Krajani v lese_12.díl

13. června 2015 v 9:27 | Vendëa Lissësúl |  Krajani v lese
Drazí milí, další díl Krajanů je tu! :-)
Tentokrát to bude... No, posuďte sami.


,,Kde jsou vůbec všichni ostatní?" zeptal se po chvíli naprostého ticha, jež rušil pouze poryv větru, kapky deště a sem tam nějaký ten hrom, jeden z elfů.
Thranduil se rozhlédl kolem sebe a následovně pokrčil rameny, ,,Očividně nám utekli. Půjdeme někam jinam?" Král elfů se odmlčel a pohlédl na Emanuela, ,,Tady mi to přijde takové příliš... depresivní,"
Emi kývl, ,,Poprvé shledávám, že máte naprostou pravdu," zyvzlykal z pusou plnou slz.
Thranduil se zamračil, ale neřekl nic...

Čtyři elfové, jeden los a jeden lidský mladík se vydali zpustošenou ulicí, podél trosek domů, za prudkého deště a dál a dál.

Gandalf, Hrubkosterch, dva orli, trpasličí a elfí armáda společně se Smíškem mezitím pokračovali lesní pěšinou, ze stromů jim na hlavy čas od času kápla velká hnusně studená kapka vody děšťové.
,,Dneska je teda počasí," zavrčel Smíšek a kopl do obrovského balvanu válícího se u cesty. Samozřejmě ho nikam neodkopnul, akorát ho potom pekelně bolela nožka.
Zaúpěl.
,,Smíšku, proč to děláš?" zeptal se Gandalf s nevěřícným pohledem na tváři.
,,Pověz, mi drahý lidský příteli, co bys dělal ty, kdybys zjistil, že tě tvůj nejlepší přítel zradil?" Smíšek už měl zase na krajíčku, ale udržel se, polkl slzy a pohlédl jinam.
Od té doby už všichni mlčeli.
Ovšem jen do té doby, než se Hrubkosterch dal na úprk.

Mezitím se Thranduil s Emim a dalšími třemi elfy potáceli ztemnělými ulicemi města.
Králův los cestou sežral asi pět mrtvých slimáků a momentálně vypadal poněkud ... zeleně.
Všichni ostatní byli zase utahaní a vyčerpaní. Emanuel zdrcený a vyděšený. No považte, asi to nebyl příliš pěkný okamžik.

Ovšem situace se poněkud změnila, když se před našemi třemi smělými zjevili tři muži v zeleném a spřilbami na hlavě.
,,Co tu děláte?" rozkřikli se na ně.
,,My nevíme," Thranduil pokrčil rameny a podíval se na svého losa. Los pohlédl na muže v zeleném taktéž a následovně se jednomu pozvracel přímo na hlavu. (Ještěže měl tu přilbu.)
,,O můj bože!" Ublížený zařval Thranduilovi přímo do ucha, ,,Co to má k sakru znamenat? Odsud! Odsud!" Muž s pozvracenou hlavou ukázal pryč a naši hrdinové odešli. Odpotáceli se jinam.

Přešli o pár bloků dál a najendou uslyšeli ženský hlas.
,,To jsou oni! Podívejte!" Emanuel se rozhlédl po sídlišti a po chvíli spatřil v okně jednoho béžového domu mladou ženu s šátkem kolem krku.
,,Cože?" vydechl.
,,Hej, vy! Právě o vás mluví v rádiu! Nechcete si to posledchnout?"
Žena zmizela ale opět se objevila s rádiem v ruce. Dala hlasitost na nejvyšší pole a pokynula hrdinům, aby přistoupili blíže k oknu.
Thranduil pohladil svého losa po hlavě a pomalu ho tlačil k oknu.

,,Dnes v odpoledních hodinách byl v ulicích našeho města spatřen neobvyklý jev. Mladý hoch, který svým výrazem přitomínal skleslou opici. To by ovšem nebylo nic tak neobvyklého, kdyby neměl prapodivně vyhlížející společnost.
Vězte! Ulicemi se s ním procházela podivně vyhlížející osoba s slouhými blonďatými vlasy a jakýmsi kořenem na hlavě. Plus další dva podobní výrostci a za nimi nevesele klusal poněkud zeleně vyhlížející los. Nikdo nechápe, co tu ve zdejších končinách a v dnešní době pohledával onen los...
Milí spoluobčané, pokud byste tyto pochybné osoby někdo ještě viděl, okamžitě je nahlašte!"

Emanuel stisknul tlačítko a rádio zmlklo...
,,Co to má být?" zeptal se Thranduil, ,,To jste tu nikdy neviděli losa?"
,,Abych řekla pravdu, neviděli..." pípla mladá paní.
,,Mohl bych vás požádat-" začal zase Thranduil, ale mladá paní poodstoupila o krok dál. ,,Jestli mi dovolíte, já to udělám! Já to teda normálně nedělám, ale teď to udělám," řekla, pokřižovala se, ,,Pryč ode mně dál!"
Thranduil pozvedl obočí,
,,Vy vypadáte mladý pane tak nějak extravagantně, raději se ke mně příliš nepřibližujte..."
Thranduil kývl, ,,My raději půjdeme," řekl a nasedl na losa.
Emanuel pokýval hlavou. ,,Musíme najít Gandalfa a ostatní,"

Mezitím v lese...
,,Nelíbí se mi, že utekl..." podotknul Gandalf mrzutě a znovu píchl svou hůl do země.
,,Mně se zase nelíbí představa, že by měl přivést armádu skřetů..." na to Dáin.
,,A mně se nelíbí představa, že bychom tímto způsobem mohli naprosto ale totálně zničit Emanuelův svět. Co když skřeti přitáhnou se svým novým temným pánem a nakonec to tu skončí stejně jako ve Středozemi?" vložil se do toho Smíšek.
,,Smělmíre, nestraš, prosím..." na to Gandalf a pohlédl na svůj bílý plášť, jež už momentálně bílou barvu prakticky nenesl...
,,Měli bychom se vrátit so Středozemě," řekl nakonec Dáin.
,,Ty se bojíš, Dáine? A navíc nemůžeme odejít, elfí král Thranduil se nám ztratil, nemůžeme ho tu nechat bloudit navždycky v lidském světě..." podotknul Gandalf a marně se snažil vytřepat si z oka právě spadlou kapičku deště.
,,Já bych ho tu klidně nechal.." zasmál se Dáin, ale vzápětí zmlkl.
Dunění...
Dunění sílilo...
Dunění bylo čím dál blíž...
Země se rozechvěla...
Na kopci se začínalo cosi objevovat...

A v tu chvíli se spustil další obrovský liják.
Nebe se zatáhlo, mračna se stáhla k sobě a zčernala.
Bouře začala...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 15. června 2015 v 15:49 | Reagovat

Promiň, ale začíná mě to trochu nudit. Ano, moc se těším na další kapitolu jen... je to tak trochu o ničem. Měla bys to začít nějak chýlit k velké zápletce a deus ex orli.

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 15. června 2015 v 21:21 | Reagovat

[1]: Ano, tahle pasáž je hodně nudná, to se neboj přiznat. :D
Ale právě mě napadl nápad. (Jestli jsi četla ten komentář, co jsem smazala, je to kvůli tomu, že mě napadl ten nápad a nový elán k psaní Krajanů! Sice nechápu, proč zrovna teď, ale to je prostě zákon schválnosti...) Nevím sice, jestli to nebude trochu silný kafe, ale rozhodně tam bude velký spád a situace se bude vyvíjet velmi rychle ke konečnému rozuzlení, s čímž jsem měla jeden z největších problémů v této povídce.
Tak doufám, že tě to přestane nudit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama