Výplod poblouzněných mozků Vendy a Annie

8. května 2015 v 20:03 | Vendëa Lissësúl & Annie |  Něco jiného
Šílené dílko dvou šílených dam jménem Venda a Annie. :)
To se jednou dvě bláznivé elfky zase sešly a společně vyplodily dílo hodné uznání mocné čarodějky...


Roklinkovská nehoda


Ve Středozemi byl krásný den, svítilo sluníčko a dvě elfky v Roklince četly starou knihu, která byla o jedné velmi zlé čarodějce. Jmenovala se Punč.
Punč byla zlá elfská čarodějka, která kdysi dávno zmizela. Každých dvě stě let se vracela a pořádala na své slimáčí zahradě tajné rituály.
Elfky se jmenovaly Venda a Elza a byly to nejlepší kamarádky. Pocházely z Roklinky a byly to neteře Elronda. Tím pádem sestřenice Arwen Večernice. V té době jim bylo pět tisíc let, zrovna slavili narozeniny a Arwen z nich byla na mrtvici, protože pořád vymýšlely nějaké šílené nápady. Jako třeba teď. Chtěly pozvat Punč, aby na jejich oslavě vykonala rituál slimáků.
Tajný rituál elfky natolik fascinoval, že se na ni rozhodly na posvátném místě počíhat... Bylo to totiž přesně sto devadesát devět let a třičtvrtě roku, co naposledy zmizela...

Elfky uspořádaly na posvátném místě koncert elfí hudby a ten měl čarodějnici přilákat. Na tom koncertě měla Venda i Elza vystupovat v hraní na loutnu a harfu.
Koncert naplánovali na jeden večer. Když se setmělo, všichni dorazili a usedli na louce před Roklinkou vedle vodopádu za svitu hvězd a měsíce, který se nesměle schovával za mraky... Elrond měl čestné místo vepředu a vedle něho seděla Arwen. Ještě tam byla i Galadriel s Celebornem, kteří byli pozvání až z Lorienu, aby si tu nádheru mohli také poslechnout.
Ale všichni si nakonec museli tisknout mokrou vatu na uši, protože hudba se nedala vůbec poslouchat... Protože tento den byly všechny harfy i loutny namočeny velkou povodní, jež přišla z Temného Hvozdu. O níž samozřejmě nikdo nevěděl. Tharnduil měl momentálně jinou práci, byl vyjednávat s králem Dáinem Železným vousem v Ereboru jakési královské nesrovnalosti, vždyť to znáte...
Stalo se to tak, že byla všechny sudy vína, které měl král uschované ve sklepení, vylily do lesní říčky, tudíž způsobily její velké vzplanutí a řeka se nalila až do Roklinky s močila všechny nástroje, které se vedle ní nahřívaly na slunci, aby se řádně připravili na večerní vystoupení. Dala je tam Arwen, protože jí to přišlo dost adekvátní a také protože jich měla už plné zuby...

Koncert proběhl docela neúspěšně kvůli velice špatnému zvuku. Pán Roklinky byl totálně zděšen a paní Galadriel se mračila... Celeborn radši nic neříkal. A Arwen si šla lehnout, protože nměla neútěšnou depresi z toho celého humbuku kolem...
Ale jeden dobrý výsledek to přeci jenom mělo. Za toho strašlivého rámusu se objevila čarodějka... A seřvala je, co to tam sakra dělají za bordel.
Přitom jste si mohli všimnout obřího hnědého a velmi slizkého slimáka v jejích extrémě kudrnatých vlasech, což není u elfů tak běžné. Ano, Galadriel má kudrnatější vlasy, ale Punčiny jsou kudrnaté od samých kořínků do úplných konečků. Její valsy byly kudranté jako... květák, ano to je adekvátní výraz.
Všichni asi víte, že elfové mají sličnou tvářičku. Bohužel u této elfí čarodějky se tomu tak říci nedalo... Jediné, podle čeho byste poznali, že je to elfa bylo to, že měla špičaté uši a byla poměrně vysoká. Přitom tlustá, takže se celá její výška zneutralizovala.. Tudíž byste mohli říct, že byla malá, jako hobit.
Seřvala je za ten nepořádek a pak se zeptala, proč jí vůbec volali.
Adekvátně ji vysvětlili, že potřebují někoho na svou oslavu (Oslavu Vendiných narozenin. Venda slaví!) a ona souhalsila, že tam přijde se svým nástrojem a bude tam obstarávat hudbu. A tak všichni spokojeně odcupitali domů, což se v případě elfské čarodějky rovnalo slimáčí zahradě. Čarodějka se opět pustila do svých slimáčích záležitostí.
Začalo to tím, že Punč mávla vlasy až jí zčernaly. Původně byly hnědé s šedinami nahoře. Ne! Vlastně šedé s hnědinami nahoře, ale nechme to být... Načež se země zachvěla, z nebe vyšlehl obří rudý parsek a praštil do země. Na zemi se v tu ránu začalo v trávě cosi zjevovat... byli to slimáci... Hnědí hnusní slizcí slimáci. S šedinami na hlavě. A bylo jich tam mnoho. Tisíce až miliony. Na každém milimetru celý slimák. Země nebyla vůbec vidět, takže to všechno bylo totálně- dobře, necháme toho.
Vše bylo totálně temné.. Do toho ještě začal svítit onen ukrytý měsíc.
Elza i Venda tam stály jako jediné.. Všichni ostatní elfové se odebrali do svých ložnic, kde si zastrčili uši do kabátu apevně usnuli.
A Elza hloubavě přemýšlela. ,,Co budeme s těmi slimáky dělat? Nemůžeme mít přeci na své oslavě slimáky..." Venda přikývla. Vzápětí kolem nich proletěl obří čmelák. Takový, kterého Bilbo potkal v Meddědově obydlí.
Čmelák si sejmul své brýle a velice inteligentně prohlásil: ,,Jestli chcete slimáky odstranit, měli byste si radši vzít koště a trošku to tu zamést..."
,,Povoláme hobity, kteří nám to zde pomůžou uklidit!" prohlásila Venda a Elza směle přikývla. Venda vzala obří roh (Ten, co na něj troubil Bombur při bitvě pěti armád.) a pevně na něj zatroubila. Vzápětí vše utichlo...
Poté přišla po klikaté pěšince elfská kuchařka s bílou kichsnou na hlavě a prohlásila: ,,Nepřišel med, k vašim narozeninám tedy udělám punčové řezy,"
Jekmile to Punč zaslechla, zmocnil se jí obrovitánský strach... myslela si totiž, že ji nakrájí a strčí do řezů.
Vzala tedy svou magickou sílu ukrytou ve svých kudrantých vlasech a švihla jimi po kuchařce. Skolila ji k zemi...
Elza na to: ,,Jste pitomá? Kdo nám teď jako uvaří,"
A Punč řekla: ,,Já, já vám uvařím, ty nejlepší slimáčí řezy, které jste kdy jedly..."
Venda byla znepokojena jejími slovy a už trpělivě vyčkávala prvního hobita, který se zjevil v mžiku... Za pár sekund se v dáli ve tmě objevil Pipin... S jablkem v ruce.

,,Je hodně hodin, už byste měli být v posteli," prohlásil,
Všichni na něj zírali s otevřenými ústy s nohama ve slimácích a on s jablíčkem zapadl až po pás do slimáčího rybníka. Vzhledem k jeho výšce to bylo opravdu hodně zlé... V jeho tváři ale byla výčitka.
Všichni proto bez jediného slova odešli... I Punč.
I Venda s Elzou, což nebylo tak obvyklé. A Pipin zůstal, seděl ve slimácích a hleděl do temnoty noci. Pohrával si s jablíčkem a čekla, co se stane...
V tom se zjevil černý chlupatý psík malého vzrůstu, proběhl kolem nicnetušícícho hobita po trávníku a vyválel se v něm. Černý pes se blížil, čím dál blíže hobitovi.
,,Co tady děláš, pesane?" zeptal se udiveně Pipin, pořád po kolena ve slimácích. Černý psík k němu ve slimácích doslova proplul, potom kýchl a všichni slimáci se rozpadli v prach...
Pipinovi v tu ránu došlo, že ten pes nebude jenom takový pes. Byl to Gandalf převtělený v psa.
Gandy.
Ale pes se v Gandalfa neproměnil, tidíž nikdo nevěděl, že je to vážne Gandalf. Ale až do té doby, než pes promluvil... ,,Já jsem čaroděj Gandalf Bílý,"
Pipin mu vylíčil vše a vysvětlil, kdo za to všechno může.
Čaroděj byl popuzen. ,,Nějaká coura chlupatá tady rozhazuje slimáky?!" Velmi se rozhořčil a hodlal okamžitě Punč zneškodnit. Zeptal se tedy Pipa, kde je.
,,Na zahradě, sbírá slimáky pro své rituály, které jsou přísně tajné...Ještě nikdy je nikdo neviděl, nespatřil, necítil, Nezažil, neochutnal, neokusil a další NE věci," na to Pipin,

Punč tam vážně byla, nespala, byla na zahradě. Sbírala slimáky a přitom cosi mumlala. Slimáky házela do obří bezedné tašky s rudým nápisem SMRT SLIMAKU!
Na scéně se objevil malý černý nenápadný pes jménem, který se skoku proměnil v Bílého čaroděje a holí skolil hnusnou čarodějku do trávy i s jejími slimáky.
Ta zavřeštěla a uhodila čaroděje do obličeje slimákem. Gandalf se opět změnil v psa, Punč ho setřásla a on ji pořádně rafl za její kudrnaté vlasy! Takže malý černý pes visel na vlasy a ona s ním točila dokolečka, stále ho ze sebe nemohla dostat...
Ale objevily se Venda s Elzou a čuměly na tu neuvěřitelnou podívanou s otevřenými ústy. Nevěděly, zda jí mají pomoc, nebo pomoc tomu psovi.
Nakonec se rozhodly, že zjistí, o co tu vlastně jde...
Přistoupily k nim blíže, ale ne tak blízko, aby je zasáhla, a docela klidným hlasem se zeptaly: ,,Co se to tu děje?"
Punč odpověděla: ,,Ta kavka je podezdřelá... Píše se ve slově kavka F neboV?"
My jenom vyvalily oči, protože to neřekla řečí, které bysme rozumněli... Byla to četina, neznámý jazyk světa lidí...
Punč se následkem Gandalfova čarování proměnila na tu, jak ji známe v tomto světě. Jako učitelku českého jazyka...
Punč konečně setřášla čaroděje z valsů a ten se okamžitě proměnil na bílého čaroděje s hůl jí strčil pod bradu.
Začala kvičet a nadávat nesrozumitelnými kecy, které musel slyšet až Elrond spící o několik set metrů dál ve svém honosném elfím pokoji.
Žel bohu tomu nikdo nerozuměl a všichni byli šťastní. Až na Punč, které se to vůbec nelíbilo a chtěla se dostat z tohoto šíleného světa zpátky do třídy, kde by mohla své nebohé žáčky trápit domácími úkoly dávat jim pětky.
Obrátila se na dvě elfky, tvářeila se jako by jí byly povědomé... Měsíční svit dokonale osvítil její mračícíc se tvář, vypadala vážně děsivě...
Ale nemohla si vzpomenout, koho jí připomínají...
Což bylo naštěstí dobře. Protože v tomto světě to byly její bývalé žačky.

Punč naklonila hlavu na pravou stranu, ,,Nejste vy náhodou ten bezdomovec, co se poflakuje nesutále kolem mé zahrady?" A protože jí nikdo nerozumněl, Gandalf pokračil rameny, hodil ji do řeky a byl konec.
Ovšem až do chvíle, kdy se vynořila... S totálně morkou hlavou a uplízlými vlasy, šedá šedina totálně propagovala punčovský odér. Neměla slov.
Všechna slova odplula řekou do blízkého východu. A pak se nedivte, že jsou řeky na blízkém východě tak zněčištěné.
Je to všechno kvůli Punč. Punč se zatvářila tak kysele, že i citrony byly oproti ní sladké jako cukerky z Polska.
V té chvíli nad její hlavou proletěl obří nazgůl, čehož se lekla nejen ona...
Gandalf zavolal: ,,Schovat!"
Uprostřed bitevní vřavy se Punč zastavila, podívala se na temnou oblohu, kterou dominovaly studeně temné mraky plné černa...
Gandalf bojoval s nazgůly jako o živost, Jednomu usekl hlavu, druhému ocas, třetímu kopyto.
Černí jezdi sestoupili na zem a začali vřeštět jekotem, z něhož upadají uši a který výborně znáte z filmu Pán prstenů jedna, dva, tři.
Punč v této bitvě tragicky zahynula... Nazgůl jí totiž za letu uhryzl hlavu a vzápětí skonal i on, protože Punč byla extrémě toxická.
Ještě než nebohá potvora zemřela (Tím myslíme nazgůla), promluvila řečí, jakou hovořila zesnulá Punč: ,,Ve slově kavka se píše V..." A skonal vedle Punč.
A tak se místo oslavy konal pohřeb. Tento den s ebude navždy pamatovat jako den smrti Punč (A nazgula).
A tímto tento děsivý příběh končí. Nyní už můžete žít jako dříve. Nemusíte se bát potvor jako nazgůl a Punč. Ale pozor! Napíšete-li ve slově kavka F, možná vás přijde strašit Punč... je totiž všude, všude, kde si jen vzpomenete...
Punč si vás najde všude...
Nechoďte hlavně do slimákového parku s bílým domkem. Tam totiž žije, bydlí a slimákuje... Punč.


KONEC


P.S. Už nikdy nepijte Punč!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jusite Jusite | E-mail | 9. května 2015 v 9:24 | Reagovat

Vy jste blázni! :D :)

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 9. května 2015 v 10:16 | Reagovat

[1]: To nám neříkáš nic novýho! :D

3 Irith Irith | Web | 12. května 2015 v 20:39 | Reagovat

Tak tohle hodně (ale ne úplně) konkuruje tomu, co jsme schopny vyplodit já s Polly.
Totálně nejlepší věta dne: "Ještě nikdy je nikdo neviděl, nespatřil, necítil, Nezažil, neochutnal, neokusil a další NE věci"
A díky za Pipa :-D

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 14. května 2015 v 7:09 | Reagovat

[3]: Hihihi, tu větu jsem vymyslela já. :D
Nemáš zač ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama