Trip na hrabačku a sekačku

18. května 2015 v 7:50 | Vendëa Lissësúl and Gradma |  My diary
Ahojky všichni! Venda vás zdraví!
Dneska tu mám opět zážitkovník! tentokrát velmi zajímavé poznatky z tripu na chalupu.

Začalo to nevinně...
Vyjetím jedním vlakem, po půl hodině jízdy a Vendině půl hodince čtení přestup do dalšího vlaku. Zase půl hodinka čtení a půl hodinka luštění sudoku mé drahé babičky, s níž jsem na tento trip taky vyrazila...
Půlh hodinka pryč a my přestupovali do dalšího vlaku. Už třetí!
Půl hodinka čtení a další vlak na obzoru! Díky bohu, že pro tuto chvíli poslední...
Jkamile jsme vystoupili na zapadlé zastváce, kterou projektoval táta babičky, vydali jsme se... Radši pominu tuhle naši činnost. Pak jsem zavolala Annie a horečně jí popřála k narozeninám během sestupu z kopce na silnici.

Trošku pitomý je, že vesnice jako taková a nše chalupa se nachází od vlakové stanice pěkný dva kilásky po vymetené silnici s pár domky okolo.
Sem tam kolem nás táhnoucí vozík smrdící benzinem projelo hlučně auto. Vozík byl lehký, ale do kopce těžký, z kopce zase lehký jako peříčko!
Ale smrděl pořád stejně...
Konečně jsme byli ve vesnici! Následoval přenos vozíčku přes šutry a už jsme si to šmajdovali k jakési paní, která vlastnila v opravě sekačku, jíž jsme měli posekat trávu...

Problém nastal při pohledu na trávu. Mnohm... Rok nesekáno, jak to podle vás může být vysoký?
Jestli jste si tipli 30 cm, jste RIGHT!
Opravdu, vysoký jako... Sysel napřímený při čekání na orla.

Vrazili jsme věci do chalupy, babička vypádila chystat a já měla zatopit v kamnech... Venda, jako by to nebyla ona, že, se samozřejmě spálila - nojo, šáhla jsem na dvířka v domění, že na tu pikosekundu s emi nic nestane... OMYL s velkým O a všemi ostatními písmeny taky velkými...
Jídlo (Uschované cestou v takovém tom chaldícím boxu) nerozmrzlo ani o píď! Joooo, červená zmrlotina - kečup, zelená - špenátovka, žluté bobky - knedlíky. Akorát to kuře bylo k poznání. (to jsme stejnak nesnědli, spapajdila ho sestra večer v devět...)
Babi udělala provizorní rohlíkový hamburgery a k obědu byly knedlíky s rajčatama.
Po jídle jsem si chtěla pustit hudbu na Spotify, kvůli tomu jsem si zapla mobilní data. Když mě to přestalo bavit, šla jsem pomáhat babičce, která byla celá od trávy, tráva everywhere! Ze sekačky to lítalo na všechny světové strany! Já popadla hrábě a začala dělat hromádky. Pustila jsem si Eda na Spotifyi, ale... Sekal se po každé půl piskosekundě!!!
Hrabala jsem v naději, že to po chvíli začne hrát normal. Ale nezačlo...
Nakonec jsem se vybodla na net a pustila si přehrávač s mou hudbou. A ta už šla perfektně!
Ale netušili byste, jak takové shrabání čtvrtky naší megamozní zahrady na chalupě dokáže jednoho elfka vydřít... Ne, to byla makačka jak hrom. Já tam ještě trapčím v mikině, nenohla sjem jí sundat, měla jsem v ní ten telefon... Kterej se potom stejnak vybil, takže jsem mikinu mohla odstranit.

Bože, to byl porod... Nakonec jsme trávu odnosili do obřího cosi nedaleko chalupy.
Čas se nachýlil a už bylo půl čtvrté... Rozhodly jsme se pro vlak ve čtvrt na pět. To jsme ale měly co dělat... kdybyste znali mou bábí... Všechno nechává na poslední chvíli a věčně je někde na poslední chvíli... jendou se nám stala zajímavá příhoda... Takhle jsme se sestrou a s ní valily na vlak, došly jsme a schlíple zjistili, že jede až za hodinu. :D

Ale stíhaly jsme perfektně.
Cestou jsme procházely kolem místa, kde babička před padesáti lety viděla fata morgánu. Viděli jste to někdy? Prý to bylo naprosto úžasný! Obří kostel se najendou zjevil nad lesem, prostě nádhera! Je to už dávno, moc si to nepamatuje, ale já se jí na to celou cestu pořád vyptávala. Je to hrozně zajímavé!
Jsem úplně mrtvá, když se těďkom dívám na obrázky v Googlu! :O

No a tak jsme jeli zase dvěma vlaky a já četla Druhou stříbrnou knihu snů, což je naprostá dokonalsot! Obzvlášť, když jsem přečetla slovo: Pán prstenů a Earendilovo světlo, už jsem umírala. :D
Zastavili jsme se kdesi a já koupila cosi Annie. :D
Ale to neí důležité. Důležité je to, že sjme se dopravili dvěma trolejbusy a násleodvně dojeli domů dalšíma dvěma vlaky! Dohromady tedy naše cesta zaplnila jedenáct dopravdních prostředků, když přidám ještě auto, kterým nás pak táta dovezl domů: :D

Boží trip :D Jo, mám aji zajímavé fotky... :D Třeba příště. ;) Teď musím valit dočíst tu zatraceně boží knížku!

Zatím ahoj!

Venda
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 18. května 2015 v 13:40 | Reagovat

Teda, jedenáct dopravnách prostředků, vážně síla. To to máte takhle zapykaný?
A kdy bude další kapitola?

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 18. května 2015 v 14:04 | Reagovat

[1]: No, vzhledem k tomu, v jakém zapadákově to leží a jak složité je se tam dostat...
Další kapitola? Mhm, že by dneska nebo zítra? :-) Pokusím se se do toho pustit co nejdřív.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama