Anglie - zážitky, část číslo dvě

27. září 2015 v 10:20 | Vendëa Lissësúl |  My diary
Ahoj ahoj! Dneska jen rychle, mám tu pro vás pokračování zážitkového článku z Anglie. Omlouvám se, že tam nejsou žádné fotky, nemám je u sebe a jak vidíte, mám docela rušno a hlava mi praská. Onceři mě chápou. ;)

Takže, užijte si tento druhý díl a uvidíme se asi v úterý!





Následovně jsme pádily do nákupního centra, abychom to stihly. Měly jsme trochu naspěch.

But... Rain came...

Bloody rain. Začlo lejt a my pádily podle mapy, jež nám pomalu potichu močila ruce, k nákupnímu centru, které jsme nakonec šťastně našly, ale že to trvalo.

Nuže, vlezly jsme dovnitř a první, co jsme urobily, bylo to, že jsme se vrhly ke schodům - jezdícím. Samozřejmě jdeme tam jako pokaždé, toť doprava v tužbe jízdy hore.

Žel bohu... Bylo to právě naopak. Jaksi jsme nedomyslely, že aj jezdící schody by v Anglii mohly jezdit opačně. Ne, nenapadlo nás to, vůbec... :D

Vyjely jsme nahoru a hledaly Primark, smím prosit hadříky?

Bohužel, náš slavný Primark, do něhož jsem se vždycky chtěla jít podívat, byl o patro níž. Nasupeně ale rozesmátě zároveň jsme se přesunuly do Primarku, konečně! trochu jsme to tam prolítly a už do dalšího patra. Jdu si, jdu si a vtom to spatřím!

,,Tyhle jsou levný a pěkný, ale mě se to moc nelíbí..." Říká kámoška a drží v ruce nějaký vínový tričko. S Pírkama!!!!! :O

Tuto pasáž radši nečtěte, neonceři. (Jak poznáte, že jste neonceři? Nechápete tuto větu. ;))
Poslání sesláno z nebe čistého, děkujeme bohu za tento požehnaný dar, jež nám snesl na povrch zemský! O svatá Reg, děkuji Ti převelice za seslání objektu tužby mé na zem naší! Děkuji! :3

Abych to shrnula, to tričko mě uchvátilo. Pochopí jen Evil Regals. Annie, Juls a Žeňa. ;) Každopádně jsem měla jasno hned od začátku? Téměř.

Triko stálo asi tři libry - takových sto dvacet korun, což je velkolepý na takový skvost! <3 V primarku mají opravdu hodně levné věci, což je úžasný! Když si vezmete, jak moc je v Anglii draho.

Ještě jsme se s Terkou koukaly na další DISNEY T-SHIRTS, které tam měly, měli jich tam spoustu. PARADISE FOR ONCERS! <3

Tričko s Peterem Panem, s Tink, s Popčou, se Snow! To všechno tam bylo, já byla unešena a neustále se tím zaujatě prohrabovala! Vždyť říkám, že OUaT je naprosto všude! :3
Škoda, že tam taky neměli trčko - I'M NOT SHORT. I'M A HOBBIT! To už by bylo panečku DILEMMA.

Nakonec ale Lana vyhrála. Pardon, všichni ostatní, jste taky super, ale Lana je Lana - prostě neměla nejmenší šanci u mě nezvítězit - hned od začátku. ;)

Okay, takže jsem si koupila vínové triko s pírkami za skoro tři libry. ;)
A jelikož už nebylo zrovna dost času na nějaké další manévry v Plymouth, sebraly jsme se a s vizí nakoupení pár dobrot v TESCU a následovného přesunutí na místo srazu jsme se vydaly ven z centra.

Unfortunately... Jakmile jsme středisko opustily a v dáli se nám vyjevilo Tesco, kámoška také něco spatřila... NANDO´S!

Oblíbený fast food jejího oblíbeného zpěváka. Byla nepříčetná, že tam prostě jít musíme! :D A tak jsme teda šly, co jsem mohla dělat, že? ;)

Zasedly jsme a v rychlosti si vybraly tři pečená kuřecí stehýnka. Klapla jsem lístkem a povídám - ,,Běž to objednat!" A ta taky šla. :D
Za pár minut se vrátila s tím, že: ,,Ta borka se mě ptala: Do you want it spicy? Já řekla: Yes yes! Takže to máme asi trochu pikantní."

,,Okay," říkám já. Pohoda. Ovšem až do chvíle, kdy nám to přinesli... Gooooooooooood!

Cedulka HOT přímo bila do očí a my začaly pochybovat o vhodnosti tohoto pokrmu, byť vypadal velice slibně a lákavě!

Kámoška ještě skočila pro zapomenuté příbory, přinesla ještě nějaké navíc a taky ubrousky - pro kámošky. :D Já na to kašlala.

Vyblejskly jsme si jídlo a pustily se do toho. S vědomím, že za patnáct minut máme být na srazu a místo hledání správné cesty sedíme v NANDO'S a cpeme se kuřetem. :D

Ale okay... Pustily jsme se do toho.

Po dvou soustech nám bylo jasné, že tohle bude challenge! Fakt mega challenge! Sníst extrémně pálivý kuřata + stihnout to v rekordním čase! To se zdálo jako neuvěřitelná challenge! A taky byla. :D

Cpala jsem to do sebe, hořela mi pusa, ke konci už nám aji tekly slzy! Bylo to šílený! :D Jako dobrý to bylo, to né že né. Ale to spicy... Bože můj. :D Už nikdy víc nikdy víc peri peri chicken!!!

Okamžitě po snězení jsme se sebraly, ani nepozdravili na rozloučenou, ale vyletěly jsme ven. Rychle! Kudy? Kde je vlastně ten bus? Byly jsme totálně zmatený, letěly jsme podle tečičky na mapách v mém telefonu, ale stejně jsme nakonec blbě odbočily a škončily na úplně špatném místě... Nojo, tak to dopadá, když se elfka Venda vypraví do Plymouth. Ještě, že měla svůj chytrý elfobil, jež jí ukázal správnou cestu.

Nakonec jsme se ale zdárně našly, ale totálně zpocený a pusy pálivý.

Vzhůru na meeting point, kde jsme se měli potkat s rodinami! S těmi lidmi, o nichž vůbec nic nevíme a u nichž máme strávit celé tři dny... Jasně, že jsme byly děsně nervozní.

Po dojetí na místo se začaly sjíždět auta. Já pořád sledovala a přemýšlela, které z nich by asi mohlo být to naše... Celou dobu jsem si myslela, že to bude celá rodina - máma, táta a nějaký dvě děcka - ne malý, už větší.

A pak průvodce vyhlásil tři kluky a najednou řekl taky naše jména! Hned na druhém místě. A vzápětí také našich kamarádek. Okay... je to tady.

Vzájemně jsme si popřály hodně štěstí a šly si pro kufry.

Venku bylo moc lidí, nepoznala jsem tedy naše hostitele. Každopádně když jsem si šla pro kufr, začal na nás mluvit jakýsi chlápek a vedle stála menší paní. Sympatičtí na první pohled!

Ten "týpek" nám vzal kufry. Zamířili jsme s nimi k jednomu modrému autíčku - malé zrovna nebylo. :)

Cestou domů se nás ptali na milion věcí. Jak jsme se měli a ták. A taky tipovali naše jména. Samozřejmě, ukázal na mě a řekl špatné. :D

Následovně se nám představili i oni - Mark a Jane! A odteď je těmito jmény také budu nazývat. Zjistily jsme, že jsou extrémně fajn, úžasní a neskutečně vtipní. Taky že to o sobě sami tvrdili! :D prostě bomba family!

Ptala jsem se aji na děti - mají čtyři, ale už s nimi nebydlí, bydlí ale také v Plymouth. ;)

Jeli jsme trajektem. Nemohla jsem pochopit, proč asi deset minut stojíme na místě a nehejbeme se! V té době za Jane přišla nějaká její kamarádka. Později jsem zjistila, že to byla hostitelka našich kámošek, které jely za námi v červeném autíčku. Taky jsme jeli kolem jejího domu a Jane povídala, že tady bydlí holky. A také nám nabídly možnost návštěv, což nás velice potěšilo. :-)

A to už jsme byly u Jane a Marka doma!

Jdeme trochu na popis domu... Napřed dlouhá chodba, tam jsme se zuly. Následovala rozdvojka - jedna byla schody nahoru, kam jsme se hned vydali a druhá chodba do kuchyně. Cestou ještě odbočka do leva - obývák. Všechno nám ukázali, i pokoj. Ten byl úžasný! Červený a na postelích plyšové prasátko s klokanice s klokánkem z Púa! :D Nice!


pokračování příště (Fotky sem doplním v úterý)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 CherryPie CherryPie | Web | 27. září 2015 v 19:45 | Reagovat

Přiznám se, normálně ti závidím :D Taky bych chtěla do Anglie a zažít taky něco takového :D Úžasný článek

2 Andoriana Andoriana | E-mail | Web | 27. září 2015 v 22:00 | Reagovat

Yááy, já chci taky T.T Na podobné zájezdy se školou si bohužel ještě nějaký ten pátek počkám ;-)

3 Irith Irith | Web | 28. září 2015 v 11:53 | Reagovat

My, když jsme byli v Anglii, byli u rodiny s malým, asi ročním dítětem, které jsem jim neustále budili poplachem :-)

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 29. září 2015 v 16:16 | Reagovat

[1]: Ještě před rokem bych to řekla taky. Divím se, že mi to takhle rychle vyšlo. Děkuji! :-)

[2]: Tak na základce nebylo nic, zahraničí fakt výjimečně a nikam daleko.

[3]: Jé, to muselo být zajímavé. :D

5 Anchor Anchor | E-mail | Web | 3. října 2015 v 11:02 | Reagovat

Pche :D Nás si z meeting pointu tenkrát odvedli mezi/jako posledními :D A navíc jsem to ani neslyšela, musely mě kámošky postrčit! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama