Čas říct sbohem

1. listopadu 2015 v 11:05 | Vendëa Lissësúl
Bitva pěti armád skončila. Legolas odchází hledat Aragorna a loučí se se svým otcem.

,,Vážně odcházíš?" Thranduil vešel do princova pokoje, Legolas si zrovna balil věci. Co se týče cestování byl velice skromný, stačil mu pouhý malý vak, jehož si přehodil přes rameno.
,,Je to nutné," odvětil princ. Král se procházel po pokoji, bříšky prstů se dotýkal skříněk a poliček. To vše zde bylo již od Legolasova narození, zde strávil celé své dětství. A teď ho mínil opustit...
Thranduilovin to drásalo srdce. Celou tu dobu, co zemřela jeho žena, se choval jinak nežli dříve. Stal se z něho necitlivý snob, kterého nezajímá nic jiného než spokojenost jeho samotného.
Ale teď se to změnilo... Až když ho jeho jediný syn opouštěl, teprve v té chvíli si král uvědomil, co ztrácí.

,,Prosím, nechoď. Co tu budu sám dělat? To vážně opustíš svého otce?" Thranduil prosil prince.
Legolas se mu zahleděl do očí. Zdálo se mu to, nebo opravdu chvílemi zahlédl v jeho očích záblesk zármutku a slz... Plakat svého otce viděl naposled ve dvou letech. Toho dne rozbil královu milovanou vázu, již dostal od své ženy - princovy matky - k prvnímu výročí. Toho dne Legolas prožil druhý nejhorší den svého dětství, ten první byl, když matka zemřela...

Legolas stále hleděl na otce, po chvíli si uvědomil, že čím déle se na něj bude koukat, tím těžší bude jeho odchod. Pro oba.
Tudíž se zvedl, popadl svůj váček, naposled se na něj podíval. Řekl: ,,Sbohem, otče. Třebas se někdy vrátím..."
A... Odešel.

Thranduil zústal sám. Ještě dlouho v pokoji zústal, se slzami v očích se rozhlížel po pokoji. Bylo mu podobně, jako když jeho žena zemřela. Legolas sice nezemřel, ale král se bál, že už se nikdy nevrátí. Že bude zabit v nějaké bitvě a on už svého jediného milovaného syna nikdy nespatří.

O 200 let později

Thranduil se chystal na odjezd do Země Neumírajících - v tomto světě jeho dílo již bylo dokonáno.
Naposledy se loučil s Temným Hvozdem, se svým palácem. Se všemi komnatami, uličkami, skulinkami. Objevil dokonce také některé, v nichž nikdy za svým extrémně dlouhý elfí život nebyl!

Král se vydal naposled obhlédnout pokoj svého drahého syna Legolase. Nebyl v něm od doby, kdy princ odešel hledat Aragorna. Poprvé od té doby se odvážil, dříve by to nedokázal, bylo to pro něj příliš bolestivé...
Král pomalu vzal za kliku, vydechnul a opět nadechnul. Dveře se otevřely...

,,Otče..." Z pokoje se ozval hlas.
Thranduil otevřel ústa. Z poza obrovské masivní skříně se vynořil Legolas...
,,Legolasi!" Thranduil se rozběhl a skočil svému synovi do náručí. Šťastnější nikdy nebyl. Jeho ztracený syn se vrátil! Byl zpátky.
Král byl v sedmém nebi. Jeho milovaný (nejmilovanější) syn byl zpět.


KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jusite Jusite | E-mail | 1. listopadu 2015 v 11:09 | Reagovat

Moc krásné Vendo... :-) Takové citlivé...  :)

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 1. listopadu 2015 v 11:56 | Reagovat

[1]: Děkuji, Joli. :-) Už dlouho tu nic podobného nebylo.

3 Jusite Jusite | E-mail | 1. listopadu 2015 v 13:07 | Reagovat

[2]: To máš pravdu :) Snad toho bude časem víc.. :)

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 1. listopadu 2015 v 13:30 | Reagovat

[3]: Pokusím se. :-)

5 Andoriana Andoriana | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 21:13 | Reagovat

Už jenom vidím ty dvě jména (Aragorn a Legolas) pohromadě, klikám na článek a čtu :-D
Moc pěkné, vážně, jenom si prostě nedovedu představit, jak Kořen pláče, to fakticky ne, promiň ;-)

6 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 8. listopadu 2015 v 12:15 | Reagovat

[5]: Díky! :-) Jako souhlasím, že ta představa je zvláštní. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama