Loučení

7. března 2015 v 9:38 | Vendëa Lissësúl |  Přemýšlím...
,,Nikdy jsem se tak nemýlil..." Thorin se vrhl Bilbovi kolem krku - nejdojemnější scéna z Neočekávané cesty.
Ve druhém díle jsem sklony k dojetí neměla...
To až ve třetím...
Šla jsem do kina se strachem... Nechtěla jsem vidět umírat mé oblíbené postavy.
U Thorinovy smrti jsem se rozbrečela.
Četla jsem na internetu:

Taky jste se rozesmáli, když Tauriel seděla nad mrtvým Kilim? :D

Vážně, měla jsem chuť hodit na dotyčného skrz počítačem oštěp...
Zabít!
Vážně, co mu v té chvíli přišlo k smíchu? Nechápu...

Smrt je smrt, ale možná ještě horší než smrt je loučení...
Loučení Bilba s trpaslíky mi přišla nejdojemnější scéna celé BOFY. ,,Svačina je ve čtyři a ani nemusíte klepat," Ahhh!
,,He was my friend..." Bilbo, když dostal otázku: ,,Kdo je Thorin Pavéza?"
Odcházela jsem z kina jako mražená treska...

A v Pánovi prstenů!

Loučení Froda se Smíškem, Pipem a Samem! Obdoba!
Vždycky po skončení třetího dílu LOTRa, jsem namočila peřinu.
A nejhorší na tom je, že pak už vlastně nic není! To je konec ságy o Středozemi... Přeci jenom, na konci Hobita před sebou ještě pořád máme Pp, ale po Pp už nic...

Loučení... Loučení je hrozné.
Loučení je hrozné, když víte, že danou osobu uvidíte za hrozně dlouhou dobu! Nebo NIKDY...
Měla jsem možnost trávit osm dní s poláky.
Já vím, že poláci dokážou být tvrdohlaví, svéhlaví. Jsou hluční a mají naprosto nemožné způsoby, ale jsou také milí, laskaví a úžasní přátelé.
Přirostli mi k srdci a loučení s nimi byla bolest...
Když odjížděli od nás z Česka, bylo to ještě poměrně v pohodě - za čtyři měsíce jsme my jeli k nim. Ale stejně jsme brečela, všichni buleli...

Ale náš odjezd z Polska... To už bylo hrozné, nechtěli jsme odjet, nechtěli jsme je opustit. S nimi to byly nejúžasnější chvíle našich životů!
Loučení je hrozné...

S myšlenkami, že je možná uvidíme až za několik let! V tomto stavu jsme opouštěli Polskou republiku...

Uběhly dva roky od našeho úžasného dobrodružství a stále jsme je neviděli... Občas si představuju, že je někde náhodou potkám - moře, na návštěvě u příbuzných žijících u hranic s Polskem...
Ale zatím se nic z toho nestalo...

Stejně doufám, že se brzy setkáme! Musíme.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CherryPie CherryPie | E-mail | Web | 7. března 2015 v 10:21 | Reagovat

Třeba já jsem u Bofy nebrečela vůbec,jen když jsen koukala na podruhé. Kiliho a Thorina zrovna nemusim xD Ale ano to loučení bylo nemožně dojemné a nahnalo mi to nějakou tu slzičku :)

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | E-mail | Web | 8. března 2015 v 10:20 | Reagovat

[1]: Já teda hlavně po druhý...
Taky, taky.

3 Jusite Jusite | E-mail | 8. března 2015 v 10:35 | Reagovat

Loučení je hrozné, ale k životu patří :) S tím nikdo nic nenadělá :))

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 8. března 2015 v 19:10 | Reagovat

[3]: To je pravda :)

5 Irith Irith | Web | 9. března 2015 v 16:07 | Reagovat

Hezoučký článek.

6 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 9. března 2015 v 16:40 | Reagovat

[5]: Díky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama