Včera jsem proseděla dvě hodiny po večeři u stolu s Ann, mou babičkou a tátou. Povídali jsme si o jejich dětství i o tom našem. Babička vyprávěla, jak táta a strejda o Vánocích klepali koberec, ten jim na sněhu zmrznul a vyklubala se z toho nezapomenutelná story.
Babička nám líčila cestu vlakem na chalupu. Takhle to bylo:
čtěte dál...
Ujel mi vlak a já jela na pohřeb, řekla sjem výpravčímu, že se tam musím za každou cenu dneska dostat. Ten úplně vykulenej odešel. Já pět minut čekala za dveřma, potom konečně vyšel a prohlásil: ,,Paní, nebude vám vadit, když pojedete nákladním vlakem?"
,,Nee! Hlavně, ať jedu!" řekla jsem. Tak mě naložili do vlaku, ketrý vezl brambory, do kabiny vedle vyjukaného strojvedoucího a v té malé vesnici, kde máme chalupu, mě vysadil. A já šla spokojeně na pohřeb.
(Vyprávěno mou babičkou)
Potom jsem zase já a babička líčila tátovi a Ann příběh o Bobajzovi (Náš křeček) a vose. Stalo se to tak, že do bytu nám vlítla vosa. Sestra ji chytala a babička lítala po obýváku s novinama, že by ji picla, kdyby si někde sedla.
Nojo, ale vosa trochu obrátila směr a zamířila ke kleci s naším křeček Bobem. Sestra zařvala: ,,Né, tam nééé!" Ale vosa už seděla na vršku klece...
Babi pohotově přiskočila ke kleci a picla vosu.
Vosa propadla klecí dolů do pilin. Bobek vyskočil z domečku a okamžitě začal zjišťovat, co se to sakra děje u něj v kleci. Vždycky je tam klid a najednou... Vosí vetřelec!
Berťa vytryskl a vrhl se na vosu. Chtěl ji sníst! My se vyděsili! Ještě by ho bodla! Babička střemhlav pro vařejku a já okamžitě otvírala klec, babi tam vrazila vařečku a začala s ní vosu tlouct. Bertík začal prozměnu útočit na vařečku, začala ji okusovat a točit se na ní.
Babi masivně mlátila vosu, bylo dávno jasné, že je po ní. Takovýhle útok by nepřežil ani přeživší. Ale stejně do ní pořád mlátila, Bertík už byl tak rozvrkočený, že netušil, co dělat dřív.
Když babička konečně vyndala vařejdu z klece, Bobek obrátil svou pozornost opět k vose, chtěl ji sežrat! Sežrat mrtvou vosu!
Sestra zaúpěla a já utekla, už jsem se na to nemohla dívat.
Babička nakonec vosu nějakým (Mně naprosto záhadným) způsobem vosu odstranila z klece a Bertíkovi jmse potom dali kolečko mrkve za statečnost při souboji s vosou.
Tak, tohle je příhoda s vosou. :-D Stalo se to včera odpoledne a my z toho byly úplně vydřené ještě celý den.
Pokračování příště...
Nakonec ještě přidávám fotku LAMY z KOVU z Batanky v Troji v Praze. Byla jsem tam s Ann tudle. A hrozně nás zaujala! :D Akorát netuším, proč je obráceně, to mi rozum nebere... xD Prostě lama.
Erililin | 
Rozhodně o muselo být zajímavé. Tvoje babička je asi fakt super. A tuhle lamu znám! Jůůů!