Říjen 2015

Čika, hobitka s kuráží - díl druhý

29. října 2015 v 10:33 | Vendëa Lissësúl |  Čika, hobitka s kuráží
Druhá část mé nové povídky o hobitce Čice je tu! V tomto díle Čika dojde k Bilbovi a společně konzultují jeho výpravu k Osamělé hoře. Ať se líbí! :-)

Tento obrázek jsem našla u Ettelwen na blogu a hrozně se mi líbil. :)


Čika, hobitka s kuráží

25. října 2015 v 10:21 | Vendëa Lissësúl |  Čika, hobitka s kuráží
Už dlouho se tu neobjevil žádný díl mých povídek. Důvod je prostý, přišlo mi, že bych měla zkusit něco jiného. Ale jestli by je přeci jen někdo chtěl, dám je na Wattpad a někdy je možná dopíšu.
Fajn, tím pádem je asi jasné, že začínám novou povídku. Nápad mě napadlo dneska ráno ve sprše - ne nadarmo se říká, že sprcha je ráj múz.
Tato povídka... Hlavní námět je tentokrát hobití. Myslím, že tím nejednoho hobita potěším. :-)

Začneme popisem hlavní postavy - hobitky Čiky Cvalíkové, hobitky z rodiny zahradníků, úzce spjatých s Křepelkovými.


V době děje této povídky se Bilbo Pytlík právě vrátil z výpravy k Osamělé hoře, Čika je jeho teta. Její manžel Bingo Pytlík právě odcestoval na dalekou cestu, Čika zůstala doma sama.
Toť začátek děje povídky.

Nyní popis Čiky:

Rasa: Hobitka z Hobitína

Jazyk: Obecná řeč

Rodina: Manžel - Bingo Pytlík, syn Falko

Vzhled: Střední výška, dlouhé tmavé vlasy zakudrnacené, zářivě modré oči, má ráda tmavé barvy, ráda chodí oděna vznešeně a půvabně. Miluje náušnice a hrozně ráda je nosí.

Povaha: Čika je trochu prudká, má ráda, když ji lidé poslouchají a když může mít všechno, co by chtěla. Je docela lakomá, ale ke svým přátelům se chová hezky. I přesto že je z rodiny zahradníků, nesnáší zahradničení, rytí hlíny a podobně. Z těchto věcí se jí dělá zle. Miluje dlouhé procházky, šití nových šatů a pečení.

Nu, tohle by byl popis hlavní hrdinky. A nyní už se vrhneme na povídku samotnou...


,,Vrať se brzy," Čika se na naposledy loučila se svým manželem - Bingem. Bingo odjížděl na dalekou cestu, až na sever k planinám nehostinnosti. Čika se o něj bála, ale věděla, že to jistě zvládne.
Zabalila mu na cestu pár svých čokoládových perníčků upečených speciálně pro cestování do dáli. Naposled ho políbila, Bingo vzápětí vyskočil na poníka a společně se svým doprovodem zmizeli v dáli.
Po posledním mávnutí kapesníkem se Čika otočila a vrátila se do nory, kde mohla v klidu pokračovat ve svém šití nové karmínově rudé šály prošívané třpytivými nitěmi. Čika milovala šití nových šatů, byla na nich závislá.

Šila do noci, venku už byla tma, ale ona stále seděla ve svém křesle, v krbu už hřejivě plápolaly oranžové zářivé plamínky, teplo se rozhistilo po celé noře.
Čika tam nakonec usnula.

Probudila se brzy ráno a hne dji napadlo, že by mohla zajít na návštěvu za Bilbem. Když se vrátil z té výpravy. Při té příležistosti pobrala zbytek cestovních perníčků, zabalila je do ubrousku, vložila do ošatku a směle vykročila směrem Dno Pytle.
Teprve svítalo, parvní sluneční paprsky se zlehounka klubaly z poza kopců, nesměle osvětlovaly komíny nor, z trávy okapávala ranní rosa, vzduch byl ještě chladný.
Života už ale bylo všude plno, spousta hobitů již pilně okopávalo své záhonky nebo se vyhřívalo na lavičkách před norami, čekali na první sluneční paprsky.

A při tomto pozorování rána v Kraji došla Čika ke Dnu Pytle.


10 důvodů proč, miluji INTERPALS.com

19. října 2015 v 18:26 | Vendëa Lissësúl |  My diary

Interpals.com






Zase něco málo z hobitů

12. října 2015 v 18:50 | Vendëa Lissësúl |  Fun
Ahoj, ahoj, všichni!
Venda se tak trochu porozhlédla po blogu a všimla si skutečnosti, že tu zase nějak ubylo hobitů. Tudíž jsem se rozhodla, že sem dnes napíšu nějakou čistě hobití povídku. Je věnovaná všem hobitům. Pokud jste tedy hobit, je to určeno pro vás, takže si to přečtěte! :-)

Nuže, jdeme na to!


Ranní procházka

4. října 2015 v 10:01 | Vendëa Lissësúl |  Přemýšlím...
Ahoj, drazí!
Dneska ráno jsem byla přímo DONUCENA jít do obchodu a něco koupit na oběd. Vůbec se mi nechtělo, byla jsem naštvaná a za okny bylo jasně viditelné, jaká je mlha a určitě taky zima...
Ale nakonec jsem jít musela...


Vyšla jsem z domu a příjemně mne překvapil stav počasí. Ano, byla zima, ale taková ... "krásná". Vzuch voněl čímsi velice vábným, některý ze sousedů sekal včera trávu, tudíž byla celá ulice provoněna tou úchvatnou vůní posečené trávy.

Atmosféra se vyjímala dokonale!

Šla jsem ulicí dolů, dál a dál. Nikde ani živáčka. Lidé jsou v neděli ráno kor ještě v tomto počasí doma a jsou rádi, že nemusejí ven. To jsem si předtím myslela taky. Ale změnilo se to...

Procházím ulicí, ticho, klid, jen ptáčci zpívají. Užívám si tu atmosféru, nikde nikoho nevidím, je to skvělé!

Když jsem se vracela z obchodu, nechtělo se mi domů. Chtěla jsem se jít ještě projít a kdybych neměla v tašce nanukáč, asi bych to taky udělala. Jelikož to bylo velkolepé, nikdy by mě nenapadlo, že v neděli po ránu bude venku tak nádherně!

Poslední dobou žiju moc realitou, fantazie mi uniká. Ale tento zážitek mne navrátil do mého světa. A to jsem ráda!

A víte, co Vám doporučím? Pokud tento článek čtete ráno, kdy je zima, mlha a nechce se vám jít ven, jistojistě byste měli, vyzkoušet to! Vřele doporučuji. :-)


Byť je zima, byť je mráz,
s ranní procházkou to půjde vždycky snáz.

Stačí vnímat okolí,
jak si ptáčci švěholí.

Sledovat přírodu,
od shora až dospodu.

Jenom vyjít ven,
a užít si ten sen!



Krásný den přeje

Vendy