Speciální hobití povídka

3. března 2015 v 16:14 | Vendëa Lissësúl |  Něco jiného
Protože vím, jak moc je tu přeelfováno, a ne každý má elfy rád, pridávám dnes čistě hobití povídku.
Speciální věnování hobitkám z Mittalmaru.

Pipin tajně sledoval Bilba Pytlíka sedícího na lavičce před svou norou bafajícího dýmku, již dostal pred dvěma týdny od Gandalfa ke svým stým narozeninám.

Pipin toužil zajít za Bilbem a přemluvit ho, aby Froda pustil ven...
Den předchozí totiž oba dva společně se Smíškem vyrvali z pantů branku Bilbova plotu.
Frodův strýček byl velice rozhněvaný a udělil svému synovci nořní vězení. Tzn. Vězení v hobití noře.

Pipin se stále schovával za zeleným kopcem, odkud měl výhled přímo na kouřícího Bilba Pytlíka.

,,Pipine!" uslyšel malý hobit najednou,
Za kopcem se vynořil Smělmír Branobrád. Nasmíval se od ucha k uchu.
,,Nahrajeme nehodu," vyhrkl v tu ránu Pipin na nevěřícně vyhlížejícího Smíška.
,,Budeš hrát, že se topíš v potoce. A já mezitím, co ti Bilbo přeskočí na pomoc, osvobodím Froda a utečeme spolu na druhou stranu Kraje. Platí? "
Smíškovi se ten nápad zalíbil na první pohled.
,,Ale, Pipine, budu mít mokré šaty! "
Druhý hobit jen mávl rukou, ,,Uschnou. Je teplo."
Smíšek tedy kývl a podíval se směrem k potoku.
Pipin do něj žďuchl, ,,Běž, " pobízel ho.

Smíšek tedy vyrazil...

Lehkým krokem sešel k vodě. Chvíli ji pozoroval.
Zrovna v té chvíli pekelně pařilo slunce. Vedro nesnesitelné.
Nedaleko odtamtud zpíval sokolík krajní.
Smíšek dostal hlad.

Už na nic nečekal.
Vystoupil na kluzké kameny povalující se v potoce a rozhlížel se po krajině Kraje.
Jenže náhle tam žuchl!
Spadl zrovna do celkem hlubokého místa. Na hobita to bylo hluboké dost...

,,Pomoc!" začal volat a plácat kolem sebe rukama i nihama.
Ale pan Pytlík byl zrovna neskutečně zaneprázdněn výfukovàním precizních koleček, že si topiciho se obita ani nevšiml...

Pipin celou situaci pozoroval otevřenou pusou. Pořád pohledem přebíhal d svého hobitiho kamaráda k kouřícímu panu Bilbovi...

Sluníčko se na chvíli schovalo za mraky a Pipin dostal strach.
Bez hlavy, která se mu zakutálela až někam na cestu za kmitajiciho pohybu jeho malých hobitich nožek se rovnoměrně přímočarým pohybem začal pohybovat směrem k potoku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Morell Morell | Web | 3. března 2015 v 17:06 | Reagovat

Nořní vězení... :-D  :-D  :-D

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 3. března 2015 v 17:34 | Reagovat

[1]: Nojo, zase jsem nechala pustit uzdu své fantazie. :D

3 Irith Irith | Web | 3. března 2015 v 17:43 | Reagovat

Uááá, neříkej mi, že to je konec!
Nořní vězení a pohyb přímočarý :-) :-) :-)
Díky díky moc za naprosto skvělou povídku! Hned pošlu svým bratrancům :-)

4 Polly Polly | Web | 3. března 2015 v 18:03 | Reagovat

Jé! Hobitci :-)
Nějaké ty výrazy jsou vážně skvělé. A SMíška, jak padá po hlavě do hluboké ledové vody si dokážu představit zcela přesně :-D
Škoda jen toho konce...

5 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 3. března 2015 v 20:00 | Reagovat

Myslím,  že to není konec. :)
Jsem ráda,  že jsem vám udělala radost. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama