Krajani v lese_6.díl

9. května 2015 v 11:58 | Vendëa Lissësúl |  My diary
Hi!
Mám tu pro vás další díl Krajanů! Tak doufám, že si je užijete. Ano, slibovaná akce už je tady, taky se tak těšíte? :D Já pevně doufám, že ano. :)


Čaroděj s králem elfů usedli k jednomu stolku u okna v ruhu místnosti. Všude se to hemžilo hobity, hobit sem i tam. Co byste taky mohli čekat v Kraji, že ano?
,,Dobrý den, panstvo, co si dáte?" Hobití obsluha přispěchala velice brzy. Mladá hobitka s kudrnatými vlasy a růžovou zástěrou maličko ušmudlanou od omáčky.
,,Slenici červeného, dvakrát," prohlásil Gandalf okamžitě. Thranduil jenom kývl a pohlédl z okna.
Hobitka odcupitala.

,,Nyní můžeme začít," řekl Gandalf a zalovil rukou v kapse svého bílého pláště.
Thranduil ovšem zareagoval pohotově a chytil čaroděje za ruku. Hluboce se mu zahleděl do očí až nebohý Gandalf dostal strach...
,,Začnu já, když dovolíte, Mithrandire. Mám tušení, že má zpráva je poněkud důležitější a závažnější... Něco jsme zjistili..." pronesl Thranduil svým ledovým hlasem a tisknul čarodějovu ruku ke stolu.
,,No dobrá, začněte," Gandalf souhlasil, co mu také zbývalo jiného?
,,Byl jsem v Lorienu, na návštěvě. A zrovna tam jsem něco zjistil... Nemáte tu asi čirou náhodou jeden lorienský lístek, že?" Král se poněkud pousmál,
,,Je to asi osud, milý Thranduile... Jeden tu čirou náhodou mám. Ale náhoda neexistuje, takže to musí být jedině osud. Ano, jedině osud. Pouze a jenpouze osud,"
Thranduil povytáhl obočí, ,,Opravdu máte?"
Gandalf zalovil v kapse, kam chtěl zalovit už předtím. A tentokrát lísteček opravdu vytáhl. Promnul ho v rukou a vzápětí ho podal králi elfů, který hleděl s vyvalenýma očima.
,,Osud, máte pravdu, Mithrandire..."
,,Takže," Král uchopil lístek do ruky a rádně ho prohlédl, ,,Je pravý, takže mohu začít,"
Ovšem nemohl... Zrovna totiž přispěchala mladá hobitka se dvěmi maličkými sklenkami vína. Omluvně je položila na stůl a řekla: ,,Je mi líto, větší tu nemáme..."
Gandalf kývl, ,,To je v pořádku," A hobitka odešla.

,,Díky lorienskému lístku se dá cestovat do jiných světů," řekl úpěnlivě ale velmi rychle Thranduil, až stůl zatřásl se...
,,Thranduile..." zašeptal čaroděj a zhoupnul se na židli. (Málem z ní spadl, ale hůl ho zadržela.) ,,Já to vím... Tohle je přesně to, co jsme vám hodlal povědět i já. Bohužel jste mne předstihl, byl jste rychlejší,"
Thranduil zavrtěl hlavou, ,,To snad nemůže být pravda. Chcete mi říci, že jste to také vydedukoval?" V králových očích bylo vidět překvapení, rozhořčení a zároveň úcta.
,,Jste opravdu mocnější, než když jste ještě býval Gandalf Šedý,"
,,Děkuji vám," na to čaroděj a opět vzal lístek do svých rukou, ,,Ale teď nechme těchto planých řečí o ničem. Já zjistil, že to jde. Poze to, nic víc..."
,,Tak to já vím ještě to, že cestovat se dá pouze z jednoho místa ve Středozemi. Právě odsud, z Kraje..."
Gandalf zalapal po dechu, ,,Odkud přesně?"
,,Odněkud z lesa," Víc král neřekl, jenom krčil rameny.

,,Myslíte, že hobiti o tom ví?" chtěl vědět čaroděj.
Thranduil se zasmál, ,,Nepochybně, ti jediní to vědí. Beztak tam už byli... Jistě vám to neřekli, že?"
,,Ani slovo... Ale teď! Teď-" Thranduil ovšem stáhl Gandalfa zpět na židli. Čaroděj totiž vstal a začal kolem sebe máchat rukama. (Málem shodil svíčkový lustr, hospoda už mohla být pohřbena pod plameny nebýt krále elfů.)
,,Uklidněte se, promluvím s nimi já," Načež se Thranduil zvedl, pokynul mladé hobitce a opustil hospodu ladným královským krokem.
Gandalf viděl jenom v dáli mizícího losa a nával písku, v němž se mu král ztratil...
,,Chce mluvit s hobity? Myslím, že mu brzy dojde trpělivost, musím jít za ním," prohlásil Gandalf. Nějaký opilý hobit sedící vedle ho slyšel a řekl opile: ,,Hodně štěstí, slečinko!"
Netrvalo to ani minutu a na stole před ním už neležel celý korbel piva, nýbrž prázdný korbel ještě rozhoupaný. A Gandalf byl pryč...



Pipin, Smíšek i Emanuel se společně sešli ve Smíškově noře. Bohužel tam příliš dlouho nepobyli.
Thranduil totiž přiběhl na svém losovi neuvěřitelně rychle.
Vrazil do nory, jako by věděl, že tam všichni jsou a řekl: ,,Hobiti za mnou," Potom pohlédl na Emiho, který se úpěnlivě snažil ukrýt na stůl, ,,Ty taky!"
Pipin spočal na králově klíně, Smíšek před ním a Emanuel vzadu, pořád padal, takže nakonec musel za losem pelášit po pěšině po svých vlastních lidských nohách, což ho poněkud štvalo...

,,Něco jste zatajili, všem..." Pipin Thranduilovým slovům nerozumněl, ani za mák... Ani za obří makový koláč, který měl obzvlášť rád.
,,Umíte s tímhle dělat něco, co jiní ne?" Král vrazil nebohému hobitovi sedícímu na jeho královském klíně před oči maličký lorienský lístek.
,,Jestli ano, okamžitě mi to předvedete!" Král byl neodbytný, chtěl to okamžitě vědět.
,,Je tam krásný lesík... A vodopád, ze kterého nebudete moct spustit oči. Taky tam jsou stromy, a jezírko. Bude s evám tam líbit.. Je to ta, všechno překrásný," vypadlo ze Smíška, který se následovně musel pevně přistisknout k hlavě losa, jinak by ho sejmul parohy.
,,Vážně?" Král se náhle usmál, ,,Okamžitě mne tam zaveďte, je to příkaz krále, ten musíte splnit,"
Pipin pokl a podíval se na Smíška svírajícího losovu hlavu s vyděšeným výrazem na tváři. Všechno se to událo tak neskutečně rychle... Až příliš rychle.

Los s nákladem dojel k lesu, k lesu, kde se to všechno nachází. Díra, do které stačí skočit a když máš lístek, stane s eněco neuvěřitelného... (A když ho nemáš, pekelně si nameleš...)
Thranduil se k díře hrnul jako haldový vlk za srnou, jako dítě za červeňoučkou jahůdkou, jedinou na keříčku rostoucím...
,,Počkejte, pane," zarazil ho Pipin, počkal až i Emi sleze z losa a poté sevřel v ruce lísteček. Cosi zamumlal. Chvíli se nic nedělo, jenom zpěv ptáčků a šum větru ve větvích stromů.
,,Teď! Skočte!" zakřičel náhle malý hobit a všichni čtyři se vrhli do díry. Jako líbiví pomatenci se vrhli do temné díry, která nekončila... Ne s lístkem. Pokračovala dál a dál, jako dlouhý tunel.
Až je všechny vyprskla na jehličím zasypaný palouček. Uši všech přítomných mohli nyní zaslechnout šum vodopádu a zpěv ptáčků...




,,Eh," Thranduil se pomalu sesbíral z jehličí na otřepal se, vytřepal i jehličí z vlasů, zatímco hobiti tohle vůbec neřešili. A Emanuel? ten měl vlasy tak krástké, že se mu tam nezachytila ani jediná jehlička.
Vše by se zdálo poněkud v pořádku, kdyby se za jejich hlavami nespustila šílená rána!
Pár metrů od díry dopadlo něco obrovského... Nezměrně velikého, obřího. A kouřilo se z toho.
,,Schovejte se!" zakřičel Gandalf. Thrandui pohodil halvou, ,,Vy jste tu také?"
,,Čaroděj je všude," sykl Gandalf, ,,A teď se schovejte do tohohle křoví,"

Elf, hobiti, čaroděj i Emi spatřili něco neskutečného... V dáli za nimi se valily obří stroje. Něco strašného, obřími koly s pásy ničily všem, co jim přišlo do cesty!
,,Tanky..." vydechl Emi, ,,Válka je tu,"
Když čaroděj viděl, jak enormní stroje ničí přírodu kolem, hluboce to ho to zasáhlo. připomnělo mu to Saurona jeho ničivou sílu, vzpomněl si na zlo s velkým Z! A rouhdol se proti zlu něco dělat, se zlem s emusí skoncovat!
,,Na zlo!" zakřičel bílý čaroděj a vyhnal se z křoví.
Svou bílou holí vypustil na tanky obrovský fialový paprsek, držel ho nad jedním z tanků tak dlouho, až se stroj proměnil v prach...
,,Ah!" vykřikl čaroděj a podíval na svou hůl. ,,Jsou příliš sliné, jsou děsivé... To se nedá zvldádnout! I má hůl je proti tomutu zlu slabá!"

V tuto šílenou chvíli Pipin začal plakat...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marča Marča | Web | 9. května 2015 v 16:00 | Reagovat

perfektní a super sepsané jako vždy :) :3

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 9. května 2015 v 16:37 | Reagovat

[1]: Díky moc! :)

3 Jusite Jusite | E-mail | 9. května 2015 v 19:52 | Reagovat

Gandalf vs. tanky.. No zajímavé.. :D :)

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 10. května 2015 v 8:21 | Reagovat

[3]: To teprve začne být zajímavé, tohle je zatím nic. ;)

5 Irith Irith | Web | 12. května 2015 v 18:34 | Reagovat

Záchvaty smíchu se střídaly se snahou pochopit pár trošičku nelogických odstavců.
Počkat, takže Pip je všechny (i sebe) přenesl na Zemi?
Zatím mi jako záporák tedy jednoznačně vyvstává Kořen...
A Pip sedící Kořenovi na klíně :-D  :-D  :-D  :-D

6 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 12. května 2015 v 19:08 | Reagovat

[5]: To víš, já moc logiku nemám, tudíž mé povídky taky ne. :D
Jo, přenesl. Je to šikulka. :D
To jsem tam dala kvůli tobě. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama