...
Tak jsem si vybavila, kdy Kili, Fili a ti další dva, jejichž jména si nepamatuji, přišli.
Takže už je světlořekla jsem si a pohotově jsem vstala.

,,Zdravím, vás trpaslíci," houkla jsem pozdravně na zbytek výpravy.
,,Mé jméno je Vendea a jsem elfka. Chtěla jsem vám trochu pomoct s tím pokladem,"
Thorin, který zrovna přiběhl od pokladu vyvylail oči.
Na sobě už měl královský plášť trpaslíků a vypadal docela vznešeně.

,,Tím pádem nám pomůžete hledat Arcikam," usmál se Thorin a očima naznačil všem trpaslíkům náplň jeich dnů, dokud nebude králův klenot nalezen...
Kili protestoval, ale Thorin mu pohrozil vyhnáním z Ereboru.
,,Co se to sním děje?" divil se Kili.
,,Dračí nemoc..." zašeptal Balin, ,,I Thorinova děda to postihlo..."

Trpaslíci se tedy odebrali do velikých síní plných zlata a začali hledat...
Thorin stál nad nimi a pozoroval je. Bilbo stál kousek od něj se mnou.
Bilbo se na to za chvíli už nemohl dívat. Otočil se, chtěl odejít.
,,Musím na vzduch," špitl.
Kývla jsem.
Počkala jsem, až se trochu vzdálí a a následovně se vypravila za ním.

Ukryla jsem se za zdí, aby mě neviděl.
Posadil se přesně na to místo, kde seděl ve filmu.
Dokonce jsem spatřila i to jeho pověstné kolečko ústy a málem jsem se rozesmála.
Teď si přehrává rozhovor se Šmakem říkala jsem si a usmívala se.

Bilbo se rozhlédl kolem sebe a strčil ruku pod vestu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jolčik Jolčik | E-mail | 17. února 2015 v 13:56 | Reagovat

Krása.. :) Jen bych nečekala, že by Thorin podával deku ke spaní cizinci, kterého nezná.. :D

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 17. února 2015 v 17:02 | Reagovat

[1]: To víš, je celý zaslepený dračí chorobou. :D
Ne, popravdě, tak moc do detailů jsme to neřešila, to zas né. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama