Duben 2015

Third day of my blog challenge

12. dubna 2015 v 10:25 | Vendëa Lissësúl |  TAGY
Ahoj! Dneska tu mám oblíbené citáty nebo texty písniček. :)
je toho ještě málo, já bych na všechny potřebovala tuny papírů. :D

,,And I hope that you'll remember me"

,,And I see fire burn Auburn on

The mountain side"


,,Maybe I'm just in love when you wake me up"


,,When your legs don't work like they used to before"


,,"Good Morning!" said Bilbo, and he meant it. The sun was shining, and the grass was very green. But Gandalf looked at him from under long bushy eyebrows that stuck out further than the brim of his shady hat.

"What do you mean?" he said. "Do you wish me a good morning, or mean that it is a good morning whether I want it or not; or that you feel good this morning; or that it is a morning to be good on?"

"All of them at once," said Bilbo"


"Fly you fools"


"In a hole in the ground there lived a hobbit."

"Far over the misty mountains cold
To dungeons deep and caverns old
We must away ere break of day
To seek the pale enchanted gold."

,,You started this... you will forgive me if I finish it!"


"Sorry! I don't want any adventures, thank you. Not Today. Good morning! But please come to tea -any time you like! Why not tomorrow? Good bye!"

"I may be a burglar...but I'm an honest one, I hope, more or less."


,,Farewell Gandalf,"



,,Where does your journey end? A quest to reclaim a homeland, and slay a dragon!"






Second day of my blog challenge

11. dubna 2015 v 8:51 | Vendëa Lissësúl |  TAGY

5 super cool věcí o tvém městě

Ahoj, dneska to bude druhý den mé challenge. O mém městě. Nevím, co bych o něm měla napsat... Ono tu nic moc zajímavého ani není.


First day of my blog challenge!

9. dubna 2015 v 19:47 | Vendëa Lissësúl |  TAGY


Ahoj! rozhodla jsem se udělat blog challenge! Tahle je na 31 dní a nejvíc se mi na netu zalíbila. :)




Venda

8. dubna 2015 v 17:51 | Vendëa Lissësúl |  My diary


Pamatujete se na své začátky v psaní?
Já jo...
Na prvním stupni základní školy jsem psala vypravování o psovi a mrkvi. Paní učitelka sice řekla, že to nemá hlavu ani patu, ale líbila se jí moje slovní zásoba. Je pravda, že já si se slovy pěkně hraju. :D semtam si i vymyslím nějaká nová, protože stávající mi nestačí k popsání danné situace.

Přibižně v deseti jsem se pustila do opravdové knihy - moje prvotinka, kterou jsem samozřejmě nikdy nedopsala. xD - Dobrodružství pejska Hafíka.
Měla jsem (mám) doma plyšového psa na baterky. Jmenuje se Hafík a podle něj se tohle všechno odehrává. Hlavním hrdinou je on, ale celý příběh je vyprávěn jakoby o mých zážitcích.
Byli jsme s rodinou na dovolené na Slovensku, díl se jmenuje Slovesnko a pojednává o cestě do Slovenska. :)

Ještě jsem psala i jednu wordovskou knihu o psech. To bylo prozměnu na motivy několika umělohmotných psíků z nějaké kolekce, kterou jsme v té době děsně žrala. Dodneška je tu někde mám, schovaný. :D
Psala jsem, jak hledají nějaké ztracené kočky či cosi takového...
V té době jsem hojně používala takovéto: Hůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů nebo Néééééééééééééééééééééééééé, poněvadž jsem chtěla zabrat řádek a nevynaložit přílišné úsilí. Teď už mi to připadá jako zhůvěřilost. :P

A další dílko následovalo. To už byla maličko jiná liga a mělo to hlavu a patu. Knížka Štěňátka (Jo, byla jsem v dětství psy posedlá, i když jsem se bála. Teď už žeru losy. :D) je o rodině Novákových (Heuh, jak originální jméno. :D). Nejlepší na té knížce je způsob, jakým rodina přišla ke čtyřem psům...
Matýsek a Olinka (děti) šli jednou ze školy a uviděli u zastávky malé hnědé štěně. Oba ho vzali a šli domů. Doma se jich maminka zeptala, jak se bude jmenovat. Oba řekli: ,,Charlie!". Odpoledne koupili psíkovi vodítko a šup! Najendou mají psa! :D A takhle to bylo i s těmi ostatními. Jendoho si tuším chytili rovnou do bedny v parku. xD
Ale je to sranda, vážně. Sestra se jednou počůrala, když jsem jí to četla.
Miluje to. :D

Potom jsem pár let psala jinou formou - začala jsem s deníky. Mám jich asi sedm a obsáhlé jsou možná až moc. Podrobnosti z mého života - když jsem je začínala psát, přicházela na mně puberta, to znamená, že si asi dovedte představit, co se v nich může vyskytovat za kraviny. :D Ale je to taky sranda. :D
S kamarádkou (Že Annie?) jsme často vymýšlely šílené příběhy, náměty jsme čerpaly z dění v naší základce. Tam se toho dělo vážně požehnaně, témat bylo na rozbíjení.
Na to jsme zase měly speciální dva sešity. Když je teď čtu, naříkám. :D Běduji. :D

A pak přišel zlom a založila jsem si tento blog! A povídkové období začalo a pokračuje dodneška...
A to je celé, myslím. :)



Easter special

6. dubna 2015 v 8:40 | Vendëa Lissësúl |  Fun

I přes to, že nemám ráda Velikonoce, píšu Velikonoční speciál, protože se to k dnešku prostě hodí. :)

Have fun!



V Kraji zavládl chaos!
Bilbo vylítl před noru, jeden vlas v levo, druhý v pravo, na tváři rozevlátý úsměv a ve své pravačce prut. Delší než on sám... Hobití pomlázka.
Bilbo se v tento krásný jarní vysluněný den rozhodl vyrazil zmrskat kohokoli, koho jenom dnes potká. Hodlal kvůli tomu i opustit Kraj! A to už neudělal hodně dlouho.
Bosýma nohama chvíli přešlapoval po hladce zastřižené svítivě zelené travičce, párkrát zkontroloval množství mraků na obloze. K jeho potěšení tam byl jenom jeden - prťoun ve tvaru Gangalfova klobouku.
Bilbo švihl prutem do trávy, až kusy odletěly na pěšinku.
,,Letos má výbornou konzistenci," podotknul malý hobit a usmál se.

,,Milý prute, hobitky a ostatní už se nemůžou dočkat, až námi dostanou!" šeptl Bilbo směrem k prutu, švihl s ním a vykřikl: ,,Ať žijí pruty!"
A rozběhl se po hliněné pěšince podél nor dolů. Pádil podobně jako, když upaloval na dobrodružství s Thorinem Pavézou a společností trpaslíků.
Lehký vítr mladému hobitkovi čechral kudrnaté vlásky, začínal vypadat jako autorka tohoto blogu po větrné nehodě.
Až narazil přímo do Růži! Nesoucí tři čerstvé ryby právě ulovené v potoce!
,,Ah! Bilbo!"
Bilbo se zamotal, padl k zemi a rozesmál se. Následovně vyskočil a začala zaskočenou Růžu šlehat prutem do nohy.
,,Au! Au! Au! Co to děláš?" křičela hobitka,
,,Mrskám, tohle je můj velikonoční prut," objasnil Bilbo s úsměvem,
,,Bilbo, v Kraji nic takového neděláme,"
Mladý hobit se zamyslel, ,,Tak to zavedeme, já osobně si myslím, že je to úžasný nápad! každoročně tahle všichni hobiti vyšlehají hobitky pruty z vrby!" Bilbo byl z tohoto nápadu nadšen, ale Růža zjevně ne.
,,Musím upéct tyhle ryby, uvidíme se později,"
Růža odešla a Bilbo bezmyšlenkovitě upaloval dál. Jenže cestou ke hranicím Kraje žádnou hobitku nepotkal...

,,Koho vyšlehám? Koho vyšlehám?" Bilbo se zmateně rozhlížel kolem sebe, pátra očima po dlouhých vlasech. Každý keř, každý šutr. Všecshno prohledal, jen aby našel hobitku na vyšlehání.
,,Dlouhé vlasy, dlouhé vlasy, dlouhé vlasy..." opakoval si pořád dokola s prutem pečlivě připraveným v pravé ruce. Každou chvílí si s ním maličko švihl, aby zjistil, zda ještě funguje.

,,Dlouhé vlasy, dlouhé vlasy, dlouhé vla-" Bilbo se najedou zastavil, nehnutě stál na místě, kousek od velikého křoví, prut pevně svíral v pravé ruce.
,,Dlouhé vlasy..." zašeptal, poněvadž je uviděl...
V křoví se skrývala postava s dlouhými světlými vlasy. něco tam hrabala v zemi.
,,Dlouhé vlasy! To je ono!" šeptl si pro sebe hobit, zakřenil se a ještě pevněji než předtím stiskl prut. POmalými kroky se začal přibližovat ke křoví...

Už stál těsně vedle, mezi listy prosvítaly světlé dlouhé vlasy. ,,Tahle hobitka má ale půvabné vlasy," pomyslel si a napřáhl prut.
Jedním krokem vlezl do křoví, namířil prut na nohu postavy a ŠUP! Šup! Šup!

,,Co to?!" Bilbo zaslechl postavu mluvit. Ale nebyl to ženský hlas!
Osoba chytila Bilba za košili, prut vyhodila kamsi pryč a spolu s hobitem vylezla k křoví ven.
A teprve teď náš drahý hobit zjistil, koho to vyšlehal...

Legolase...

Temnota

3. dubna 2015 v 10:19 | Vendëa Lissësúl |  Něco jiného
Sedí na vysokém kopečku celém porostlém vysokou tmavě zelenou barvou.
Hledí do tmy... Do černoty všude kolem. Hvězdy, měsíc, nikde nic. Temnota všude kolem...
Když sáhne kousek od sebe do prava, znovu to nahmatá...
Nahmatá tu tmavě červenou tekutinu a věc, kteou způsobil bytí ony červené tekutiny v trávě.

Klopí hlavu, schovává ji v dlaních. Slyší noční krkavce, přilétají ke kopečku. Oblétávají ho pořád dokola...
Vstává, snaží se uniknout temnotě a zlu.
Zbíhá z kopce dolů, běží nerovným terénem, každou chvíli padá. Ale nevzdává to, utíká dál... temntotou dál a dál.

Nohy ho sotva nesou, dřevění a tuhnou... Dobíhá k jezeru.
Zastavuje se, zhluboka vydechuje, otírá si čelo zalité potem.
Před sebou vidí velikou vodu, třpytící se hladinu vody. Už vidí měsíc, hvězdy také vylezly na oblohu.

Nadechne se a ...
Skočí do hlubiny, do temné vody.
A už se nevynoří...

Vynoří se ale někde úplně jinde.
Ve světle, na denním sluníčku v právě posekané trávě.
leží na zádech, je totálně zpocený a třese se.
Ale zvládl to, je zpátky!

Je doma... Vidí světlou trávu a kopečky.
V dáli dokonce už i svou noru! S nově vymalovanými zelenými dveřmi a zametenou pěšinkou.
Jako, když ji opuštěl.
Sbírá se ze země a běží k noře, cestou málem zakopává o nešikovně položenou motyčku mladé hobitice od naproti. Ale to mu vůbec nevadí, kolikrát on už na své strastiplné cestě zakopl o všelijaké předměty. jedna motyčka mu rozhodně nerozhodí den.

Je totiž doma!
,,Pane Bilbo! Už jste se vrátil, nechcete mrkve?" slyší za ramenem. Ale neotáčí se, nemá teď zrovna na žádné mrkve ani pomyšlení.
jediné, co chce, je momentálně naložil se do svého pohodlného houpacího křesla, dát is dobré jídlo a přečíst si nějakou dobrou hobití knihu. Na to jediné v tu chvíli myslel.
A také to udělal.

Šťastný jako nikdy předtím.




INFORMAČNÍ KROUŽEK

1. dubna 2015 v 19:17 | Vendëa Lissësúl |  Novinky na blogu
Ahoj!

Dneska jenom takový mišmaš novinek a informací k budoucímu dění na blogu.

Asi zruším blog, už mě to tu nebaví.
Mizím z blogového nebe, přestala jsem mít ráda Středozem.